Anna Berkovcová

PhDr. Anna Berkovcová
před rokem 1927
před rokem 1927
Narození13. února 1881
Blovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. července 1960 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagožka, botanička, skautka, zemědělská odbornice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Anna Berkovcová v pozdním věku

Anna Berkovcová (13. února 1881 Blovice[1]9. července 1960 Praha) byla česká botanička, zemědělská odbornice, pedagožka a skautka, dvanáctá Češka v historii s akademickým titulem.

Život

Narodila se v rodině železničního úředníka Jana Berkovce a Anny roz. Chodorové 13. února 1881 v Blovicích. Měla dva sourozence: Jana (1891–1945) a Anežku Šimovou.

Studovala na gymnáziu Minerva a v roce 1901 studium ukončila maturitou. Poté studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V té době bydlela v rodině české spisovatelky Karolíny Světlé. V domě U Kamenného stolu na Karlově náměstí, kde spisovatelka žila, poznala Anna i další osobnosti české duchovní elity, Sofii Podlipskou, Jaroslava Vrchlického, Julia Zeyera a jiné.

18. března 1907 složila na české Karlo-Ferdinandově univerzitě hlavní rigorózní zkoušku z botaniky a mineralogie (obhájila disertační práci Regenerace u jatrovek) a vedlejší rigorózní zkoušku z filozofie.[2] Byla velmi aktivní v dívčích a ženských organizacích a rovněž v domácích i zahraničních odborných institucích. R. 1919 vystoupila z katolické církve.

Kvůli zdravotním obtížím se přestala věnovat své vědecké práci a začala pracovat jako pedagožka. Do roku 1909 učila na dívčím lyceu v Chrudimi, později se stala profesorkou na soukromém pražském lyceu, kde do roku 1922 působila jako ředitelka. V letech 1918–1919 řídila nově založenou školu sociální péče a byla profesorkou přírodních věd na městské Vyšší dívčí škole. Podnikala četné studijní cesty do zahraničí, mj. se 1920–1921 zúčastnila desetiměsíčního kurzu na dívčí zahradnické škole v Philadelphii, navštívila také několikrát Německo, Nizozemsko, Francii, Polsko, Velkou Británii, Skandinávii. Zasloužila se o otevření zahradnické školy pro dívky v Praze-Krči a v září 1922 byla jmenována její ředitelkou. V letech 1924–1925 vedla v Chrudimi nově založený pedagogický seminář pro učitelky hospodyňských škol. Stala se členkou zkušební komise pro učitelky zemědělských škol v roce 1925. Mimo jiné stála v roce 1924 u vzniku Skupiny organizace práce v domácnosti, pozdější Ústředí československých hospodyň. Jako členka Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu se účastnila i politického dění.

Skauting

Ke skautingu ji přivedla láska k přírodě. Úkolu založit dívčí skauting se Anna Berkovcová ujala na žádost Vlasty Štěpánové. 11. ledna 1915 rozhodlo vedení organizovat dívčí skauting ve společném ústředí s chlapci v Junáku, v němž byl za tímto účelem vytvořen Odbor pro dívčí výchovu skautskou. Anna Berkovcová se stala jeho předsedkyní a vedla jej do roku 1918. Hned v květnu téhož roku na skautských slavnostech v pražské Klamovce postavil oddíl Sasanek vlastnoručně stan. Anna Berkovcová následně se sedmičlenným ženským výborem vypracovala program pro dívky. Naplánovala jim utužování fyzických a morálních sil, pohyb, táboření, kuchaření, ruční práce, ošetřování nemocných, propagaci správné výživy, zručnost a samostatnost.[3]

Po první světové válce se již skautingu věnovala pouze sporadicky přednášením na vzdělávacích akcích.[4]

Dílo

  • Regenerace u jatrovek – Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905
  • Vznik a vývoj Čechovy květnice: 23. 11. 1909 – 23. 11. 1911 – sestavila. Praha: Svaz okrašlovací, 1911[5]
  • Rostlinopis pro nižší třídy dívčích lyceí a střední školy dívčí. Díl 1., pro 1. tř. – Praha: Unie, 1913
  • Rostlinopis pro nižší třídy dívčích lyceí a střední školy dívčí. Díl 2., pro 2. tř. – Praha: Unie, 1913
  • Kam ze střední školy dívčí? – Praha: Sdružení akademicky vzdělaných žen (SAVŽ): Alois srdce, 1914
  • Ženské studium na českých školách středních a vysokých: almanach – redakční kruh A. Berkovcová, A. Císařová, A. Fischerová, J. Knedlhansová, L. Machová, Marie Slavíková; z redakce odpovídá Marie Slavíková. Praha: SAVŽ, 1917
  • Práce v zahradě – Praha: České lidové knihkupectví a antikvariát, 1923
  • Zahrádky dorostu Červeného kříže – Zdeňka Kosáková. Našemu dorostuAnna Berkovcová. Praha: ČSČK, 1924
  • Výroční zpráva Státní hospodyňské školy, Státních pedagogicko-didaktických kursů a Státního pedagogického semináře pro vzdělání učitelek škol hospodářských v ChrudimiBerkovcová A., Dušánek František. 1922–1923 – 1925–1926. Chrudim: Státní hospodyňská škola, 1926

Odkazy

Reference

  1. Blovice 33 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. 
  2. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908). is.cuni.cz [online]. [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. 
  3. Anna Berkovcová: Vychovatelka profesionálních zahradnic. Krásná paní [online]. 2018-05-02 [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. 
  4. ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil, DOSTÁL, Václav. Skautské století. 1. vyd. Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. 
  5. BERKOVCOVÁ, Anna. Vznik a vývoj Čechovy květnice [online]. Praha: Svaz okraškovací, 1911 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Anna Berkovcová.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Anna Berkovcová
Anna Berkovcová.png
Autor: Anna Berkovcová, Licence: CC BY-SA 4.0
Anna Berkovcová