Anna Veithová

Anna Veithová
Na vyhlášení ankety, kde se stala rakouskou Sportovkyní roku 2013
Na vyhlášení ankety, kde se stala rakouskou Sportovkyní roku 2013
Datum narození18. června 1989 (34 let)
Místo narozeníHallein, Salcbursko
StátRakousko Rakousko
Výška166 cm
Hmotnost64 kg
ChoťManuel Veith (od 2016)
Oficiální webwww.anna-veith.com
Sportovní informace
Sportalpské lyžování
KlubSkiklub Hypo Hallein
Ukončení kariérykvěten 2020[1]
Světový pohár v alpském lyžování
Debut11. listopadu 2006 (v 17 letech)
Počet výher15 (11x obří slalom, 3x Super G, 1x komb.)
Stupně vítězů46
Velký glóbus2 (2014, 2015)
Malý glóbus3 (obří slalom 2014, 2015, komb. 2015)
Medaile v alpském lyžování
Olympijské hry1 – 2 – 0
Mistrovství světa3 – 2 – 1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Alpské lyžování na ZOH
zlato2014 SočiSuper G
stříbro2014 Sočiobří slalom
stříbro2018 PchjongčchangSuper G
Mistrovství světa v alpském lyžování
zlato2011 Ga-Pasuperkombinace
zlato2015 ColoradoSuper G
zlato2015 Coloradoobří slalom
stříbro2011 Ga-Pasoutěž družstev
stříbro2015 Coloradosjezd
bronz2013 Schladmingobří slalom
Světový pohár (velký křišťálový glóbus)
zlatoSP 2014celkově
zlatoSP 2015celkově
Mistrovství světa juniorů
zlato2006 Québeckombinace
zlato2006 QuébecSuper G
zlato2008 Formigalobří slalom
zlato2008 Formigalkombinace
stříbro2006 Québecsjezd
stříbro2008 FormigalSuper G
bronz2009 Ga-PaSuper G
Fenningerová obhájila v roce 2014 vítězství v rakouské anketě Sportovec roku

Anna Veithová (nepřechýleně Veith, rodným příjmením Fenningerová, * 18. června 1989 Hallein, Salcbursko) je bývalá rakouská alpská lyžařka, olympijská vítězka v superobřím slalomu a stříbrná v obřím slalomu ze Zimních olympijských her 2014 v Soči. Na XXIII. zimní olympiádě v Pchjongčchangu přidala stříbro ze Super G. Stala se také trojnásobnou mistryní světa, a to v superkombinaci z MS 2011 v Ga-Pa a v Super G i obřím slalomu ze Světového šampionátu 2015 v Beaver Creeku a Vailu.

V sezónách 2014 a 2015 se stala celkovou vítězkou Světového poháru. Vyjma velkého křišťálového glóbu vyhrála ve stejných letech také celkovou klasifikaci obřího slalomu a v roce 2015 neoficiálně kombinaci.

Během kariéry byla univerzální lyžařkou jezdící všechny disciplíny. Nejlepších výsledků dosáhla v obřím slalomu a Super G. Celkem vyhrála patnáct závodů, z toho jedenáct v obřím slalomu, tři v Super G a jeden v kombinaci. Debutový triumf vybojovala v prosinci 2011 v obřím slalomu konaném v rakouském Lienzi.[2] Po dalším vítězství ve stejné disciplíně v prosinci 2012,[3] přišel v březnu 2013 premiérový triumf ze Super G během garmischského závodu.[4]

V rakouské anketě Sportovec roku se v roce 2011 stala Nováčkem roku a v letech 2013 a 2014 byla vyhlášena Sportovkyní roku.

Za snowboardistu Manuela Veitha se provdala 16. dubna 2016 v Jižním Tyrolsku a přijala jeho příjmení.[5] V lednu 2016 se jejím manažerem stal bývalý tenista Florian Krumrey.[6]

Sportovní kariéra

2006–2010: Debut ve světovém poháru a vzestup

V roce 2006 se na québeckém šampionátu stala juniorskou mistryní světa v Super-G a kombinačním závodu. Stříbro přidala ve sjezdu.

