Anna German

Anna German
Rodné jméno	Анна Виктория Евгеньевна Герман, Anna Wiktoria German a Anna Viktoria Hörmann
Narození	14. února 1936 Urgenč
Úmrtí	26. srpna 1982 (ve věku 46 let) Varšava
Příčina úmrtí	rakovina kostí
Místo pohřbení	Protestantský hřbitov ve Varšavě
Národnost	Mennonité
Alma mater	Vratislavská univerzita (do 1962)
Povolání	zpěvačka, hudební skladatelka, herečka a písničkářka
Ocenění	rytíř Řádu znovuzrozeného Polska Řád znovuzrozeného Polska Zlatý záslužný kříž národní umělec RSFSR Záslužný kříž
Nábož. vyznání	Adventisté sedmého dne (od 1982) Mennonité
Choť	Zbigniew Antoni Tucholski (1972–1982)
Děti	Zbigniew Tucholski
Rodiče	Eugen Hörmann a Irma Mertens-Berner
Příbuzní	Henryk Krzeczkowski (otčím) Artur Hörmann (strýc z otcovy strany)
Podpis
Web	www.anna-german.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Wiktoria German-Tucholska (14. února 1936 Urganč (Uzbekistán) – 25. srpna 1982 Varšava) byla polská zpěvačka narozená na území dnešního Uzbekistánu (tehdy Sovětský svaz) v rusko-německé rodině. Zpívala hlavně polsky a rusky, ale také anglicky, italsky, španělsky, německy či mongolsky. Nejpopulárnější byla v 70. letech 20. století, krom Polska také hodně v SSSR.

Život

Její matka Irma Martensová byla z komunity mennonitů, které na území Ruské říše kdysi pozvala Kateřina II. Mluvila mennonitskou dolní němčinou (plattdeutsch). Její otec, Eugen Hörmann byl roku 1937 zatčen NKVD, obviněn ze špionáže a popraven. Anna a její matka pak žily ve velice těžkých podmínkách v Taškentu, v Kyrgyzstánu a Kazachstánu; v té době zemřel i Annin mladší bratr. Její matka se pak vdala za Germana Bernera, příslušníka polské armády v SSSR (Ludowe Wojsko Polskie). Irma s Annou dostaly díky tomu povolení se po válce, roku 1946, v Anniných deseti letech, přestěhovat do polského Slezska, nejprve do města Nowa Ruda, roku 1949 pak do Vratislavi (Wrocławi). Anna se rychle naučila polsky a její komplikovaný původ byl na dlouhá léta zakryt rouškou tajemství. Vystudovala nejprve geologii na Vratislavské univerzitě.

Právě zde, ve studentském prostředí, začala koketovat se zpěvem a divadlem, nejprve na prknech divadla Kalambur. Zlomem v její kariéře se stal rok 1964, kdy vyhrála Festival polské písně v Opole (Krajowy Festiwal Piosenki Polskiej w Opolu), a to s písní Tańczące Eurydyki. O rok později definitivně získala statut hvězdy, když vyhrála známý festival v Sopotech. Roku 1967 se zúčastnila Festivalu San Remo v Itálii, bohužel se však v Itálii též těžce zranila při autohavárii. Upadla dokonce do komatu a lékaři nevěřili v její přežití. Po probrání z komatu byla prognóza, že už nebude nikdy chodit, ani zpívat. To se však nakonec nepotvrdilo, byť rehabilitace si vyžádala několik let a na pódia se vrátila až roku 1972. Její „zmrtvýchvstání“ bylo v Polsku senzací a při jejím prvním živém vystoupení po pěti letech ji čekal čtyřicetiminutový aplaus ještě předtím, než začala zpívat. V 70. letech pak prožila vrchol slávy, když koncertovala, krom Polska a SSSR, též v Belgii, Německu, USA, Kanadě a Austrálii. Hrála též ve filmu Andrzeje Wajdy Krajina po bitvě (Krajobraz po bitwie) z roku 1970. Nazpívala i několik filmových písní, nejznámější je Echo ľubvi k filmu režiséra Jevgenija Matvejeva Osud. Těsně před smrtí se dala pokřtít.

Odkaz

Roku 2012 byl o jejím životě natočen koprodukční televizní seriál Anna German, titulní role se zhostila litevská herečka Joanna Moro.^[1]

Diskografie

Polská alba

• 1966 Tańczące Eurydyki
• 1967 Recital piosenek
• 1970 Człowieczy los
• 1971 Wiatr mieszka w dzikich topolach
• 1971 Domenico Scarlatti – Arie z opery „Tetida in Sciro”
• 1974 To chyba maj
• 1978 Anna German
• 1983 Niezapomniane przeboje
• 1984 Jesteś moją miłością
• 1989 Anna German
• 1989 Znaki zapytania
• 1990 Powracające słowa 1
• 1990 Powracające słowa 2
• 1991 Zakwitnę różą
• 1991 Recital piosenek
• 1994 Nasza ścieżka
• 1994 Złote przeboje neapolitańskie
• 1995 Planeta Anna 1
• 1995 Planeta Anna 2
• 1998 Wiatr mieszka w dzikich topolach
• 1999 Tańczące Eurydyki
• 1999 Platynowa kolekcja
• 1999 Złote przeboje
• 1999 Bal u Posejdona
• 2001 Tańczące Eurydyki
• 2001 Recital piosenek
• 2001 Człowieczy los
• 2001 Wiatr mieszka w dzikich topolach
• 2001 Domenico Scarlatti – Arie z opery „Tetida in Sciro”
• 2001 To chyba maj
• 2001 Pomyśl o mnie
• 2003 Człowieczy los
• 2004 Złote przeboje
• 2008 Z archiwum polskiego radia – Anna German nagrania z lat 1961–1979
• 2012 Wspomnienie. Anna German o sobie
• 2013 Z archiwum polskiego radia – Anna German nagrania z lat 1961–1979
• 2013 40 Piosenek Anny German
• 2013 Recital Opole '71 – Z archiwum polskiego radia

Ruská alba

• 1977 Když kvetly sady (Когда цвели сады)
• 1979 Přítel delfín (Друг дельфин)
• 1980 Naděje (Надежда)
• 1982 Poslední setkání (Последняя встреча)
• 1982 Echo lásky (Эхо любви)
• 1996 Nezapomenutý motiv (Незабытый мотив)
• 1996 Nejlepší písně (Лучшие песни)
• 1998 Když kvetly sady (Когда цвели сады)
• 1999 Antołogie sovětského šlágru (Антология советского шлягера)
• 2000 Ruská encyklopedie estrádní hudby (Российская эстрадная музыкальная энциклопедия)
• 2000 Poslední setkání (Последняя встреча)
• 2001 Lásky nehlučná slova (Любви негромкие слова)
• 2001 Vaše oblíbené písně (Ваши любимые песни)
• 2003 Naše oblíbené písně (Наши любимые песни)
• 2003 Zlatý věk ruské estrády (Золотой век русской эстрады)
• 2003 Posedíme, pomlčíme (Посидим, помолчим)
• 2003 Díky ti, moje srdce (Спасибо тебе, моё сердце)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna German na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna German na Wikimedia Commons
• Diskografie na Discogs.com
• Anna German ve Filmové databázi