Annales Cambriae

Annales Cambriæ
Annales Cambriae: náhled strany z rukopisu A
Annales Cambriae: náhled strany z rukopisu A
Původní názevAnnales Cambriae
Jazyklatina
Žánrletopisy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Annales Cambriae, velšské letopisy, jsou souborem středověkých análů psaných mezi léty 455 a 977 a pokrývajících období 445—977. Později byly rozšiřovány až do pozdního 13. století.

Letopisy vychází především z textu sepsaného ve městě St. David's v bývalém království Dyfed ve Walesu a navzdory svému jménu zachycují události i mimo Wales, konkrétně v Irsku, Cornwallu, Anglii, Skotsku. Výjimečně je zmiňováno i dění mimo Britské ostrovy. Wales nicméně zůstává především ve druhé a třetí třetině textu v centru zájmu.

Prameny

Nejdůležitější verze Annales Cambriae jsou ve čtyřech rukopisech:

A: Londýn, Britská knihovna, MS. Harley 3859, folia 190r-193r.
B: Londýn (Kew), Public Record Office, MS. E.164/1 (K.R. Misc. Books, Series I) s. 2–26
C: Londýn, Britská knihovna, MS. Cotton Domitian A.i, folia 138r-155r
D: Exeterská katedrála Knihovna, MS. 3514, s. 523–528, Cronica ante aduentum Domini.
E: ibid., s. 507–519, Cronica de Wallia.

  • A byl napsán mezi lety 1100—1130 a vložen bez udání názvu do rukopisu díla Historia Brittonum. Zde je bezprostředně následován rodokmenem krále království Deheubarth Owaina ap Hywela († 988).
  • B byl napsán nejspíše v cisterciáckém opatství v Neathu na konci 13. století. Rukopis je nazván Annales ab orbe condito adusque A. D. mcclxxxvi [1286].
  • C je částí knihy napsané v St David's, a nazvané Annales ab orbe condito adusque A. D. mcclxxviii [1288]; také tento rukopis pochází z pozdního 13. století.
  • D a E jsou součástí rukopisu napsaného v cisterciáckém klášteře Whitland v jihozápadním Walesu v 2. polovině 13. století. Cronica ante aduentum Domini (název pochází z úvodních slov) pokrývá léta 1132 př. n. l. až 1285 n. l., zatímco Cronica de Wallia pokrývá 1190 až 1266.

Dva z textů, B a C, začínají Kronikou světa podobnou dílu Origines Isidora ze Sevilly (Kniha V, Kap. 39), převzatou z Chronica minora Bedy Ctihodného'. B začíná invazí Julia Caesara do Británie "šedesát let před vtělením Pána." Po roce 457 n. l. se B a A v zásadě shodují až do konce A. C začíná po skončení vlády Herakleia (AD 610-41) událostmi roku 677. Také C a A jsou většinou shodné až do konce A, ačkoliv dnes převládá názor, že A nebyl základním zdrojem B a C (Dumville 2002, p. xi). B a C se rozcházejí po roce 1203, velšské zápisy v následujících letech v C jsou kratší a je jich méně.

Odkazy na artušovskou legendu

V letopisech jsou dvě zmínky o králi Artušovi, jedna o Medrautovi (Mordredovi) a jedna o Myrddinovi (Merlinovi). Tyto zápisy byly dříve pokládány za důkaz existence Artuše a Merlina. Tento názor je však dnes již spíše menšinový. Někteří odborníci ovšem poukazují na fakt, že většina osob zmiňovaných v kronice jsou osoby historicky doložitelné. To je podle nich argument potvrzující historickou existenci Artuše, Merlina a Mordreda. Proti tomu stojí argument, že zápisy, nebo přinejmenším jména Artuše a Merlina, mohly být přidány svévolně až v roce 970, dlouho po vzniku raného artušovského mýtu.

Zmínky o Artušovi, Medrautovi (Mordredovi) a Myrddinovi (Merlinovi):

Rok 72 (cca 516 n. l.) Bitva u Badonu, v níž Artuš nesl na svých ramenou kříž našeho Pána Ježíše Krista po tři dny a tři noci a Britoni[pozn. 1] byli vítězi.
Rok 93 (cca 537 n. l.) Střet u Camlannu, v němž padli Artuš a Medraut [a v Británii a Irsku byla smrt] Text v závorkách není obsažen v manuskriptech B a C.
Rok 129 (cca AD 573) Bitva u Arfderyddu (Armteridu, A; Erderitu, B; Arderitu, C) [mezi syny Elifera a Guendoleua, syna Keidauova; v kteréžto bitvě Gundoleu padl; a Merlin (Merlinus) ztratil rozum.] Text v závorkách pouze v manuskriptu B.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pro původní obyvatele římské a pořímské Británie používá moderní angličtina souhrnně termín „Britons“, tedy „Britoni“, na rozdíl od současných Britů, tedy „Brits/British“; termín „Britoni“ v češtině zdomácněl jenom částečně.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Annales Cambriae na anglické Wikipedii a Annales Cambriae na německé Wikipedii.

