Anna Hübnerová

Anna Hübnerová
Narození1861
Praha
Úmrtí14. července 1891
Adamov
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Hübnerová (rozená Justová, 1861 Praha-Malá Strana – 14. července 1891 Adamov) byla česká ochotnická divadelní herečka a členka vlasteneckých spolků, první manželka novináře a později ředitele Národního divadla v Brně Václava Hübnera.

Životopis

Mládí

Jejími rodiči byli Anton Just, měšťan (1811–1861) a Antonia Hochmanová-Justová-Trunečková (1834).[1] Matka se po manželově smrti provdala roku 1867 za Josefa Hochmanna (1836–1899). Anna měla dva vlastní sourozence: JUDr. Antonína Justa (1858–1904)[2] a Boženu Kvapilovou-Justovou (1859–1925) spisovatelku a malířku, manželku básníka Františka Kvapila a šest nevlastních: Josefu Hoffmannovou (1870), Antonii Krejčovou (1871), Josefa Hochmanna (1873), Jaroslava Hochmanna (1875), Ludmilu Hackenbergerovou (1877) a Miladu Vožickou (1880). Anna v mládí absolvovala vyšší dívčí školu v Praze, zde se mj. seznámila s pozdější herečkou Hanou Kvapilovou a následně je pak pojilo trvalé přátelství.

Od mládí byla činná v českém společenském životě, mj. jako ochotnická herečka. V letech 1876 až 1882 účinkovala při různých českých slavnostech a bazarech. V roce 1883 se v Praze provdala za novináře Václava Hübnera[3] a následně se s ním odstěhovala do Litoměřic, města s výraznou německou populací, kde Hübner získal místo jako novinář. Mezi lety 1883 a 1885 se spolu s manželem angažovala ve českém spolkovém životě zde a v nedalekém Terezíně.

V Brně

Po roce 1885 odešli manželé Hübnerovi do Brna, kde Václav Hübner začal pracovat jako redaktor českého deníku Moravská orlice. I zde se Hübnerová angažovala v českém veřejném životě: byla členkou výboru dámského spolku Vesna, dámského odboru Národní Jednoty a do poslední valné hromady jednatelkou spolku pěstounek a industriálních učitelek na Moravě. Iniciovala vznik a dvě vydání (1889 a 1890) literárního almanachu O bídě lidské, do nějž též příspěla předmluvou a jehož byla zároveň redaktorkou, expeditorkou i účetní. Rovněž pokračovala v ochotnické činnosti na moravském venkově, objevila se také na jevišti Národního divadla v Brně, tehdy sídlícího v Divadle na Veveří.

Úmrtí

V červnu 1891 jí lékaři zjistili srdeční vadu. 14. července téhož roku pak trávila večer u přátel ve Wurmově vile v Adamově. Okolo osmé hodiny večer se vzdálila od společnosti, aby užila svůj lék, načež klesla k zemi a byla na místě mrtvá. Pohřbena byla na hřbitově v Adamově.

Druhou manželkou Václava Hübnera se pak stala herečka Marie Hübnerová (1865–1931), se kterou se oženil v roce 1893.[4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2024-07-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriční záznam o 1. sňatku Václava Hübnera s Annou Justovou farnost při kostele sv.Petra na Novém Městě pražském
  4. ↑ Matriční záznam o 2. sňatku Václava Hübnera s Marií Rufferovou farnost v Uherském Hradišti
  5. ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Hübner Václav 1857

Literatura

  • Divadelní list Národního divadla v Brně. Brno: Národní divadlo, 28.11.1940, 16(8), s. 141. Online
  • LATZKOVÁ, Klára. Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně. Diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, 2008. s. 34. Online
  • Kalendář paní a dívek českých na rok 1892. V Praze: Tisk a náklad F.B. Batovce, 1892, s. 140. Online
  • PREISSOVÁ, Gabriela. Anna Hübnerová. In: Ženské listy, č. 8, roč. XIX., srpen 1891, s. 171–173. Online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce