Anna Ziegloserová-Mimrová

Anna Ziegloserová-Mimrová
Narození7. března 1883
Plzeň
Úmrtí3. července 1942 (ve věku 59 let)
Praha
Příčina úmrtípoprava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatelka, redaktorka
Národnostčeská
Manžel(ka)Jan Ziegloser
RodičeAntonín Mimra, Marie Mimrová-Fryšová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Ziegloserová-Mimrová[1][2][3][4], v matrice Anna Josefa, (7. března 1883 Plzeň[5]3. července 1942 Praha[6]) byla česká spisovatelka, dramatička, herečka a redaktorka, manželka nakladatele a novináře Jana Zieglosera.

Životopis

Jejími rodiči byli Antonín Mimra, soustružník v Plzni, a Marie Mimrová-Fryšová. Narodila se jako pátá ze šesti dětí, jejími sourozenci byli Antonín Mimra (10. října 1865)[7], Eustach Mimra (1871–1877)[8], Prokop Mimra (1874–1877)[9], František Mimra (16. července 1876)[10] a Marie Anna Mimrová (1888–1890).[11]

Studia Anny Ziegloserové-Mimrové byla soukromá. Od mládí byla v řadách žen usilujících o rovnoprávnost.[3] Od roku 1903 redigovala se svým mužem nakladatelem Janem Ziegloserem[12] revui českých žen Ženský obzor.[1][4] Za první světové války byla pod policejním dozorem, neboť její muž byl dvakrát vězněn z politických důvodu (v procesu s Omladinou – dostal trest 8 let žaláře a za války – pro zločin proti válečné moci). Anna pomáhala ukrývat se „politicky podezřelým“ Čechům a Jihoslovanům v pražských nemocnicích.[2]

Byla členkou výboru beletristů Máj, Svatoboru, Sokola a Ochranných jednot.[3] Psala do Národních listů, Národní politiky, Zvonu aj. Kromě prózy psala též divadelní hry a pracovala ve filmovém oboru. Za druhé světové války byla popravena nacisty na kobyliské střelnici.[13] Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech. Na náhrobku v odd. VI/9b je však uvedeno "Zastřelena Němci a pohřbena neznámo kde"

Manželé Jan a Anna Ziegloserovi v Karlových Varech roku 1929

Dílo

Próza

  • Písně srdcí: črty a povídky – 1912
  • V rozkvětu léta: povídky – 1916
  • Tmy a svítání: novely – 1918
  • Úsměvy: humoresky – 1918
  • Trpké poháry: román – 1920
  • Klamné vítězství: novely – 1921
  • Omladina: kousek historie z let devadesátých – 1924
  • Bezejmenný: povídka – 1925
  • Případ detektiva M. Lanoira: příběhy – 1926
  • Vidiny mladosti: romány a novely – 1926, cena České akademie
  • Pošetilé: román – 1929
  • Bylo – nebylo: román – 1929
  • Oklikou: dívčí románek – 1936
  • Bóra: román – 1937
  • Rozpustilá Eva – 1937
  • Malý mysliveček: povídka – 1939
  • Adam a Eva: román – v časopise Letem světem – Rozkvět[14]
  • Hanička všetečka: povídky – obrázky Marie Fischerové-Kvěchové. Louny: Edvard Fastr, 1946
  • Pilnáčkovy pohádky

Dramata

  • Moderní Xantipa: groteska o 3 jednáních – 1923 (hráno v Uránii)
  • Cácorka – 1924 (ve Švandově divadle, zhudebněno, zfilmováno 1935)
  • Žárlivá – 1925 (ve Švandově divadle)
  • Vírnice – 1927 (v městském divadle v Plzni)
  • Hořká medicina – 1928 (v Akropolis 1929)
  • Průvodčí cizinců – 1929
  • Maminka – 1930 (v Akropolis)
  • Kosa na kámen – 1935
  • Soumrak – 1935
  • Skřivánek – 1937

Filmy[15]

  • Trny a květy: námět, předloha, scénář – 1921
  • Cácorka: předloha, role: návštěvnice v baru – 1935
  • Adam a Eva: předloha, role: host v penzionu, paní doktorová – 1940

Odkazy

Reference

  1. a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 956–957. 
  2. a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 517. 
  3. a b c Československo – biografie. Redakce Bohuslav Koutník. Praha: Státní tiskárna, 1936–1941. 
  4. a b FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 158. 
  5. Plzeň 064 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  6. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 105
  7. Plzeň 073 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  8. Plzeň 057 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  9. Plzeň 059 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  10. Plzeň 060 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  11. Plzeň 067 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  12. Ziegloser, Jan, 1875-1955 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  13. LIDICE Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII. www.lidice.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  14. Anna Ziegloserová | Zajímavosti. ČSFD.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  15. Anna Ziegloserová. Filmový přehled [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jan Ziegloser and Anna Ziegloserová in Karlovy Vary.png
Původní popisek v časopise Rozkvět: „Z Karlových Varů: red. Jan Ziegloser a spisovatelka Anna Ziegloserová, redaktorka »Ženského obzoru«, od níž právě vyšly dvě knihy: »Pošetilé« a »Bylo – nebylo«, a v divadle Akropolis provedena byla s velkým úspěchem veselohra »Průvodce cizinců«.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Anna Ziegloserová.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Anna Ziegloserová