Anna Žofie Dánská

Anna Žofie Dánská
kurfiřtka saská
Portrét
Anna Žofie Dánská
Doba vlády22. srpna 168012. září 1691
Narození1. září 1647
Flensburg
Úmrtí1. července 1717
(ve věku 70 let)
zámek Lichtenburg u Prettinu
PředchůdceMagdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská
NástupceEleonora Sasko-Eisenašská
ManželJan Jiří III. Saský
PotomciJan Jiří IV. Saský
August II. Silný
DynastieOldenburkové
OtecFrederik III. Dánský
MatkaŽofie Amálie Brunšvická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Žofie Dánská, německy: Anna Sophie von Dänemark, dánsky: Anna Sophie af Danmark, nebo také Kurfyrstinde Anna Sophie af Sachsen (1. září 1647, Flensburg1. července 1717, zámek Lichtenburg u Prettinu) byla rodem dánská princezna a sňatkem saská kurfiřtka.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se jako nejstarší dcera dánského krále Frederika III. (16091670) a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické (16281685).

Anna Žofie byla sestrou dánského krále Kristiána V., švédské královny Ulriky Eleonory, falcké kurfiřtky Vilemímy Ernestiny a anglického spolukrále Jiřího.

Tak jako ostatním jejím sourozencům se jí dostalo dobrého vzdělání. Ovládala řadu jazyků - kromě rodné dánštiny i němčinu, latinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu. Po smrti jejího otce 6. února roku 1670 nastoupil na dánský trůn její nejstarší bratr Kristián jako Kristián V.; s ním Anna Žofie udržovala velmi intenzivní korespondenci, v níž spolu pojednávali otázky dánské politiky.

Manželství, potomci

Dne 9. října roku 1666 se provdala za saského kurfiřta Jana Jiřího III. (16471691). Z manželství se narodili dva následující synové:

Její manžel měl řadu milenek; s operní zpěvačkou Margaritou Salicola měl nelegitimního syna a s Ursulou Margaretou von Haugwitz měl mít dceru, Magdalenu Sibyllu von Neidschutz. Zemřel v Tübingen 12. září roku 1691 při epidemii, pravděpodobně cholery nebo moru, a byl pohřben v katedrále ve Freibergu.

Sklonek života, smrt

V roce 1685 k ní do Saska přijela a zůstala u ní na zámku Lichtenburg u Prettinu pobývat její sestra, falcká kurfiřtka Vilemína Ernestina, vdova po falckém kurfiřtovi Karlu II. Falckém. Zemřela 22. nebo 23. dubna roku 1706 a byla pochována do hrobky, kterou vybudoval Balthasar Permoser pro Annu Žofii. Ta zemřela o jedenáct let později, 1. července roku 1717, a byla uložena po boku své sestry. Náhrobek byl v roce 1811 přemístěn do knížecí kaple dómu ve Freibergu.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Kristián IV. Dánský
 
 
 
 
 
 
Oldřich III. Meklenburský
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
 
 
 
 
Žofie Lehnická
 
 
Anna Kateřina Braniborská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Braniborsko--Küstrinský
 
 
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
'Anna Žofie Dánská'
 
 
 
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Mecklenbursko-Zvěřínská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Dorotea Dánská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 

Externí odkazy

Saská kurfiřtka
Předchůdce:
Magdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská
16801691
Anna Žofie Dánská
Nástupce:
Eleonora Sasko-Eisenašská

Média použitá na této stránce