Anna Rottová

Anna Rottová
Anna Rottová Kadeřábková ve sborovně DAMU
Anna Rottová Kadeřábková ve sborovně DAMU a Ve sborovně DAMU, červen 2006
(foto Vladimír Rott)
Rodné jménoKadeřábková
Narození1. května 1924
Praha
Úmrtí21. dubna 2020 (ve věku 95 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
VzděláníStátní konzervatoř v Praze, herectví
Alma materDAMU, jevištní mluva, technika jevištní řeči
ChoťVladimír Jan (v 50. letech Svoboda)
DětiMagdalena, Vladimír, Jana
RodičeAnna (Aťa), roz. Oličová, Louis
PříbuzníEduard, bratr, Karla Oličová, sestřenice
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Rottová, roz. Kadeřábková, což bylo i její umělecké jméno (1. května 1924 Praha – 21. dubna 2020 Praha)[1][2] byla česká herečka a divadelní pedagožka DAMU.[2][3][4]

Profese

Herečka

V devatenácti letech absolvovala Státní konzervatoř v Praze, odbor herectví (1943) a již předtím v osmnácti debutovala ve filmu menší úlohou kadeřnice Zdeničky v Holmanově melodramatu Bláhový sen (1943). Na plátně se pak objevila do konce padesátých let v řadě epizodních rolích dívek a mladých žen z lidu, například ve snímcích Krňanského Nikola Šuhaj (1947), Čechova Divá Bára (1949), Vávrova Němá barikáda (1949), Gajerova Usměvavá zem (1952), Zemanova Dovolená s Andělem (1952), Radokův Divotvorný klobouk (1952), Vávrův Jan Žižka (1955), Vávrův Občan Brych (1958), Gajerovy Sny na neděli (1959), Vávrova První parta (1959). Po válce měla krátká divadelní angažmá (1947–51) – jednu sezónu v Kladenském divadle (1947–48) a tři v Divadle státního filmu Praha (1948–51). Po šestnácti letech, ve čtyřiatřiceti, hereckou dráhu opustila a věnovala se pouze výuce.

Pedagožka DAMU

Anna Rottová Kadeřábková v Karlovce, roh Liliové, 80. léta (DAMU je vysoká budova vpravo)

Většinu života strávila jako pedagog techniky jevištní řeči, jevištní mluvy na pražské DAMU, Divadelní fakultě AMU, kde působila padesát let, především v oblasti techniky jevištní řeči. Věnovala se studentům herectví činoherního divadla i v jiných oborech. „Nevynechala snad ani jednu zkoušku v DISKu. Generálky i premiéry prožívala s trémou za všechny žáky.“[5] Mezi studenty patřila k nejoblíbenějším pedagogům.[2][4][5][6]

V „hlasovce“ (jevištní mluva, technika jevištní řeči, hlasová a mluvní výchova, hlasová výchova, odtud „hlasovka“) začala v padesátých letech jako asistentka Růženy Fierlingerové, švagrové Zdeňka Fierlingera. „Střet komunistické ideologie, světa blízkých příbuzných profesorky s volnostářským životem mladé herečky“ vedl k „řadě etýd, ba scén hodných absurdního divadla. Spíš ale už komických než tragických, ve formě mírového soužití propukající doby tání.“[5]

Život a rodina

Narodila se na pražských Vinohradech, v domě U Riegrových sadů 14 (dnes Chopinova), který koncem předminulého století nechal postavit její děd Václav Olič, tajný rada a v kterém žila téměř do konce svého života.[5]

Annina matka, Anna Kadeřábková, Aťa, roz. Oličová, třetí ze čtyř sourozenců (Marie, Robert, Anna, Karel), byla od mládí úzkou přítelkyní Anny Vlčkové, provdané Benešové (ještě jako Anna za Eduarda, pozdějšího Edvarda a druhého prezidenta ČSR, Anna se stala Hanou) a „více méně nedbale“[5] provozovala obchod se starožitnostmi na Starém Městě. Seznámili se přes tetu Anny Vlčkové, která si ji ve čtrnácti letech od chudých příbuzných vzala na vychování a investovala do jejího vzdělání, Anna absolvovala rodinnou školu a s tetou bydlela na Vinohradech v domě Atina otce. V roce 1905 odjely obě dívky za dalším vzděláním na Sorbonnu.[7][8] Její otec Louis Kadeřábek,[9] zpěvák a profesor konzervatoře,[10] do vysokého stáří vyučoval opernímu zpěvu,[11] mezi jeho žáky „patří mnozí proslulí zpěváci a zpěvačky, někteří angažovaní i všude možně po světě“.[5]

Annin bratr Eduard byl kameraman a filmový fotograf.[12][13][14][15] Sestřenicí Anny a Eduarda byla Karla Oličová, dcera Karla Oliče, filmová herečka, která účinkovala například ve snímcích Bílá nemoc (1937) či Švanda Dudák (1937). Po smrti rodičů vyrůstala s Kadeřábkovými,[10] její slibnou hereckou kariéru ukončilo těžké astma.[5]

Anna Rottová měla tři děti – vlastní Magdalenu (1950–1975) a adoptované Vladimíra (*1950) a Janu (*1952), se společným otcem, a krátce („zato dvakrát“[5]) i Anniným manželem, Vladimírem Janem (v padesátých letech Svobodou, jak převzal od Marie Svobodové, matky Vladimíra a Jany), synem Vladimíra Jiřího a Rosálie Rottových.[1] K její úzké rodině ale patřili i další „adoptovaní“ – Adriana R. s manželem Zdeňkem S., „vnoučaty“ Marií, Adélou a Davidem a řadou „pravnoučat“.[5][16] Z větve adoptovaných dětí, ze strany Vladimíra vnoučata Catherine (Káča, Katja) a Denis, pravnoučata Nino, Djamila a Milo. Z Janiny strany vnučky Karolína, Tereza a pravnoučata Mája, Kuba, Sam a Bára.[1][16]

