Anna Iblová

Anna Iblová
Narození25. března 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. července 1954 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťOtto Boleška
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Iblová, provdaná Bolešková (25. března 1893 Praha,[1] Rakousko-Uhersko – 16. července 1954 Praha, Československo) byla česká herečka.

Život

Herectví se učila u Marie Hübnerové, členky činohry Národního divadla.[2] Začínala hrát v Intimním divadle na Smíchově za vedení ředitelky Emy Švandové (okolo roku 1912). K jejím hereckým kolegům zde patřili např. Jiří Steimar, Eduard Kohout a Míla Pačová.[3] Po zbytek života působila v Divadle na Vinohradech v letech 1916 až 1954.[4] Měla vynikající předpoklady pro role hrdinských žen v klasických tragédiích a byla uznávanou recitátorkou.[5] Učila rovněž na dramatickém oddělení pražské konzervatoře.

Byla manželkou herce Otty Bolešky (1880–1917), člena souboru Divadla na Vinohradech (od r. 1907) a souboru činohry Národního divadla v Praze (1912–1917).[6]. Jejím druhým manželem byl herec Roman Tuma (1899–1933), člen souboru Divadla na Vinohradech [7]

Citát

„Ale ať tak či onak, pravda je, že se nedočkala uznání svého podílu na vývoji českého divadla mezi dvěma válkami, že oficiální pocty o ní dbaly pramálo a že její význam byl nedoceněn. Víc než čtyřicet let byla herečkou nesporných hodnot – a co po ní zůstalo? Několik článků ji oceňujících, desítky jejích fotografií uložených v archivech, ale snad ani jediná gramofonová deska, která by podávala svědectví o tom, čím nejvíce vynikala a proč právě byla zvolena k výchově hereckého dorostu na dramatické konservatoři: o jejím deklamačním umění, o její vzácné kultuře slova, o jejím mistrovském ovládání hlasu! Vpravdě neuvěřitelná byla důslednost jejího osudu! Po tolika tragických úlohách toužila, a nebyly ji přiděleny, ta však, po níž netoužila, jí byla jako naschvál přidělena životem. Tragédie tragédky – tak by se dal označit úděl Anny Iblové...“
— Vladimír Müller[8]

Divadelní role, výběr

  • 1914 Heinrich von Kleist: Panthesilea, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie K. H. Hilar, 7 repríz
  • 1918 Stanislav Lom: Faustina, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Vydra st., 9 repríz
  • 1919 Pierre Corneille: Cid, Chimena, Divadlo na Vinohradech, režie K. H. Hilar (první česká inscenace hry), 19 repríz
  • 1919 G.B.Shaw: Candida, titul.role, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Vydra st., 14 repríz
  • 1920 William Shakespeare: Bouře, Miranda, Divadlo na Vinohradech, režie K. H. Hilar, 16 repríz
  • 1922 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Slávka, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 36 repríz
  • 1922 William Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, Viola, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 33 repríz
  • 1922 Henri Ghéon: Chléb, Jana, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Čapek, 8 repríz
  • 1923 Arnošt Dvořák: Nová Oresteia, Elektra, j. h. , Socialistická scéna (Průmysl.palác pražského výstaviště), režie Jiří Kroha
  • 1923 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Titanie, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 52 repríz
  • 1924 William Shakespeare: Kupec benátský, Portie, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz
  • 1924 Knut Hamsun: Hra života, Terezina, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 7 repríz
  • 1925 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Roxana, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 66 repríz
  • 1927 Luigi Pirandello: Rozkoš z počestnosti, Agáta, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 11 repríz
  • 1927 Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Eliška, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz
  • 1929 Bayard Veiller: Je Mary Duganová vinna?, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 37 repríz
  • 1934 W.S.Maugham: Veliká výhra, nevěstka, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 11 repríz
  • 1936 August Strindberg: Tanec smrti, Alice, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 9 repríz, 9 repríz
  • 1940 Luigi Pirandello: Nové šaty, Růžena, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 14 repríz
  • 1942 Friedrich Schiller: Messinská nevěsta, Isabella, Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer, 37 repríz (první české provedení)
  • 1944 Luigi Pirandello: Každý má svou pravdu, Paní Frola, Divadlo Na Poříčí, režie Karel Jernek, 31 repríz
  • 1946 Georges Neveux: Theseus mořeplavec, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka, 23 repríz
  • 1948 Maxim Gorkij: Dostigajev a ti druzí, Melanie, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka, 61 repríz
  • 1947 Federico García Lorca: Dům doni Bernardy, Bernarda, Divadlo na Vinohradech, režie Gabriel Hart, 19 repríz (československá premiéra)

Filmové role

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze
  2. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 171
  3. ↑ Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 36
  4. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  5. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 369
  6. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 38
  7. ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 114–5
  8. ↑ Vladimír Müller: Tragédčin úděl, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 116

Literatura

  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 74
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 287, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 159
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 70, 79, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 111, 113, 115, 446, 491.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 495.
  • Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 40, obraz. část str. 51–2
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 36, 45, 47, 63, 145
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 27, 42, 140, 142, 369, 588, 597, 610, 643, 647
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 38, 171
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 115, 232, 236, 243, 250, 251, 260, 349
  • Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 13, 73
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 114–116, 179
  • Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 104
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 19, 23, 27, 31, 35, 71, 76–7, 79, 83, 105, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 563. 
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 87, 105, 109, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 124, ISBN 80-207-0485-X
  • Běla Veselá: Žena v českém umění dramatickém, vyd. Topičova edice, Praha, 1940, str. 166
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, 181, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Anna Iblová.jpg
Anna Iblová, česká herečka (foto před rokem 1931)