Ve Světovém poháru debutovala v sedmnácti letech 11. listopadu 2006 slalomem ve finském sportovním středisku Levi. Na první body, umístěním mezi nejlepšími třiceti, dosáhla 21. ledna 2007 v italské Cortině, když skončila na 16. místě v obřím slalomu. Dne 22. prosince téhož roku pak ve Svatém Antonu zajela čtvrté místo superkombinace. Na juniorském Světovém šampionátu 2008 v Le Massif vybojovala dvě zlaté medaile v soutěžích obřího slalomu a kombinace. Stříbrný kov přidala ze Super G.

V sezóně 2009 dosáhla na šest umístění mezi elitní desítkou závodnic. Nejvýše figurovala na 2. příčce závodu Super-G konaného 26. ledna 2009 v Cortině. Na Mistrovství světa 2009 ve francouzském středisku Val-d'Isère dojela ve své nejsilnější disciplíně na 4. pozici a v superkombinaci na 7. místě. Z juniorského šampionátu 2009 v Garmisch-Partenkirchenu si odvezla bronzový kov ze superobřího slalomu.

Ve Světovém poháru 2010 skončila ve třech závodech mezi elitní desítkou. Rakousko reprezentovala na Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru, kde byla šestnáctá v Super-G i superkombinaci a dvacátá pátá ve sjezdu.

2011: Mistryně světa

Sezóna přinesla nejkvalitnější výsledky v dosavadní kariéře lyžařky. V závodech světového poháru dojela dvanáctkrát v Top 10, z toho se dvakrát umístila na stupních vítězů. V konečné celkové klasifikaci jí patřilo 12. místo. V jednotlivých disciplínách figurovala na 6. příčce ve sjezdu a 7. místě v Super G.

Na Mistrovství světa v alpském Garmisch-Partenkirchenu získala zlatou medaili v superkombinačním závodu.[7] Stříbrný kov přidala jako členka rakouského týmu v závodu družstev společně s Romedem Baumannem, Michaelou Kirchgasserovou, Benjaminem Raichem, Marlies Schildovou a Philippem Schörghoferem. V březnu pak na rakouském šampionátu vybojovala zlato v Super G.

2014: Olympijská vítězka a velký křišťálový glóbus

Druhou účast „pod pěti kruhy“ zaznamenala na únorových Zimních olympijských hrách v Soči, kde soutěže probíhaly ve středisku Roza Chutor poblíž Krasnoj Poljany. Premiérovou medaili si vyjela v superobřím slalomu. Čas 1:25,52 sekundy byl nejrychlejší ze všech startujících a Fenningerová se stala olympijskou vítězkou.[8][9]. Zástupkyně rakouského lyžování tak potřetí za sebou zvítězila v této olympijské disciplíně. Následně přidala stříbrný kov v obřím slalomu.

V sezóně Světového poháru vyhrála čtyři závody obřího slalomu, čímž si zajistila první kariérní křišťálový glóbus v této disciplíně. Konečná druhá místa obsadila ve sjezdu a superobřím slalomu. Celkový zisk 1381 bodů ji tak stačil k prvenství v celkové klasifikaci a velkému křišťálovému glóbu, když její náskok na druhou Němku Mariu Höflovou-Rieschovou činil téměř 200 bodů. Stala se tak první Rakušankou od roku 2007 a titulu Nicole Hospové, která opanovala celkovou klasifikaci světového poháru.

