Anny Čížkové
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 14 | ||
| Část obce | Hloubětín | ||
| Poloha | 50°6′16,93″ s. š., 14°31′59,38″ v. d. | ||
| Začíná na | ulice Poděbradská | ||
| Končí na | slepé zakončení | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Anna Čížková | ||
| Starší názvy | 1947–?: Pod Svatým Jiřím | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 2[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 445282 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Anny Čížkové je krátká ulice v Hloubětíně na Praze 14, která začíná na ulici Poděbradské a má slepé zakončení. Od Poděbradské vede přibližně jihojihovýchodním směrem.
Historie a názvy
Dlouho nebylo známo, čím se Anna Čížková proslavila ani okolnosti vzniku ulice.[2] Předpokládá se, že se jedná o obyvatelku dnešní Prahy 14, která padla během Pražského povstání v květnu 1945. Její jméno figuruje na památníku obětem 2. světové války na bývalém náměstí V Novém Hloubětíně a také na ústřením památníku obětí válečných let na Krčínově náměstí v Kyjích.[3] Název tak patří ke skupině ulic pojmenovaných po kyjských občanech, kteří padli během Pražského povstání nebo byli nacisty umučeni v koncentračních táborech, jako ulice Cíglerova, Bouřilova, Bratří Venclíků, Ronešova, Trytova a Vlčkova.[4]
Do roku 1947 byla bezejmenná, poté se jmenovala Pod Svatým Jiřím podle své polohy nedaleko kostela svatého Jiří.[5][6] Na některých mapách je ovšem chybně označena jako Podkostelní (viz mapa vpravo dole).
Zástavba
Na východní straně ulice je zarostlý pozemek, na západní straně je dvoupatrová zástavba (dům čp. 210/7) a zahrada, na konci ulice je vjezd do zahrady.
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-10-09]. Dostupné v archivu.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 48.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 30.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 516.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 309.
- ↑ Uliční mapa hlavního města Prahy [online]. chartae-antiquae.cz [cit. 2019-01-13]. Dostupné online.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 48.
- JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 30.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anny Čížkové na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Hloubětín, plán zobrazuje stav z druhé poloviny 40. let 20. století. Zpracováno na základě dat z Orientační knihy Velké Prahy, mapové listy 14 a 23.
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Memorial to the Victims of the WW2 in Prague-Hloubětín, detail
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Ulice Anny Čížkové, Praha 14-Hloubětín