Literatura

  • Brett, Caroline, 1988 'The Prefaces of Two Late Thirteenth-century Welsh Latin Chronicles', Bulletin of the Board of Celtic Studies 35, pp. 64–73.
  • Dumville, David N., 1972-74 'Some aspects of the chronology of the Historia Brittonum', Bulletin of the Board of Celtic Studies 25, pp. 439–445.
  • Dumville, David N., 1977 'Sub-Roman Britain: history and legend', History 62, pp. 173–192.
  • Dumville, David N., 1977/8 'The Welsh Latin annals', Studia Celtica 12/13, pp. 461–467 (přehled Hughes 1974)
  • Dumville, David N., 1984 'When was the 'Clonmacnoise Chronicle' created? The evidence of the Welsh annals', in Grabowski K. & Dumville D.N., 1984 Chronicles and Annals of Mediaeval Ireland and Wales: The Clonmacnoise-group of texts, Boydell, pp. 209–226.
  • Dumville, David N. (ed, překl.), 2002 'Annales Cambriae, A.D. 682-954: Texts A-C in Parallel', Department of Anglo-Saxon, Norse and Celtic, University of Cambridge.
  • Dumville, David N. 2004 ' Annales Cambriae and Easter', in The Medieval Chronicle III, Rodopi, Amsterdam & New York.
  • Gough-Cooper, Henry, 2010 'Annales Cambriae, from Saint Patrick to AD 682: Texts A, B & C in Parallel.' The Heroic Age: A Journal of Early Medieval Northwest Europe, Issue 15 (October 2012) The Heroic Age website
  • Grigg, Erik, 2009 ' 'Mole Rain' and other natural phenomena in the Welsh annals: can mirabilia unravel the textual history of the Annales Cambriae?' Welsh History Review 244, p. 1-40.
  • Hayward, P.A., 2010 The Winchcombe and Coventry chronicles: hitherto unnoticed witnesses to the work of John of Worcester, (2 vols.) Tempe, Arizona Center for Medieval and Renaissance Studies.
  • Hughes, Kathleen, 1974 'The Welsh Latin chronicles: Annales Cambriae and related texts', in (1980) Celtic Britain in the Early Middle Ages, Boydell, pp. 67–85.
  • Hughes, Kathleen, 1980 'The A-text of Annales Cambriae', in Celtic Britain in the Early Middle Ages, Boydell, pp. 86–100
  • Jones, T., 1948, Cronica de Wallia and other Documents from Exeter Cathedral Library MS. 3514, Oxford University Press.
  • Ker, N.R. 1955, 'Sir John Prise'. The Library, 5th series, x (1955), p. 1-24.
  • Miller, Molly, 1975 'The Commanders at Arthuret', Transactions of the Cumberland and Westmorland Archaeological and Antiquarian Society, New Series, 75, pp. 96–118.
  • Miller, Molly, 1977/8 'Date-Guessing and Dyfed', Studia Celtica 12/13, pp. 33–61.
  • Miller, Molly, 1979 'The disputed historical horizon of the Pictish king-lists', Scottish Historical Review, 58, pp. 1–34.
  • +Miller, Molly, 2004 'Final stages in the construction of the Harleian Annales Cambriae: the evidence of the framework' in The Journal of Celtic Studies JCS 4, Brepols.
  • Phillimore, Egerton (ed.), 1888 'The Annales Cambriae and Old Welsh Genealogies from Harleian MS. 3859', Y Cymmrodor 9 (1888) pp. 141–183 .
  • Phillimore, Egerton (ed.), 1890/1 'The publication of the Welsh historical records', Y Cymmrodor 11 (1890/1) pp. 133–75.
  • Remfry, P.M., 2007, Annales Cambriae. A Translation of Harleian 3859; PRO E.164/1; Cottonian Domitian, A 1; Exeter Cathedral Library MS. 3514 and MS Exchequer DB Neath, PRO E, Castle Studies Research and Publishing (ISBN 1-899376-81-X)
  • WILLIAMS (AB ITHEL), John. Annales Cambriae (444 – 1288). Londýn: Longman, Green, Longman, and Roberts, 1860. Dostupné online. 
  • Wiseman, Howard, 2000 'The derivation of the date of Badon in the Annales Cambriae from Bede and Gildas' Parergon 17.2, pp. 1–10.
  • Wiseman, Howard, 2002 'The derivation of the date of the Arthurian entries in the Annales Cambriae from Bede and Gildas' Vortigern Studies website

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

AC.jpeg
Scanned from frontispiece of Ab Ithel, the Rev. John Williams, M.A.,(ed.), 1860, 'Annales Cambriae', London; Longman, Green, Longman, and Roberts.