2015: Dvojnásobná světová šampionka a druhý velký křišťálový glóbus

Na únorovém Mistrovství světa v coloradských střediscích Vail a Beaver Creek se stala dvojnásobnou zlatou medailistkou, když vyhrála závody v obřím slalomu a také Super G. K druhému titulu uvedla: „Toužila jsem po zlaté medaili, ale že to nakonec dopadne, to bych si nepomyslela. Sama to doteď ještě moc nechápu.“[10] Třetí kov přidala ze sjezdu, v němž dojela na druhém místě.[11] S Mazeovou tak vybojovala na šampionátu nejvíce medailí.

Ve Světovém poháru zvítězila v šesti závodech a patnáctkrát se umístila na stupních vítězů. Zisk 1553 bodů jí zajistil úspěšnou obhajobu celkové výhry – velkého křišťálového glóbu, když druhou Tinu Mazeovou porazila rozdílem pouhých 22 bodů. Triumfovala také v konečné dílčí klasifikaci kombinační soutěže, opět před druhou Mazeovou.

Vítězství ve Světovém poháru

Sezónní vítězství – křišťálové glóby

Fenningerová v Garmischi, 2011
křišťálový glóbusSezóna
Disciplína
2014celkově
obří slalom
2015celkově
obří slalom
kombinace

Stupně vítězů

  • 15 vítězství
    • 11 vítězství v obřím slalomu
    • 3 vítězství v Super G
    • 1 vítězství v kombinaci
  • 45krát na pódiu (do třetího místa; 15x obří slalom, 21x Super-G, 8x sjezd, 1x kombinace)
Sezónadatummísto konánídisciplínapořadí
200926. ledna 2009Itálie Cortina d'Ampezzo, ItálieSuper G2.
20118. ledna 2011Rakousko Zauchensee, Rakouskosjezd3.
21. ledna 2011Itálie Cortina d'Ampezzo, ItálieSuper G3.
20124. prosince 2011Kanada Lake Louise, KanadaSuper G2.
7. prosince 2011USA Beaver Creek, Spojené státySuper G3.
28. prosince 2011Rakousko Lienz, Rakouskoobří slalom1.
8. ledna 2012Rakousko Bad Kleinkirchheim, RakouskoSuper G3.
5. února 2012Německo Garmisch, NěmeckoSuper G2.
18. března 2012Rakousko Schladming, Rakouskoobří slalom2.
20132. prosince 2012Kanada Lake Louise, KanadaSuper G3.
19. prosince 2012Švédsko Åre, Švédskoobří slalom2.
28. prosince 2012Rakousko Semmering, Rakouskoobří slalom1.
12. ledna 2013Rakousko St. Anton, Rakouskosjezd3.
13. ledna 2013Super G2.
26. ledna 2013Slovinsko Maribor, Slovinskoobří slalom3.
3. března 2013Německo Garmisch, NěmeckoSuper G1.
9. března 2013Německo Ofterschwang, Německoobří slalom1.
201430. listopadu 2013USA Beaver Creek, Spojené státySuper G2.
7. prosince 2013Kanada Lake Louise, Kanadasjezd3.
8. prosince 2013Super G3.
14. prosince 2013 Švýcarsko  Svatý Mořic, ŠvýcarskoSuper G3.
28. prosince 2013Rakousko Lienz, Rakouskoobří slalom1.
11. ledna 2014Rakousko Altenmarkt, Rakouskosjezd2.
2. března 2014Švýcarsko Crans-Montana, Švýcarskosjezd2.
6. března 2014Švédsko Åre, Švédskoobří slalom1.
7. března 2014obří slalom1.
13. března 2014Švýcarsko Lenzerheide, ŠvýcarskoSuper G2.
16. března 2014obří slalom1.
201525. října 2014Rakousko Sölden, Rakouskoobří slalom1.
5. prosince 2014Kanada Lake Louise, Kanadasjezd2.
21. prosince 2014Francie Val-d'Isère, FrancieSuper-G2.
28. prosince 2014Rakousko Kühtai, Rakouskoobří slalom2.
19. ledna 2015Itálie Cortina d'Ampezzo, ItálieSuper G2.
24. ledna 2015Švýcarsko Svatý Mořic, Švýcarskosjezd2.
25. ledna 2015Super G2.
21. února 2015Slovinsko Maribor, Slovinskoobří slalom1.
1. března 2015Bulharsko Bansko, Bulharskosuperkombinace1.
2. března 2015Super G1.
7. března 2015Německo Garmisch, Německosjezd2.
8. března 2015Super-G3.
13. března 2015Švédsko Åre, Švédskoobří slalom1.
19. března 2015Francie Méribel, FrancieSuper-G2.
22. března 2015obří Slalom1.
201817. prosince 2017Francie Val d'Isere, FrancieSuper-G1.

