Anna Walentynowiczová

Anna Walentynowiczová
Narození	15. srpna 1929 Rovno, Polsko (dnes Ukrajina)
Úmrtí	10. dubna 2010 (ve věku 80 let) Pečersk, poblíž Smolenska, Rusko
Místo pohřbení	Srebrzysko Cemetery
Národnost	polská
Sídlo	Gdaňsk
Profese	novinářka, odborářka a disidentka
Náboženství	katolicismus katolická církev
Ocenění	Řád bílé orlice (2006) rytíř Řádu znovuzrozeného Polska Zlatý záslužný kříž Stříbrný záslužný kříž Kříž svobody a solidarity … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Anna Walentynowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Walentynowiczová, roz. Lubczyk (15. srpna 1929, Rovno, Polsko – 10. dubna 2010, Pečersk, Rusko) byla polská odborářská aktivistka^[1].

Životopis

Narodila se v tehdy polském Rovnu. Za druhé světové války osiřela. V roce 1950 začala pracovat v Leninových loděnicích v Gdaňsku. Brzy byla rozčarována z nečinnosti Polské sjednocené dělnické strany, když viděla, že se dělníci nemohou organizovat a že se jejich obavami nikdo nezabývá. Svou aktivní práci zahájila poté, co jeden z jejích vedoucích ukradl peníze od zaměstnanců a použil je v loterii. Ke konci sedmdesátých let a na počátku osmdesátých let byla členkou Svobodných pobřežních odborů. Za účast v ilegálních odborech byla 7. srpna 1980 propuštěna pět měsíců před nástupem do důchodu. V reakci na toto rozhodnutí vedení byla 14. srpna 1980 uspořádána stávka, v jejímž důsledku se do práce vrátila nejen Walentynowiczová, ale i Lech Wałęsa. Walentynowiczová byla členkou Solidarity, ale opustila ji s kritikou Wałesovy politiky. Po pádu komunismu se již politicky neangažovala.

V roce 2000 odmítla gdaňské čestné občanství. V roce 2003 zažádala stát o kompenzaci za svoji perzekuci v osmdesátých letech. V lednu 2005 získala Trumanovu-Reaganovu medaili svobody. V květnu roku 2006 obdržela z rukou bývalého polského prezidenta Lecha Kaczyńskiho nejvyšší polské státní vyznamenání, řád Bílé orlice.^[2]

Objevila se také ve čtyřech filmech, kde ztvárnila samu sebe.

Zemřela při leteckém neštěstí u ruského Smolensku dne 10. dubna 2010. Byla pochována na hřbitově 'Cmentarz Srebrzysko' v Gdaňsku.

Fotogalerie

• 

  Místo jejího bydliště (Gdaňsk-Wrzeszcz, ul. Grunwaldzka 49)

• 

  Pamětní deska na domě, kde žila až do své smrti (Gdaňsk-Wrzeszcz, ul. Grunwaldzka 49).

• 

  Hrob Anny Walentynowiczové v Gdaňsku (Polsko)

• 

  Její medailonek na náhrobku

• 

  Podpis Anny Walentynowiczové

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Walentynowicz na anglické Wikipedii.

Literatura

• (polsky) Cenckiewicz, Sławomir. Anna Solidarność. Życie i działalność Anny Walentynowicz na tle epoki (1929-2010). Poznań: Wydawnictwo Zysk i S-ka, 2010. 888 S. ISBN 978-83-7506-516-9, ISBN 978-83-7506-507-7

Související články

• Dějiny Polska
• Gdaňské loděnice
• Lech Wałęsa
• Solidarita (Polsko)

Externí odkazy

• (polsky) Cenckiewicz, Sławomir. Anna Solidarność. Życie i działalność Anny Walentynowicz na tle epoki (1929-2010). 185-207 S. (on-line; část knihy)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Walentynowiczová na Wikimedia Commons