Anna Čičerovová
| Anna Čičerovová | |
|---|---|
 Anna Čičerovová (MS 2011) | |
| Osobní informace | |
| Narození | 22. července 1982 (41 let) Jerevan |
| Stát |  Rusko |
| Výška | 180 cm |
| Hmotnost | 57 kg |
| Choť | Gennadiy Chernovol |
| Kariéra | |
| Disciplína | skok do výšky |
| Účasti na LOH | 2004, 2008, 2012 |
| Účasti na MS | 2003, 2005, 2007, 2009, 2011 |
| Účasti na ME | 2006 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| DQ | Peking 2008 | skok do výšky |
| zlato | Londýn 2012 | skok do výšky |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| stříbro | Ósaka 2007 | skok do výšky |
| DQ | Berlín 2009 | skok do výšky |
| zlato | Tegu 2011 | skok do výšky |
| bronz | Moskva 2013 | skok do výšky |
| bronz | Peking 2015 | skok do výšky |
| Halové MS v atletice | ||
| bronz | Birmingham 2003 | skok do výšky |
| stříbro | Budapešť 2004 | skok do výšky |
| stříbro | Istanbul 2012 | skok do výšky |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | Madrid 2005 | skok do výšky |
| Mistrovství světa v atletice do 17 let | ||
| zlato | Bydhošť 1999 | skok do výšky |
| Univerziáda | ||
| zlato | İzmir 2005 | skok do výšky |
Anna Vladimirovna Čičerovová (rusky Анна Владимировна Чичерова, * 22. července 1982, Jerevan, Arménská SSR) je ruská atletka, olympijská vítězka a bronzová olympijská medailistka, mistryně světa a halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.
Kariéra
Juniorské úspěchy
Poprvé na sebe tato 178 cm vysoká atletka upozornila v roce 1999 na prvním ročníku MS v atletice do 17 let v polské Bydhošti, kde získala zlatou medaili za 189 cm. O rok později skončila na mistrovství světa juniorů v Santiagu de Chile výkonem 185 cm těsně pod stupni vítězů, na čtvrtém místě. V červenci roku 2001 pořádalo juniorské mistrovství Evropy italské Grosseto. Čičerovová zde překonala 190 cm a vybojovala stříbrnou medaili, když výše skočila jen Ramona Popová z Rumunska.[1] V témže roce skončila na světové letní Univerziádě v Pekingu s výkonem 185 cm na osmém místě.
Seniorské úspěchy
První úspěchy mezi dospělými si připsala v roce 2003, když nejprve vybojovala za 199 cm bronzovou medaili na halovém MS v Birminghamu. V létě se na svém prvním mistrovství světa v Paříži umístila na šestém místě, když pokořila laťku na stojanech ve výšce 195 cm. O rok později se konalo další halovém MS v maďarské Budapešti, kde překonala ve finále rovné dva metry a získala stříbrnou medaili. Výše skočila jen další ruská výškařka Jelena Slesarenková, která zvítězila výkonem 204 cm. Na letních olympijských hrách v Athénách postoupila do finále, kde se umístila na šestém místě.
V roce 2005 získala hned dvě zlaté medaile z atletických šampionátů. Na halovém ME v Madridu překonala 201 cm a nechala za sebou domácí výškařku, Španělku Ruth Beitiaovou, která skočila 199 cm a skončila stříbrná. Na světovém šampionátu ve finských Helsinkách skončila pod stupni vítězů, na čtvrtém místě vinou horšího technického zápisu.[2] Zlatou medaili však vybojovala na XXIII. Letní Univerziádě v tureckém İzmiru, kde k titulu stačilo překonat 190 cm. Stříbro brala Irina Kovalenková z Ukrajiny a bronz Němka Ariane Friedrichová.[3]
Halové mistrovství světa 2006 pořádala Moskva, na domácí půdě se však ruská výškařka vinou zranění nepředstavila. Vrcholem letní atletické sezóny bylo ME v atletice ve švédském Göteborgu, kde obsadila s další Ruskou Jekatěrinou Savčenkovou sedmé místo. V roce 2007 se konalo MS v japonské Ósace, kde si ve finále vylepšila o dva centimetry osobní rekord pod širým nebem a za 203 cm získala společně s Italkou Antoniettou Di Martinovou stříbrnou medaili.[4]
V halové sezóně 2008 předvedla nejlépe 198 cm v rumunské Bukurešti a na halovém MS ve Valencii nestartovala. Na letních olympijských hrách v Pekingu vybojovala výkonem 203 cm bronzovou medaili. Na výšce 199 cm se zachránila třetím pokusem, následné dvě výšky (201, 203) však překonala napoprvé.[5] Medaile jí byla odebrána v roce 2016 na základě zpětného testování vzorků, které u ní odhalilo anabolický steroid turinabol.[6]. V roce 2009 vybojovala výkonem 202 cm stříbrnou medaili na mistrovství světa v Berlíně. Závodí za armádní atletický klub v Moskvě (CSKA).
