Anna Malinová

Anna Malinová
Anna Malinová
Anna Malinová
Narození19. května 1914
Stříbrné Hory, okres Klatovy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 28 let)
Mauthausen, Německá říše Třetí říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěPraha - Pankrác
Zaměstnavatelkartonážní závod K. Reicha (Praha Smíchov)
Domovské městoPraha
ChoťAntonín Malina[p. 1]
DětiAlena Malinová (* 17. března 1939, Praha; provdaná Voštová)[1]
Rodičematka: Josefa Komárková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Anna Malinová

Anna Malinová (19. května 1914 Stříbrné Hory – 24. října 1942 v Mauthausenu) byla přítelkyně Jozefa Gabčíka[2] z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před provedením atentátu jej ukrývala ve svém bytě v Praze. Byla popravena nacisty v koncentračním táboře Mauthausen[3][4] dne 24. října 1942. Její dcera Alena (* 1939) byla internována v táboře ve Svatobořicích[2] a druhou světovou válku přežila.[5]

Život

Rodina

Anna Malinová se narodila 19. května 1914 ve Stříbrných Horách č. p. 124 v okrese Klatovy do rodiny zámečnického mistra Eduarda Komárka (1859–1937) a jeho druhé manželky Josefy, roz. Hroudové (1882–1973).

Její manžel Antonín Malina byl čalouník,[1] ale zemřel při mobilizaci v roce 1939[p. 2] nejspíše v důsledku špatných hygienických podmínek.[1][p. 1] Pražská matriční kniha zemřelých nicméně jako datum úmrtí uvádí 18. květen 1941.[7]

Vdova Anna Malinová bydlela v nevelkém (malá kuchyň a pokojík) pavlačovém bytě v poněkud sešlém domě na Pankráci[1] a v roce 1942 měla tříletou dcerku Alenku.[8] Její dcerka s ní ale nebydlela, neboť žila u své babičky Josefy Komárkové v Nalžovských Horách na Klatovsku (v Podšumaví).[6] (Bylo to ze zdravotních důvodů, v Praze nemohla chodit do školky, kam ji Anna musela vodit, když nastoupila do práce poté, co ovdověla.[6][1])

Jozef Gabčík a Jan Kubiš

V době protektorátní byla Anna Malinová zaměstnána v kartonážním závodě[1] firmy K. Reicha na pražském Smíchově.[8][6] V témže závodě pracovala i její kolegyně Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková). Ta měla shodou okolností také 3,5 roku starou dcerku, žila sama a měla svobodnou sestru Marii Kovárníkovou. Soukupová nebyla vdova, její manžel si od roku 1940 odpykával trest odnětí svobody za sabotáž.[8]

Známost s mladou vdovou Annou Malinovou (byla o dva roky mladší než Gabčík) navázal Jozef Gabčík počátkem ledna 1942[1] v tramvaji.[8] Mezi oběma vznikl velmi rychle intimní vztah.[8] Gabčík u ní delší čas bydlel a alespoň některé dny a noci v týdnu se u ní zdržoval.[8][6][p. 3]

Jozef Gabčík se s Annou Malinovou (a s Janem Kubišem a jeho přítelkyní Marií Kovárníkovou) procházeli po Praze a počítali s tím, že jejich dámský doprovod odpoutá pozornost kolemjdoucích od nich samých.[6]

V bytě u Anny Malinové se Gabčík objevil 26. května 1942 (den před atentátem) s tím, že jí slíbil přijít opět za dva až tři dny.[8][p. 4] Známost Jozefa Gabčíka s Annou Malinovou trvala asi 5 měsíců. V jejím bytě se ukrýval od 28. května 1942 do 1. června 1942, kdy odešel (jako poslední to jest 7. z parašutistů) do podzemí – krypty chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[8] Při loučení a odchodu sice neřekl, kam jde, ale slíbil, že přijde později (přislíbil, že se vrátí).[8][6]

Po atentátu (27. května 1942) na R. Heydricha předala Anna Malinová zbraně parašutistů dalšímu spolupracovníkovi a zbrojíři parašutistů Oldřichu Frolíkovi.[6]

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Po atentátu na R. Heydricha ji cca po měsíci (a pět dní po zabití parašutistů) dne 23. června 1942 zatklo gestapo.[6][1] Anna Malinová byla podrobena výslechům, byla vězněna a posléze internována v Malé pevnosti Terezín.[6] Pro její dcerku Alenku si zanedlouho po jejím zatčení gestapo přijelo k babičce do Nalžovských Hor.[6][1]

