Anna Fiedlerová
Anna Fiedlerová | |
---|---|
Narození | 7. února 1841 Dvůr Králové nad Labem Rakouské císařství |
Úmrtí | 13. května 1919 (ve věku 78 let) Praha Československo |
Povolání | fotografka |
Manžel(ka) | Hynek Fiedler |
Děti | Josef Fiedler |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anna Fiedlerová (rozená Anna Janková; 7. února 1841 Dvůr Králové nad Labem – 13. května 1919, Praha[1]) byla česká fotografka, majitelka významného pražského ateliéru v období 1870–1890 a průkopnice portrétní fotografie v Praze.[2] Její manžel byl Hynek Fiedler, akademický malíř a fotograf.[3]
Životopis
Anna Janková se narodila 7. února 1841 ve Dvoře Králové nad Labem do rodiny lékaře. Její pozdější muž, Hynek Fiedler v září roku 1863 zahájil[4] v Písku své podnikatelské aktivity společně s kolegou z akademie Adolfem Pechem[5], ale asi po půl roce svou fotografickou práci přerušil. Následně odešel do Prahy, kde bydlel na Václavském náměstí v čp. 784, kde od května 1864 provozoval fotoateliér jeho bývalý společník z Písku A. Pech. Zprvu u něj Fiedler pracoval, později živnost převzal a A. Pech v ateliéru po tři roky působil jako zaměstnanec. Malbou kulis se v ateliéru údajně zabýval dekoratér Jan Duchoslav a od roku 1866 zde byl zaměstnán po čtyři roky Jan Mulač.[3]
Úspěšně rozvíjející se živnost přerušil náhlý skon Hynka Fiedlera[6], po jeho smrti vedla ateliér od roku 1870 Anna Fiedlerová, jako vdova se třemi dětmi.[pozn. 1] Nikdy se již neprovdala, bydlela pořád na stejném místě. Pod jménem Hynka Fiedlera ateliér dál produkoval portréty, výjimečně místopisné snímky a dokumenty.[3]
Podle výzkumu Pavla Scheuflera v letech 1878 a 1884 Pražské adresáře uváděly jako majitele ateliéru nikoli Annu Fiedlerovou, jež ateliér prokazatelně úředně vedla, ale blíže neznámého Jindřicha Fiedlera. Fotografa tohoto jména živnostenský rejstřík ani další prameny neznají. Stylová různorodost většinou mírně nadprůměrně kvalitních portrétů z produkce ateliéru naznačuje možnost střídání operatérů. Podle Vladimíra Albrechta, který ve svém Jubilejním ceníku roku 1930 zaznamenal vzpomínky fotografů, „nějaký čas“ závod vedl Hynek Rachota a po něm tu pracovali ještě další tři operatéři. V roce 1883 vznikl pod hlavičkou ateliéru soubor záběrů z atmosféry pouti Fidlovačka. Nelze vyloučit, že autorem záběrů byl tehdy sedmnáctiletý nejstarší syn Josef Fiedler.[3]
Anna Fiedlerová se úředně vedení fotoateliéru vzdala dne 12. července 1893.[3]
Od roku 1919, kdy Anna Fiedlerová zemřela, v rodinné tradici pokračoval jejich nejstarší syn Josef. Ten po vyučení na obchodní škole pracoval více než rok ve fotografickém ateliéru v Drážďanech. V roce 1893 převzal vedení rodinného podniku a působil zde až do roku 1921.
Rodinný život
Roku 1865 se Anna Janková ve Dvoře Králové provdala za fotografa Hynka Fiedlera (který též pocházel ze Dvora Králové). Manželé Fiedlerovi měli tři syny a tři děti.[7]
Galerie
Anna Fiedlerová: Georg Alexander Pick, Das Fotoalbum für Weierstraß 039
Hynek Fiedler: Portrét jednoho z dětí Hynka a Anny Fiedlerových
Rub černobílé vizitkové fotografie Hynka Fidlera, karton
Odkazy
Poznámky
- ↑ Její žádost o fotografickou živnost byla vyřízena 11. dubna 1870 a zapsána do živnostenského rejstříku v daném roce pod položkou 320.
Reference
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 108
- ↑ Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SCHEUFLER, Pavel. Pavel Scheufler. www.scheufler.cz [online]. 2002 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Inzerát o otevření fotografického atelieru v Písku, Otavan 1863, Ročník 1, 25.09.1863, Číslo 18 str.144. kramerius.cbvk.cz:8080 [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03.
- ↑ bratr Elišky Krásnohorské
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Hynka Fiedlera farnosti při kostele Panny Marie Sěžné na Novém Městě pražském
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Fiedler Hynek [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
Literatura
- AMP; V. Albrecht: 25 roků ve stopách černého umění. V. Albrecht, Praha 1930.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Fiedlerová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hynek Fiedler, Portrét jednoho z dětí Hynka Fiedlera
Rub černobílé vizitkové fotografie Hynka Fidlera, karton