Anna Kateřina Braniborská

Anna Kateřina Braniborská
královna dánská a norská
Anna Kateřina Braniborská
Doba vlády	1587 – 1612
Tituly	šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Narození	26. července 1575 Halle (Saale)
Úmrtí	29. března 1612 Kodaň
Pohřbena	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Žofie Meklenburská
Nástupce	Žofie Amálie Brunšvická
Manžel	Kristián IV. Dánský
Potomci	Kristián Frederik III. Ulrich
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Jáchym Fridrich Braniborský
Matka	Kateřina Braniborsko-Küstrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Kateřina Braniborská (26. července 1575 Halle – 29. března 1612 Kodaň) byla rodem braniborská princezna a sňatkem dánská a norská královna.

Život

Anna Kateřina byla nejstarší dcerou/druhým dítětem braniborského kurfiřta Joachima Fridricha (1546–1608) z jeho prvního manželství s Kateřinou Braniborsko-Küstrinskou, dcerou markraběte Johanna von Brandenburg-Küstrin (1513–1571).

Manželství a potomci

Její manželství s dánským králem Kristiánem IV. (1577–1648) bylo Kristiánovou matkou, královnou Žofií Meklenburskou naplánováno, když byl Kristián ještě dítě. Princ se se svou budoucí nevěstou poznal za své cesty po Německu v roce 1595 a se svatbou souhlasil; poslal do zámku Wolmirstedt, kde její otec v této době dlel jako správce magdeburského biskupství, poselstvo se žádostí o princezninu ruku. Roku 1596 po životu nebezpečné plavbě přes Baltské moře přibyla do Dánska, kde se účastnila Kristiánovy korunovace (29. srpna).

27. listopadu roku 1597 se v Haderslev konala svatba a 12. června následujícího roku byla Anna Kateřina v kodaňské katedrále korunována dánskou královnou. Manželé k sobě nechovali hlubších citů, ale jejich svazek byl spokojený a fungoval bez problémů. Královna neměla velkého politického vlivu, ale byla vždy králi oporou a spojenkyní. Byla známa svou skromností a zbožností; naučila se dánsky; její vášní byla jízda na koni.

Z tohoto manželství vzešlo šest dětí, tři z nich však zemřely v útlém věku:

• 1. Frederik (15. 8. 1599 – 9. 9. 1599)^[1]
• 2. Kristián (10. 4. 1603 Kodaň – 2. 6. 1647 Drážďany),^[2] korunní princ

  ⚭ 1634 Magdalena Sibylla Saská (23. 12. 1617 Drážďany – 6. 1. 1668 Altenburg)^[3]

• 3. Žofie (4. 1. 1605 Kronborg – 7. 9. 1605 Kodaň)^[4]
• 4. Alžběta (16. 3. 1606 Kodaň – 24. 10. 1608 Skanderborg)^[5]
• 5. Frederik (18. 3. 1609 Haderslev – 9. 2. 1670 Kodaň), jako Frederik III. král dánský a norský od roku 1648 až do své smrti^[6]

  ⚭ 1643 Žofie Amálie Brunšvická (24. 3. 1628 Herzberg – 20. 2. 1685 Kodaň)^[7]

• 6. Ulrich (2. 2. 1611 Frederiksborg – 12. 8. 1633 Svídnice), kníže-biskup ve Zvěříně v letech 1624–1629^[8]

Nedlouho po porodu šestého dítěte po čtrnácti letech manželství 29. března roku 1612 zemřela, patrně na malárii. Pochována byla v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Ještě před královninou smrtí měl její manžel v letech 1610–1613 poměr s dcerou kodaňského starosty Kirsten Madsdatter († 1613), jenž mu porodila jednoho syna:

• Ulrich Christian Gyldenlöve, (* 3. února 1611; † 6. října 1640)

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Kateřina Braniborská na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20070313112247/http://www.rosenborgslot.dk/v1/person.asp?PersonID=13&countryID=2&PersonTypeID=2
• http://runeberg.org/dbl/1/0305.html
• http://www.thepeerage.com/p10227.htm#i102270

Dánská královna
Předchůdce: Žofie Meklenburská	1597–1612 Anna Kateřina Braniborská	Nástupce: Žofie Amálie Brunšvická

Norská královna
Předchůdce: Žofie Meklenburská	1597–1612 Anna Kateřina Braniborská	Nástupce: Žofie Amálie Brunšvická

Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Předchůdce: Žofie Meklenburská	1597–1612 s Augustou Dánskou, (od r. 1596) Anna Kateřina Braniborská	Nástupce: Augusta Dánská