Konečné pořadí v sezónách

Sezóna
VěkCelkovéSlalomObří slalomSuper-GSjezdKombinace
200717 let108. —40. — — —
200818 let60. —52.32 —14.
200919 let20.39.52.15.21.7.
201020 let26. — —13.26.6.
201121 let12.59.33.7.6.9.
201222 let5.54.4.3.19.8.
201323 let3. —2.3.8.13.
201424 let1. –1.2.2.8.
201525 let1. —1.2.2.1.
201626 letv říjnu utrpěla zranění kolene, které ji vyřadilo z celé sezóny
201727 let74. —48.26.45. —
201828 let15. —33.3.12. —
201929 let39 —182634 —

Ceny a nominace

  • Sportovkyně roku Rakouska – nováček roku: 2011
  • Sportovkyně roku Rakouska: 2013, 2014, 2015
  • Skieur d'Or: 2014, 2015
  • Laureus: nominace na sportovkyni roku 2015
  • Ženská sportovní nadace: nominace na sportovkyni roku 2015[12]
  • Polská tisková agentura: nominace na evropskou sportovkyni roku 2015[13]
  • Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku: 2016[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Fenninger na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Rücktritt: Olympiasiegerin Anna Veith beendet ihre Karriere. skiweltcup.tv [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ WILLIAMS, Eric. Fenninger takes first career World Cup win at home in Lienz GS, Vonn fifth [online]. Ski Racing.com, December 28, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Fenninger earns first win of season on home snow, Shiffrin her career best GS [online]. Ski Racing.com, December 28, 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MINTZ, Geoff. Mancuso third in Garmisch, as Fenninger knocks the German into runner-up position [online]. Ski Racing.com, March 3, 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Tajná veselka sexy Anny Fenninger! Podívejte se na její vtipnou svatební fotku [online]. Týden.cz, 2016-04-18 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Fenninger: Neustart mit Wulff-Manager [online]. oe24.at, 3-1-2016 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ Fenninger takes World Champs gold in Super Combined [online]. Ski Racing.com, February 11, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ MINTZ, Geoff. Ski Racing [online]. 15. února 2014 [cit. 15.února 2014]. Dostupné online. 
  9. ↑ Austrian Anna Fenninger wins women’s Super G Gold at Sochi [online]. news.biharprabha.com [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Superobří slalom na MS ovládla Fenningerová, favoritka Vonnová má bronz. iDNES.cz [online]. 2015-02-03 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Mazeová slaví na MS sjezdařské zlato, těsně předčila Fenningerovou. iDNES.cz [online]. 2015-02-06 [cit. 2015-02-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Anna Fenninger für "Sportswoman of the year" nominiert [online]. diepresse.com [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Djokovic ist "Europas Sportler des Jahres" - Fenninger und Hirscher in Top 10 [online]. nachrichten.at [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Kanzleramtsminister Ostermayer überreicht Anna Veith das Große Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich [online]. ots.at [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
FIS Crystal Globe.svg
Autor: Staszek Szybki Jest, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Crystal Globe
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of German Reich (1933–1935).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Flag of Germany (1933–1935).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
German Olympic flag (1959-1968).svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Anna Fenninger Garmisch.JPG
Autor: Usien, Licence: CC BY-SA 3.0
Anna Fenninger in Garmisch.