Anna Vojtenko

Anna Vojtenko
Narození1979 (43–44 let)
Kyjev
Povolánífotografka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anna Vojtenko (* 1979) je ukrajinská fotografka a dokumentaristka.[1] Autorka deseti samostatných výstav, podílela se na více než 40 kolektivních projektech. Spolupracuje s fotografickou agenturou „Le Desk France“, časopisem National Geographic a Ja Galerejeju.

Životopis

Narodila se v roce 1979 v Kyjevě, v roce 2003 absolvovala Národní technickou univerzitu Ukrajiny (Fakultu elektrotechniky a automatizace). Fotografovat začala v roce 2004. Studovala na Umělecké škole Národního domu umělců a Škole fotožurnalistiky v novinách Večerni visti. Dvakrát byla členkou poroty celoukrajinské ceny Fotograf roku.[2][3] Publikuje v časopisech Fokus, Zrcadlo týdne, Korespondent. Zúčastnila se skupinových výstav na Ukrajině, v Polsku a Litvě.

Tvorba

Výstavy

Její pilotní fotografické projekty jsou "Iza" a "Silna žinka".[4]

Je autorkou experimentálního projektu "Město", který byl uveden na festivalech v Oslu, Káhiře, Aténách a dalších. V roce 2011 pracovala několik měsíců v Káhiře na projektu „města odpadků“ v největším leprosáriu na světě, které se nachází v Egyptě.[5]

Lektorka PhotoCULT, v roce 2014 vedla autorský kurz "Subjektivní výzkum: kurz dokumentární fotografie s Annou Vojtenko."

  • 2004 – Zbytečný čas
  • 2005 – 7, Galerie meriji Bemova, Varšava, Polsko
  • 2007
    • Petrikivka
    • Vychovannja žalosti, Kyjev, galerie Mysteckyj kurin jako součást II Kyjevského bienále fotografie
    • "Jeden den v životě Kyjeva", Galerie RA, Kyjev
    • Sviže, švédsko-ukrajinský projekt, Stockholm
  • 2008
    • Iza, Kyjev[6] projekt Iza je sérií černobílých prací, které autorka tři roky tvořila ve vesnici Iza, okres Chust, Zakarpatí
    • "Sumišč", umělecké centrum Ja galereja, Kyjev, kurátor - Pavlo Gudimov
    • 4x4: současná ukrajinská a litevská fotografie, Vilnius, Litva
  • 2009 – [ad infinitum] do nekonečna, umělecké centrum Ja Galereja, Kyjev
  • 2010
    • "Jsi iluze", Kyjev[7] Kompozice, která vytváří iluzi prostoru a všudypřítomnosti na úkor zrcadel. "Jsi iluze," řekl umělec lidské osamělosti, šedi a nerealizaci.
    • 1. prosince 2010 - 16. ledna 2011 - "Zabijte fotku", Kyjev
Moderní člověk je obklopen betonovými zdmi vlastního pokoje a svého vlastního života vůbec. Pomocí sloupů jako symbolů surreálného prostoru a systému zrcadel jsme chtěli najít iluzi východu, otevřenosti, jednoty se světem, protože v mnohosti iluzí se vytváří nová realita.
  • 2011 – Výstřely
  • 2012
    • Stín trávy, umělecké centrum Ja galereja, Dněpr
    • Antycyclone, galerie Kvartira 3, Kyjev, kurátor - Oleksandr Ljapin
  • 2014 – V našem ráji, umělecké centrum Ja galereja, Dněpr
  • 2020 – Mrtví psi, Kyjev[8]

Knihy

Fotoalbum Iza je první ze série Ukrajinská fotografie, kterou zahájilo nakladatelství Artbuk.

Ceny a ocenění

Autorka získala grant profesora Cherše Čadcha O.P.M. (Harvard). Dubaj (SAE). Grant od Švédského institutu pro švédsko-ukrajinský projekt „Urbanistické struktury“; získala první místo v soutěži novinářské fotografie „Psychiatrie a lidská hrdost“ a první místo v soutěži „Reinox“[2]

  • 2008 – Oficiální čestné uznání za fotografický program All Roads 2008
  • 2010 - Grand Prix ceny „Nejlepší fotograf 2009“ Ruska v zemích SNS a Pobaltí
  • 2010 - Cena Nadace pro rozvoj fotožurnalistiky v Rusku
  • 2010 – cena National Geographic[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Войтенко Анна na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ Анна Войтенко. Я Галерея [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. ↑ a b Конкурс "Фотограф року" [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  3. ↑ УНІАН Анна Войтенко, photo.unian.ua
  4. ↑ » 28 августа прошла творческая встреча с документальным фотографом Анной Войтенко [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Українська фотографія в дзеркалі часу | Антиквар [online]. 2021-03-04 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  6. ↑ GAZETA.UA. Анна Войтенко три роки фотографувала село Іза. Gazeta.ua [online]. 2008-03-04 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  7. ↑ Газета «День». Сторінку не знайдено [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. ↑ Войтенко Анна [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ARTLIBRARYBLOG. Анна Войтенко [online]. 2020-08-05 [cit. 2022-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-17. (ukrajinsky) 

Související články

Externí odkazy