Filmografie

jako Marjánka, v Čechově Divé Báře, 1949 (první zleva v trojici nad Vlastou Fialovou)
  režie role
1959•První partaOtakar VávraMartínkova žena
•Slečna od vodyBořivoj Zemanzelinářka
•Sny na neděliVáclav Gajerpacientka
1958•Občan BrychOtakar VávraPaterová
1955•Jan ŽižkaOtakar Vávrahusitská žena
•Nechte to na mněMartin Fričprodavačka v Chemodroze
1953•Vianočný darPeter Solanmaminka (studentský film, Studio FAMU)
1952•Divotvorný kloboukAlfréd Radokvesnické děvče
•Dovolená s AndělemBořivoj ZemanŘeháková, předsedkyně MNV v Javornici
•Slovo dělá ženuJaroslav Machstrojvůdkyně Prokopová
•Usměvavá zemVáclav Gajerdojička Tonička
1951•Štika v rybníceVladimír Čechžena obsluhující vrátek    také divadelní angažmá


48/49, 49/50, 50/51 Divadlo státního filmu Praha


47/48 Kladenské divadlo
1950•Bylo to v májiMartin Frič, Václav Berdychprodavačka Jana Libichová
1949•Divá BáraVladimír ČechMarjánka, Vojtova nevěsta
1948•Němá barikádaOtakar Vávražena před domem
•O ševci MatoušoviMiroslav Cikándívka u pódia
•Případ Z-8Miroslav Cikánkuchařka v závodní kuchyni
1947•Nikola ŠuhajMiroslav Josef KrňanskýHafa Subotová
1946•Mrtvý mezi živýmiBořivoj Zemandívka v zahradnictví
1943•Bláhový senJan Alfréd Holmankadeřnice Zdenička

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Genealogy - Geni - private profile - Genealogy. www.geni.com [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Zemřela herečka a dlouholetá pedagožka DAMU Anna Rottová (roz. Kadeřábková). www.damu.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ O katedře | DAMU. www.damu.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ a b Zemřela Anna Kadeřábková – Rottová – Divadelní noviny [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i Vladimír Rott: Anna Rottová Kadeřábková – Anna, moje druhá máma. vjrott.com [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hlasy na Facebooku DAMU Zemřela herečka a dlouholetá pedagožka DAMU ANNA ROTTOVÁ (roz. Kadeřábková), DAMU - Divadelní fakulta AMU, 22. duben 2020:
    Ulrike Petri: Vláďa Rott, syn "nejlepší mámy světa" doplnil parte, přikládám a tady je odkaz na PDFku: [1]
    Dušan Sitek: Děkuju za všechno, Andulko a šťastnou cestu.
    Petr Nasic: to mne mrzí.
    Dáša Kouřilová: Byla skvělá ❤️
    Tomáš Karger: Andulka... Dej jí Pánbu Nebe ! S tou byla sranda...! 😏
    Lenka Šestáková: Moc ráda vzpomínám.
    Marek Němec: Toto na konopě, toto na len..
    Lucie Vondrová: 96 let, má úcta teda.
    Ondřej Doležal: Jedna bedna bez dna 😥
  7. ↑ Paní Hana - ke 125. výročí narození Hany Benešové | ICV. icv.vlada.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-14. 
  8. ↑ Hana Benešová - z dcery železničáře manželkou prezidenta. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Shody pro Anna Rottová (rozená Kadeřábková) - MyHeritage. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Karla Oličová, ČSFD
  11. ↑ Kadeřábek, Louis, 1883-1957 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ Eduard Kadeřábek, FDb, na fdb.cz
  13. ↑ (sv) Eduard Kadeřábek, Svensk Filmdatabas (Švédská filmová databáze), na svenskfilmdatabas.se
  14. ↑ (de) Filmdetails: Koffer mit Dynamit; Praha nultá hodina (1963) - DEFA - Stiftung, DEFA Stiftung, na defa-stiftung.de
  15. ↑ (de) Fotosammlung des Bundesarchivs-Filmarchivs, Berlin Archivováno 4. 7. 2022 na Wayback Machine., na fotoerbe.de
  16. ↑ a b Anna Rottová, parte celá rodina, na vjrott.com

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Anna-Kaderabkova-Marjanka-Diva-Bara-1949-square-a.jpg
Autor: scany fotografií a fotografie z rodinného alba Anny Rottové Kadeřábkové, uvolněno Vladimírem Rottem (vjrott.com), CC 4.0, Licence: CC BY-SA 4.0
Anna Kadeřábková jako Marjánka, Divá Bára, 1949
Anna-Rottova-Kaderabkova-DAMU-2006.jpg
Autor: Vladimír Rott, syn Anny, souhlasí s publikací CC 4.0, Licence: CC BY-SA 4.0
Anna Rottová/Kadeřábková ve sborovně DAMU (v červnu 2006), kde učila od padesátých let
Anna-Karlovka-80s-a.jpg
Autor: scany fotografií a fotografie z rodinného alba rodiny Rottů Koradi (Curych), uvolněno Vladimírem Rottem (vjrott.com), CC 4.0, Licence: CC BY-SA 4.0
Anna Rottová Kadeřábková v Karlovce, 80. léta (datum scanu fotky je přibližné)