Anna Dvořáková (1890)

Anna Dvořáková
Narození3. června 1890
Kosova Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. července 1954 (ve věku 64 let)
Praha
PseudonymMilada Kalinová
Povolánípedagožka
Národnostčeská
RodičeJosef Dvořák, Antonie Dvořáková-Škvorecká
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anna Dvořáková (3. června 1890 Kosova Hora[1] – 19. července 1954 Praha) byla česká pedagožka, spisovatelka, básnířka, dramatička a překladatelka, pseudonym Milada Kalinová.

Životopis

Některé zdroje uvádějí chybně narození 4. května 1890. Rodiče Anny byli Josef Dvořák, učitel v Kosové Hoře 40 a Antonie Dvořáková-Škvorecká ze Sedlčan. Měla sestru Boženu Soukupovou-Dvořákovou (25. 7. 1881).

Anna Dvořáková byla odborná učitelka, od roku 1921 působila na českých školách ve Vídni. Publikovala básně, dramata, spisy a překlady z němčiny, byla autorkou učebnic. Redigovala časopis pro mládež Útěcha a přispívala do všech českých vídeňských časopisů.[2] Ve Vídni VI, bydlela na adrese Mollardgasse 40/17.[3] Vídeň opustila na jaře 1941, donucena okolnostmi, spolu s dalšími českými učiteli.[4]

Dílo

Básně

  • Květ kapradí: pohádka veršem o 1 dějství – Vídeň: Lidová knihtiskárna, 1925
  • Světla v mlze: verše – Praha: Fond Julia Zeyera při České akademii věd a umění, 1930
  • Ráno; Večerní píseň – Lípa ilustrovaný měsíčník Československého červeného kříže, [dále jen ČČK], ročník 13, str. 102 a 121; Praha: 1933
  • Podzimní píseň – Lípa ilustrovaný měsíčník ČČK, ročník 14, str. 34; Praha: 1934
  • Návštěva; Ukolébavka o beránkovi; Naše Kordula; Kočka přede; Nešťastný jezdec – Srdíčko krásné čtení pro malé, ročník 2, Praha: 1934
  • Komedie: Konvář politik. Jeppe z Hůrky. Ithacký Ulysses. Erasmus Montanus – Ludvig Holberg; z dánských originálů přeložila Božena Köllnová-Ehrmannová; verše přebásnila Milada Kalinová; předmluvu a poznámky napsal Radko Kejzlar. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, [dále jen SNKLHU], 1963

Próza

  • Prodavačka snů – Vídeň: Lidová knihovna vídeňská, 1928
  • Zašlý věk: vídeňská povídka – Vídeň: Školský spolek "Komenský", 1928
  • Ohně slunovratu[3]
  • Tři světla: pohádka – Lípa ilustrovaný měsíčník ČČK, ročník 14, str. 115–119; Praha: 1934
  • 70 let Lumíru ve Vídni – Jaroslav Jindra, Ota Manoušek, Milada Kalinová, Zdeněk Fierlinger, Jaromír Herle, Rudolf Jeníček, Antonín Janda, Kamil Krofta. Vídeň: Lumír, 1935
  • Věčný Řím = (Roma aeterna): několik kapitol z románu města – Vídeň: Lidová knihovna vídeňská, 1935
  • Pod závojem pohádky – obrázky kreslil a obálku navrhl Jaromír Hofman. Praha: Vyšehrad, 1947
  • Mořské povídky – obrázky kreslil Jaroslav Lukeš. Brno: Komenium, 1948

Divadelní hry

  • Květ kapradí: pohádka veršem o 1 dějství – Vídeň: Lidová knihtiskárna, 1925
  • Josef Haydn: drama veršem o třech dějstvích (šesti obrazech) a epilogu – Vídeň: Antonín Machát a spol., 1928
  • Radio krále Krambambuly: dětská hra o 3 jednáních s prologem – Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1936
  • Mluvící pták, živá voda a tři zlaté jabloně: pohádková hra o třech dějstvích (desíti obrazech): podle pohádky Boženy Němcové – Praha: Československé divadelní a literární jednatelství, [dále jen ČDLJ], 1957
  • Přemoudrá Mína: hra pro děti ve 2 obrazech; Slávka parádnice: veselá pohádková hra o 1 dějství – Praha: ČDLJ, 1957
  • Šípková Růženka: pohádková hra o 3 dějstvích (7 obrazech) – Praha: ČDLJ, 1957

Filmové libreto

  • Princezna Jasmína[3]

Překlady

  • V nákolní stavbě – Alois Tlučhoř; z němčiny; ilustroval František Jäger. 1931
  • Svoboda v Kocourkově: Dřívější poměry – Johann Nepomuk Nestroy; z německého originálu. Praha: SNKLHU, 1956
  • Vražda v ulici Lourcine; Krádež na malém rynku: režijní scénáře – Eugene Labiche, Johann Nepomuk Nestroy; překlad Jindřich Honzl, Milada Kalinová. Praha: Československá televize, 1974

Odkazy

Reference

  1. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ VOPRAVIL, Jaroslav Stanislav. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. S. 521. 
  3. ↑ a b c Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 83. 
  4. ↑ Spisovatelka Milada Kalinová odešla z Vídně. Vídeňské noviny. 1941-05-13, roč. 76, čís. 8, s. 3. Dostupné online [cit. 2022-10-24]. 

Literatura

  • Miladě Kalinové na rozloučenou – Ota Manoušek, Vídeň: Vídeňská lidová knihovna, 1941

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)