Anna Tkáčová
| Mgr. Anna Tkáčová | |
|---|---|
| Narození | 3. ledna 1957 (67 let) Praha |
| Povolání | překladatelka, hispanistka, knihovnice, iberoamerikanistka a publicistka |
| Stát |  Česko |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | španělština, romanistika, literární překlad, hispanistika, iberoamerikanistika, knihovní věda, překlad, publicistika a překlady ze španělštiny |
| Příbuzní | Štěpán Zajac |
 oficiální stránka | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anna Tkáčová (rozená Zajacová, * 3. ledna 1957, Praha) je česká překladatelka ze španělštiny, hispanistka a bývalá knihovnice.[1]
Životopis
V letech 1992–1997 vystudovala španělštinu a hispánskou literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[2] Je také členkou české Obce překladatelů. Pod svým jménem píše knižní recenze pro portál iLiteratura.cz.[3]
Jejím bratrem je PhDr. Štěpán Zajac,[4] vystudovaný romanista, překladatel ze španělštiny a bývalý velvyslanec v Argentině, Paraguayi a Uruguayi.[5][6]
Dílo
České překlady
Do češtiny přeložila ze španělštiny několik španělsky píšících spisovatelů, např.:
- Fuentes, Carlos. Pohřbené zrcadlo. Praha: Mladá Fronta, 2003.
- Ganivet, Ángel. Španělské idearium. 1. vyd. Chomutov : L. Marek, 2007. 143 S.
- Lozano Jiménez, José. Oči ikony. Brno: L. Marek, 2006.
- Paz, Octavio. Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry. Dauphin, 2015.
- Poniatowska, Elena. Drahý Diego, objímá Tě Quiela. Praha: Práh, 2007.
- Poniatowska, Elena. Ztřeštěná sedma: portréty mexických umělkyň. Praha: One Women Press, 2004. (Překlad básní: Miloslav Uličný)
- Llorens, Idalia. Santería – kompletní obraz této náboženské praktiky. Praha: Volvox Globator, 2010. 237 S.
Odkazy
Reference
- ↑ Anna Tkáčová In: Obec překladatelů, 2015-06-09
- ↑ Anna Tkáčová In: Databáze českého uměleckého překladu
- ↑ Redakce iLiteratura.cz - Anna Tkáčová [online]. www.iliteratura.cz [cit. 2015-12-25]. Dostupné online.
- ↑ 3–4. 12. 2016 pražský Knihex [online]. Nakladatelství Akropolis, 2016-12-03 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Zajac Štěpán [online]. Obec překladatelů [cit. 2021-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Krádež trezoru stála velvyslance místo. Oprávněně, řekl soud. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-02-15 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Tkáčová
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emblem-web.svg
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.