Anna Forchheimová-Rajská

Anna Forchheimová-Rajská
Narození	1822 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. prosince 1903 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Děti	Marie Tylová a Josef Otakar Forchheim
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Forchheimová-Rajská (8. dubna 1822 Praha^[1] – 3. prosince 1903 tamtéž^[2]), rozená Forchheimová, provdaná Turnovská (Rajská byl její umělecký pseudonym), byla česká herečka. Se svou sestrou Magdalenou, manželkou Josefa Kajetána Tyla, hrála v kočovném divadle; byla matka Tylových dětí. Roku 1860 se provdala za herce a novináře Josefa Ladislava Turnovského, v roce 1872 odešla z veřejného života a plně se věnovala rodině. Počátkem 20. století byla nejstarší českou herečkou.

Život

Narodila se 8. dubna 1822 jako nejmladší z třinácti dětí česko-německé rodiny vojenského kancelisty Karla Forchheima (*1777) a jeho manželky Anny (*1782).^[3]

Byla sestrou Magdaleny Forchheimové, manželky Josefa Kajetána Tyla. Již jako jedenáctiletá hrála v divadle – nejprve dětské role na Kajetánském divadle, pak naivky ve Stavovském, později i ve Stögrově divadle v Růžové ulici.^[4]

S Tylem se znala už od útlého dětství – když jí bylo osm, byl Tyl dvaadvacetiletý. Postupně mezi nimi vzplanula láska.^[5] Zřejmě proto, aby se tento vztah nerozvíjel, odjela Anna s otcem roku 1840 do Lvova, kde necelý rok hrála v Skarbkově divadle.^[6]

Po návratu se stala Tylovi nerozlučnou společnicí a neoficiální manželkou. V říjnu 1843 se jim narodil první syn, postupně se společně s Tylem a jeho manželkou starali o šest dětí. Obě sestry pak s Tylem žily až do jeho smrti. Byli přitom terčem různých narážek ve společnosti, které Tyla mrzely a manželce se za ně omlouval – vztah k Anně ale ukončit nechtěl nebo nemohl.^[5]

Tyl zemřel v Plzni 11. července 1856 a byl pohřben na tamním Mikulášském hřbitově. Anna Rajská dále hrála v divadle – postupně u Štauderovy, Zöllnerovy, Švandovy a Šmídovy společnosti. Dne 27. dubna 1861 se v Jindřichově Hradci provdala za hereckého kolegu Josefa Ladislava Turnovského,^[7] o šestnáct let mladšího, s nímž pokračovala v cestách po venkově do roku 1865, kdy získala angažmá v pražském divadle. Tam však nepobyla dlouho – po pruské okupaci jí nezbylo, než se vrátit ke kočovnému divadlu se skupinou Mušky a Libické. Nakonec v roce 1872 získal její manžel stálé zaměstnání v Praze jako redaktor týdeníku Slovan, což Anně Rajské umožnilo opustit scénu a věnovat se v soukromí rodině. Veřejného ocenění dostala za své náročné vlastenecké úsilí minimálně,^[6] závěr jejího života ale byl šťastný v láskyplném rodinném kruhu. V té době byla nejstarší českou herečkou.^[4] Pohřbena byla na Vyšehradském hřbitově.^[8]

Role

Od počátku hrála výhradně česky. Byla oceňovaná pro živou pohyblivost, drobnou postavu a rázný temperament. Po návratu ze Lvova se stala představitelkou veselých, prostých a srdečných dívek – roztomilých, citově vřelých, ale nikoliv sentimentálních. K jejím rolím patřily např.:^[5]

• Bětuška v Divotvorném klobouku (Václav Kliment Klicpera)
• Popelka ve Veselohře na mostě (též Klicpera)
• Liduška v Paní Marjánce (Josef Kajetán Tyl, role psaná přímo pro ni)
• indiánský chlapec Prokop v Paličově dceři (též Tyl)
• Dorotka ve Strakonickém dudáku, první významná úloha

Spor ohledně roku narození

Některé starší publikace uvádějí jako rok narození 1824. Souvisí to se snahou jejího manžela Josefa Ladislava Turnovského opticky snížit věkový rozdíl; manželce proto dva roky „ubral“, sobě naopak jeden „přidal“.^[9] (To dokladuje zápis v matrice narozených^[1] a údaj uvedený v matrice zemřelých, které udávají rok narození 1822.^[2])

Odkazy

Reference

Literatura

• ŠORMOVÁ, Eva. Biografický slovník: Forchheimová Anna [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Forchheimová-Rajská na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Forchheimová-Rajská