Anka Čekanová
Anka Čekanová | |
---|---|
Anka Čekanová, 1927 | |
Narození | 26. února 1906 Praha |
Úmrtí | 22. července 1965 (ve věku 59 let) Praha Československo |
Povolání | tanečnice, učitelka a choreografka |
Choť | ing. Otakar Kukula |
Děti | Otakar, Anka |
Rodiče | Václav Čekan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anka Čekanová, vlastním jménem Anna Julie Marie Čekanová (26. února 1905 Praha[1] – 22. července 1965 Praha[p 1]), byla česká tanečnice, choreografka a pedagožka.
Život
Narodila se v Praze na Novém Městě, v Charvátově ulici čp. 42/II, v rodině majitele továrny na klobouky Václava Čekana (1879–1956[2]) a jeho ženy Anny, rozené Broftové (1884–??), která vedla pohybové studio. Měla bratra, dvojče, Václava.[1][3][4]
V roce 1916 se její otec z vlastní iniciativy podílel na založení Lesního divadla v Řevnicích podle návrhu ing. Červinky. S manželkou, vlastními dětmi a jejich kamarády zde uspořádali několik divadelních představení a založili Čekanovu dramatickou družinu. Anka Čekanová zde pak v roce 1924 vystoupila s velkým úspěchem v roli Salome ve stejnojmenném představení podle předlohy Oscara Wildea a s původní hudbou Jaroslava Křičky.[5]
Studovala tanec u I. Volkové, V. Vratislavy, A. Dubské (dalcrozeovské školení), H. Vojáčkové, Mme Leben-Vaňkové, E. Kupferové a E. Siblíka. Pro její taneční projev byl typický důraz na rytmickou a estetickou gymnastiku.
V roce 1923 byl jejím tancem s šálem okouzlen výtvarník Jaroslav Horejc a zpodobnil ji na stříbrné broži, zhotovované od roku 1924 sériově pro družstvo Artěl. Týž design tančící Anky byl použit na plakátě k jejímu vystoupení v pražském Komorním divadle roku 1928.[6]
V roce 1926 Anka vystoupila poprvé jako sólistka v kabaretu Červená sedma. Ve svých tanečně hereckých vystoupeních tančila na hudbu známých světových i českých skladatelů (Franze Schuberta, Bedřicha Smetany, Jaroslava Ježka, Františka Hilmara a dalších). V roce 1926 hostovala též v Národním divadle ve hře A. Arnouxe Huon z Bordeaux.[7] Byla členkou uměleckého svazu Devětsil. Založila vlastní taneční skupinu a ke spolupráci zvala současné hudební skladatele (Jaroslava Křičku, Otakara Ostrčila). Kromě choreografie se věnovala též výtvarné stránce svých vystoupení; kostýmy a plakáty pro ni navrhoval Jaroslav Horejc nebo Josef Čapek.
Dne 26. května 1930 se provdala[8] za ing. Otakara Kukulu (* 1899),[9] syna známého chirurga Otakara Kukuly, a zanechala sólové kariéry tanečnice. Tisk ale zaznamenal její vystoupení se souborem Lesního divadla ještě v roce 1932 (již pod jménem A. Čekanová-Kukulová).[10] V manželství se jim narodily dvě děti, syn Otakar (Karyk) a dcera Anka.[11] Věnovala se choreografii a pedagogické práci.[12]
Dílo (výběr)
- Divadlo
- 1924 Salome (titul. role), Lesní divadlo Řevnice
- 1926 Huon z Bordeaux (Esclarmonda), Národní divadlo, Praha
- Tanec
- 1926 Moment musical, hudba: Franz Schubert, Červená sedma
- 1926 Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici, hudba: Otakar Ostrčil
- 1927 Nervy, hudba: Jaroslav Ježek
- 1928 Intimní taneční večer Anky Čekanové, Komorní divadlo, Praha
Zajímavost
Sourozenci Anna a Václav Čekanovi byli dvojčata, ve stejný den se také konala jejich svatba v malostranském kostele sv. Mikuláše v Praze.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Zdroj: Rodina A. Čekanové
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Anny Julie Čekanové farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
- ↑ Vila a smrt v Řevnicích
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Čekan Václav. img24.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29.
- ↑ Na návštěvě u... Kateřiny Čekanové
- ↑ Databáze českého amatérského divadla
- ↑ Otakar Hejtmánek: Jaroslav Horejc. Praha 2015, text i foto, s. 105–106
- ↑ Huon z Bordeaux v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ Matriční záznam o sňatku Otakara Kukuly s Annou Julií Čekanovou farnosti při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
- ↑ Národní politika, 24. 5. 1930, s.5, Sňatky, v systému Kramerius
- ↑ Národní listy, 4. 8. 1932, s. 4, Divadlo
- ↑ Významné řevnické osobnosti, Ruch 2/2007
- ↑ Národní politika 29. 9. 1933, s. 4, Sokolský věstník/Sokol pražský, v systému Kramerius
Literatura
- SIBLÍK Evžen. Anka Čekanová a lidová inspirace in Tanec mimo nás i v nás, 1937, Václav Petr, Praha
- JENČÍK Joe. Anka Čekanová in Skoky do prázdna, 1947, Terpsichora, Praha
- KRÖSCHLOVÁ Jarmila. Novodobý výrazový tanec v českých zemích in Výrazový tanec, 1964, Orbis, Praha
Externí odkazy
- Anka Čekanová v České divadelní encyklopedii
- Anka Čekanová v databázi Archivu Národního divadla
- Edmond Konrád: U Anky Čekanové (s obrázkem Františka Muziky, Rozpravy Aventina, 13/1927–1928, s. 153
- Nasťa Papáčková: Anka Čekanová. Eva. 6/1928–1929, s. 24. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Anka Čekanová (Pestrý týden 1927)
Anka Čekanová, 1927