Anna Danilinová
Anna Danilinová Анна Данилина | |
---|---|
![]() Anna Danilinová na Moscow Cupu 2014 | |
Stát | ![]() ![]() |
Datum narození | 20. srpna 1995 (29 let) |
Místo narození | Moskva, Rusko |
Výška | 178 cm |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 104 257 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 168–169 |
Tituly | 0 WTA, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 269. místo (14. září 2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 326–189 |
Tituly | 9 WTA, 3 WTA 125, 27 ITF |
Nejvyšší umístění | 10. místo (9. ledna 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (2022) |
French Open | 2. kolo (2022, 2023) |
Wimbledon | 2. kolo (2024) |
US Open | čtvrtfinále (2024) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | základní skupina (2022) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2023, 2024) |
French Open | 1. kolo (2022, 2023) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2023) |
US Open | vítězka (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 15. října 2024
Anna Sergejevna Danilinová (rusky Анна Сергеевна Данилина; * 20. srpna 1995 Moskva) je kazachstánská profesionální tenistka, která do roku 2010 reprezentovala rodné Rusko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devět turnajů ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala tři deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2020 na 269. místě a ve čtyřhře v lednu 2023 na 10. místě.[2]
Na grandslamu triumfovala ve smíšené čtyřhře US Open 2023 po boku Fina Harriho Heliövaara. Dále si zahrála finále ženské čtyřhry Australian Open 2022. Po boku Brazilky Beatriz Haddad Maiové v něm prohrála s prvním světovým párem Češek Barborou Krejčíkovou a Kateřinou Siniakovou.[3]
V kazachstánském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 nursultanským základním blokem I. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Thajsku, v němž vyhrála s Galinou Voskobojevovou čtyřhru nad párem Plipuečová a Vongteančajová. Kazachstánky zvítězily 3:0 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[4]
Na indonéských Asijských hrách 2018 vybojovala s Gozal Ainitdinovovou bronzovou medaili v ženské čtyřhře.[5] Stejný kov přidala i ze smíšené soutěže, do níž zasáhla s Oleksandrem Nedověsovem.
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2011, když startovala na turnaji v Astaně dotovaném 10 tisíci dolary. Ve čtvrtfinále podlehla Rusce Alexandře Artamonovové ze šesté světové stovky.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2012 ve Wiesbadenu, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála čtvrtou nasazenou Němku Lauru Siegemundovou, které na žebříčku patřila 345. příčka.[6][1]

Na okruhu WTA Tour debutovala březnovou čtyřhrou na Abierto Zapopan 2019, do níž nastoupila po boku Australanky Erin Routliffeové. Ve čtvrtfinále je vyřadil švédsko-český pár Cornelia Listerová a Renata Voráčová. Premiérové finále odehrála v gdyňské čtyřhře BNP Paribas Poland Open 2021.[6] S Běloruskou Lidzijí Marozavovou v něm zdolaly ukrajinsko-polské turnajové čtyřky Katerynu Bondarenkovou s Katarzynou Piterovou. Získala tak první kariérní titul.[7] Druhou trofej přidala na lednovém Sydney Tennis Classic 2022 z kategorie WTA 500. V závěrečném duelu s Brazilkou Beatriz Haddad Maiová porazily německo-maďarskou dvojici Vivian Heisenová a Panna Udvardyová.[8]
Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenala v ženském deblu US Open 2021, kde se její spoluhráčkou stala krajanka Jaroslava Švedovová. V úvodním kole však nenašly recept na sedmé nasazené a pozdější semifinalistky Alexu Guarachiovou s Desirae Krawczykovou.[6][1]
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2022 | Australian Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–3), 4–6, 4–6 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2023 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 14 (9–5)
Legenda |
---|
Grand Slam (0–1) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA 1000 (1–1) |
WTA 500 (1–1) |
WTA 250 (6–3) |
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | červenec 2021 | Gdyně, Polsko | WTA 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
Vítězka | 2. | leden 2022 | Sydney, Austrálie | WTA 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 7–5, [10–8] |
Finalistka | 1. | leden 2022 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–3), 4–6, 4–6 |
Vítězka | 3. | červenec 2022 | Varšava, Polsko | WTA 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 5–7, [10–5] |
Finalistka | 2. | srpen 2022 | Cleveland, Spojené státy | WTA 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 3–6 |
Finalistka | 3. | říjen 2022 | Guadalajara, Mexiko | WTA 1000 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(4–7), 7–6(7–2), [8–10] |
Vítězka | 4. | červenec 2023 | Hamburk, Německo | WTA 250 | antuka | Alexandra Panovová | ![]() ![]() | 6–4, 6–2 |
Vítězka | 5. | leden 2024 | Auckland, Nový Zéland | WTA 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–7(5–7), [10–8] |
Finalistka | 4. | květen 2024 | Rabat, Maroko | WTA 250 | antuka | ![]() | Irina Chromačovová Jana Sizikovová | 3–6, 2–6 |
Finalistka | 5. | červenec 2024 | Budapešť, Maďarsko | WTA 250 | antuka | Irina Chromačovová | ![]() ![]() | 3–6, 6–3, [3–10] |
Vítězka | 6. | červenec 2024 | Jasy, Rumunsko | WTA 250 | antuka | Irina Chromačovová | Alexandra Panovová Jana Sizikovová | 6–4, 6–2 |
Vítězka | 7. | září 2024 | Guadalajara, Mexiko | WTA 500 | tvrdý | Irina Chromačovová | ![]() Kamilla Rachimovová | 2–6, 7–5, [10–7] |
Vítězka | 8. | září 2024 | Hua Hin, Thajsko | WTA 250 | tvrdý | Irina Chromačovová | ![]() ![]() | 6–4, 7–5 |