Anna Malinová byla (spolu s dalšími 261 českými vlastenci)[6] popravena nacisty zastřelením do týla (při fingované lékařské prohlídce) v koncentračním táboře Mauthausen[3][4] dne 24. října 1942.[6][1]

Alena Malinová

Po zatčení Anny Malinové byla její tříletá dcera Alena (spolu s dalšími 45 dětmi odbojářů, kteří patřili mezi zatčené podporovatele parašutistů) internována na zámečku Jenerálka.[6][1] Tento objekt byl po atentátu na Reinharda Heydricha přeměněn na dětský domov s tvrdým režimem, kam byly soustřeďovány děti vězněných a popravených. Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice u Kyjova na jižní Moravě.[6][1] Když se v dubnu 1945 přiblížila k táboru Rudá armáda, převezli Němci děti do Plané nad Lužicí,[1] kde byl pracovní tábor. Odtud se pak děti s koncem druhé světové války dostaly pěšky do nedalekého Turovce, kde se o ně postarali místní hostinští.[6] Po skončení druhé světové války šestiletou Alenku poznali v Plané nad Lužnicí bezdětní manželé Klímovi (Karel a Lída Klímovi byli známí Alenčiných rodičů)[1] a adoptovali ji.[6] (Nakonec se podařilo dohledat Alenčinu babičku v Nalžovských Horách a ta přijela 2. září 1945 za svojí vnučkou do Sezimova Ústí.)[6] Alena Malinová dlouho netušila, že Klímovi nejsou jejími biologickými rodiči.[1] V roce 1960 se provdala a založila rodinu.[1] Alena Voštová (rozená Malinová) pracovala celý život na poště v Táboře. V roce 2001 se přestěhovala do Prahy.[6] Je vdova a i nadále bydlí v Praze.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Pramen[6] tvrdí, že Antonín Malina zemřel v květnu 1941.[6]
  2. ↑ Mobilizace proběhly v roce 1938 (květen a září).
  3. ↑ Prostřednictvím Anny Malinové resp. Ludmily Soukupové se nakonec i Jan Kubiš seznámil s Marií Kovárníkovou a také mezi nimi vznikl intimní vztah.[8] Ludmila Soukupová bydlela v přízemním bytě rohového domu v Magdeburské ulici (dnes – rok 2022 – v Letenské ulici) pod Pražským hradem a její mladší sestra Marie Kovárníková se k ní přestěhovala.[8]
  4. ↑ Dle výpovědi Anny Malinové před soudem dne 4. září 1942.[8]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Alena Voštová (* 1939) [online]. web: Paměť národa cz [cit. 2022-06-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b SÝS, Karel. Akce Heydrich : příliš mnoho otazníků--. Mnichovice: BVD, 2008. 231 s. ISBN 978-80-87090-15-2. Kapitola Když zavítá máj, lásky čas, s. 56–58. 
  3. ↑ a b Proč Gabčík nestřílel...? /1/. martinhessler.blog.cz [online]. [cit. 2010-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ a b Atentát z hlediska vyššího principu. www.army.cz [online]. [cit. 26-01-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-02-2008. 
  5. ↑ Paměť národa [online]. Paměť národa [cit. 2018-10-15]. Kapitola Alena Voštová (1939) - Životopis. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-15. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t BERNATT-RESZCZYŃSKÁ, Markéta. Maminko zastřelí mě, napsala Anna Malinová popravená v Mauthausenu [online]. web: Paměť národa cz, 2020-10-23 [cit. 2022-06-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matriční záznam o úmrtí Antonína Maliny
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l ŠIŠKA, Miroslav. Lásky československých parašutistů Gabčíka a Kubiše [online]. web: Novinky cz, 2015-06-26 [cit. 2022-06-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Anna Malinova 1914 1942.gif
Anna Malinová (* 20. května 1914, Stříbrné Hory – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jozefa Gabčíka z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapem zatčena 26. června 1942; popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.
Anna Malinova 1914 1942 Portret.jpg
Anna Malinová (* 20. května 1914, Stříbrné Hory – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jozefa Gabčíka z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapem zatčena 26. června 1942; popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.