V den svých 29. narozenin skočila na ruském atletickém šampionátu v Čeboksarech 207 centimetrů, čímž si o tři cm vylepšila osobní rekord a o jeden cm vylepšila národní rekord Jeleny Slesarenkové z roku 2004.[7] Po dvou stříbrných medailích v řadě dokázala na MS v atletice 2011 v jihokorejském Tegu získat titul mistryně světa, když porazila Blanku Vlašičovou díky lepšímu technickému zápisu.
Sezóna 2012
Před halovým světovým šampionátem v Istanbulu pětkrát v řadě zvítězila a vždy překonala dvoumetrovou hranici. 4. února na výškařském mítinku v německém Arnstadtu dokázala zvítězit výkonem 206 cm, což je třetí nejlepší halový výkon všech dob.[8] Výše skočila jen v roce 1992 Němka Heike Henkelová, která v Karlsruhe zdolala 207 cm a halový světový rekord 208 cm drží Švédka Kajsa Bergqvistová od 4. února 2006. 206 cm překonala jednou také Stefka Kostadinovová a Blanka Vlašičová. Vítěznou sérii Čičerovové zastavila na halovém MS Američanka Chaunté Lowe, která vybojovala výkonem 198 cm zlatou medaili. Ruska se společně s Ebbou Jungmarkovou a Antoniettou Di Martinovou podělila o stříbro.
Z důvodu přípravy na olympijské hry vynechala ME v atletice v Helsinkách. Poslední závod před olympiádou absolvovala v Londýně v rámci Diamantové ligy na mítinku Aviva, kde skončila třetí (194 cm). Na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně byla největší adeptkou na zisk zlaté medaile. Roli favoritky nakonec splnila, když se ve finále jako jediná dokázala přenést přes 205 cm. Tuto výšku zdolala napodruhé a všechny předešlé prvním pokusem. Stříbro získala překvapivě Američanka Brigetta Barrettová a bronz další Ruska Světlana Školinová, když si obě vylepšily osobní rekord na 203 cm.[9]
Osobní rekordy
Patří mezi devět výškařek celé historie, které mají skočeno v hale i pod širým nebem 205 cm a více. Totéž dále dokázaly Bulharka Stefka Kostadinovová, Němky Heike Henkelová a Ariane Friedrichová, Švédka Kajsa Bergqvistová, Belgičanka Tia Hellebautová, Chorvatka Blanka Vlašičová, krajanka Marija Lasickeneová a Ukrajinka Jaroslava Mahučichová. Dvoumetrovou hranici a vyšší zdolala celkově 38krát.[10]
Osobní život
Jejím manželem je kazašský sprinter Gennadij Černovol. Dne 7. září roku 2010 se ji narodila dcera Nika.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ Kompletní výsledky MEJ 2001. www.wjah.co.uk [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21.
- ↑ Women High Jump World Championship 2005 Helsinky
- ↑ WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE – WOMEN)
- ↑ Women High Jump Athletics World Championchip 2007 Osaka. osaka2007.iaaf.org [online]. [cit. 16-08-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-10-2012.
- ↑ Women High Jump Athletics Olympic Games 2008 Beijing
- ↑ Výškařka Čičerovová musí vrátit olympijskou medaili, brala steroidy
- ↑ ČTK. Výškařka Čičerovová zářila, na ruském šampionátu skočila 207 centimetr. iDNES.cz [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-09-04]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Čičerovová skočila třetí výkon halové historie, Bába skončil pátý. iDNES.cz [online]. 2012-02-04 [cit. 2012-10-27]. Dostupné online.
- ↑ KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Česká štafeta byla ve finále sedmá. Farah má druhé vytrvalecké zlato. iDNES.cz [online]. 2012-08-11 [cit. 2012-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Profil na tilastopaja.org[nedostupný zdroj]
- ↑ Russia’s Chicherova jumping back into the spotlight
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Vladimirovna Čičerovová na Wikimedia Commons - Anna Vladimirovna Čičerovová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Profil na www.rusathletics.com (rusky)(anglicky)
- Anna Vladimirovna Čičerovová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
.svg)
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
.svg)
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
.svg)
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympijská vlajka
.svg)
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Autor: Erik van Leeuwen, attribution: Erik van Leeuwen (bron: Wikipedia)., Licence: CC BY-SA 3.0
Anna Chicherova during 2011 World championships Athletics in Daegu
.svg)
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.