Vítězka | 9. | říjen 2024 | Wu-chan, Čína | WTA 1000 | tvrdý | Irina Chromačovová | ![]() ![]() | 6–3, 7–6(8–6) |
Finále série WTA 125
Čtyřhra: 4 (3–1)
Legenda |
---|
WTA 125 (3–1 Č) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | květen 2023 | Paříž, Francie | antuka | Věra Zvonarevová | ![]() ![]() | 5–7, 7–6(7–2), [14–12] |
Finalistka | 1. | prosinec 2023 | Angers, Francie | tvrdý (h) | Alexandra Panovová | ![]() ![]() | 1–6, 3–6 |
Vítězka | 2. | květen 2024 | Parma, Itálie | antuka | Irina Chromačovová | ![]() ![]() | 6–1, 6–2 |
Vítězka | 3. | červen 2024 | Bari, Itálie | antuka | Irina Chromačovová | ![]() ![]() | 6–1, 6–3 |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
Turnaje W100 | Turnaje W80 |
Turnaje W75/W60 | Turnaje W50/W40 |
Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (1 titul)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2012 | Wiesbaden, Německo | W10 | antuka | ![]() | 7–6(7–2), 7–6(7–4) |
Čtyřhra (27 titulů)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2011 | Almaty, Kazachstán | W10 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–1 |
2. | červen 2013 | Kristinehamn, Švédsko | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–3 |
3. | březen 2014 | Astana, Kazachstán | W10 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 7–6(7–4) |
4. | květen 2014 | Moskva, Rusko | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
5. | září 2014 | Moskva, Rusko | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 4–6, [10–6] |
6. | červen 2018 | Naples, Spojené státy | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 1–6, [11–9] |
7. | červenec 2018 | Nur-Sultan, Kazachstán | W80 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–3, [10–7] |
8. | říjen 2018 | Florence, Spojené státy | W25 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(9–11), 6–2, [10–8] |
9. | červen 2019 | Grado, Itálie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–3 |
10. | červen 2019 | Ystad, Švédsko | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–2, [10–4] |
11. | srpen 2019 | Sezze, Itálie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–4 |
12. | říjen 2019 | Charleston, Spojené státy | W60 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–1 |
13. | říjen 2019 | Hilton Head, Spojené státy | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
14. | říjen 2019 | Waco, Spojené státy | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
15. | duben 2021 | Bellinzona, Švýcarsko | W60 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–3 |
16. | květen 2021 | Charlottesville, Spojené státy | W60 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–3 |
17. | červen 2021 | Denain, Francie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 3–6, [10–4] |
18. | červenec 2021 | Contrexéville, Francie | W100 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–0, 1–6, [10–4] |
19. | srpen 2021 | Versmold, Německo | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 7–5, [10–4] |
20. | září 2021 | Saint-Palais-sur-Mer, Francie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(7–9), 6–2, [10–4] |
21. | listopad 2021 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | W100 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–3, [10–2] |
22. | červen 2022 | Biarritz, Francie | W60 | antuka | ![]() | ![]() Marija Timofejevová | 2–6, 6–3, [14–12] |
23. | červen 2022 | Madrid, Španělsko | W60 | tvrdý | Anastasija Tichonovová | ![]() ![]() | 6–4, 6–2 |
24. | červenec 2022 | Reinert, Německo | W100 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(4), 6–4, [10–6] |
25. | srpen 2022 | Landisville, Spojené státy | W100 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 7–6(4), [11–9] |
26. | září 2022 | Jablonec nad Nisou, Česko | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–1 |
27. | březen 2023 | Astana, Kazachstán | W40 | tvrdý (h) | Iryna Šymanovičová | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(6–8), [10–7] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Danilina na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Anna Danilinová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 15. října 2024
- ↑ Anna Danilinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 15. října 2024
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK. Na druhý pokus to vyšlo! Krejčíková se Siniakovou na Australian Open získaly čtvrtý grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-30 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Anna Danilinová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 15. října 2024
- ↑ Kazakhstan wins first tennis medal at Asian Games. Казинформ [online]. 2018-08-24 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Anna Danilina Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Korespondencja z Gdyni. Piter i Bondarenko zatrzymane w finale [online]. Tenisklub, 2021-07-25 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Badosa overcomes Krejcikova in 3rd-set tiebreak to win Sydney title [online]. WTA Tennis, 2022-01-15 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Danilinová na Wikimedia Commons
- Anna Danilinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Anna Danilinová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Anna Danilinová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Anna Danilinová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
bendera Indonesia
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Anna Danilina at practice at the 2023 DC Open
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Anna Danilina at the 2014 Moscow Cup, a $25k ITF event