Anomoepus

Anomoepus je vědecké jméno, přisouzené tříprstým stopám neznámého ptakopánvého dinosaura. Zřejmě šlo o menšího ornitopoda či několik různých rodů, žijících na přelomu svrchního triasu a spodní jury (asi před 210 až 190 miliony let).

Historie a význam

Poprvé byly stopy anomépa objeveny již v roce 1802 v americkém státě Massachusetts. V roce 1848 je popsal přírodovědec Edward Hitchcock, který je nesprávně identifikoval jako stopy velkých pravěkých ptáků.[1] Později se však ukázalo, že jde skutečně o stopy neptačích dinosaurů. Dnes je ichnotaxon Anomoepus znám podle asi 26 různých druhů a nálezy tohoto typu jsou známé téměř z celého světa. V roce 2011 byl objev stop tohoto typu ohlášen také z Česku (stopa na pískovcové desce z lokality U Devíti Křížů v bohdašínském souvrství). Již dříve byla z našeho území popsána také stopa malého teropoda, možná ichnorod Eubrontes. Také na Slovensku byl objeven tento ichnotaxon, a to v sedimentech geologického souvrství Tomanová.

Ve 30. letech 20. století byly ichnofosilie tohoto taxonu poprvé veřejně vystaveny, a to v muzeu Fruita v Coloradu.[2]

V roce 2020 byl potvrzen výskyt fosilních stop raně jurských ptakopánvých dinosaurů, označených jako Anomoepus sp., také na území Austrálie.[3] Další ichnofosilie řazené k tomuto ichnorodu byly objeveny na mnoha místech východní Asie.[4]

Asociace s petroglyfy

Zajímavý nález tohoto ichnotaxonu (ovšem v rámci ichnotaxonu Moyenisauropus karaszevskii) pochází z polských Svatokřížských hor. Zde byla tato tříprstá stopa objevena v přímé asociaci s petroglyfy (skalními rytinami) dávných civilizací, které zde možná stopu oslavovaly, snažily se ji interpretovat a vytvořily představu o jejích původcích.[5]

Ichnospécie

  • A. scambus Hitchcock, 1848
  • A. ranivorus Ellenberger, 1970
  • A. vermivorous (Ellenberger, 1970)
  • A. minimus (Ellenberger, 1970)
  • A. minor (Ellenberger, 1970)
  • A. palmipes (Ellenberger, 1970)
  • A. natator (Ellenberger, 1970)
  • A. aviforma (Ellenberger, 1970)
  • A. galliforma (Ellenberger, 1970)
  • A. superaviforma (Ellenberger, 1970)
  • A. phalassianiforma (Ellenberger, 1970)
  • A. levis (Ellenberger, 1970)
  • A. popompoi (Ellenberger, 1970)
  • A. supervipes (Ellenberger, 1970)
  • A. fringilla (Ellenberger, 1974)
  • A. turda (Ellenberger, 1974)
  • A. minutus (Ellenberger, 1974)
  • A. perdiciforma (Ellenberger, 1974)
  • A. natatilis (Ellenberger, 1974)
  • A. levicauda (Ellenberger, 1974)
  • A. dodai (Ellenberger, 1974)
  • A. longicauda (Ellenberger, 1974)
  • A. moghrebensis Biron & Dutuit, 1981
  • A. pienkovskii Gierliński, 1991
  • A. karaszevskii (Gierliński, 1991)
  • A. moabensis (M. G. Lockley, S. Y. Yang, M. Matsukawa, F. Fleming & S.K. Lim, 1992)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stephen M. Gatesy & Peter L. Falkingham (2020). Hitchcock’s Leptodactyli, Penetrative Tracks, and Dinosaur Footprint Diversity. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1781142. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1781142
  2. ↑ Martin Lockley, Hendrik Klein, Julia B. McHugh and Anthony Romilio (2021). Fruita's first fossil footprint exhibit: the discovery of forgotten specimens in an historic former museum building. In: Lucas, S. G., Hunt, A. P. & Lichtig, A. J., (2021). Fossil Record 7. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 82: 219-226.
  3. ↑ Anthony Romilio (2020). Evidence of ornithischian activity from the Lower Jurassic (Hettangian–Sinemurian) Precipice Sandstone, Callide Basin, Queensland, Australia -- preliminary findings. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1846033
  4. ↑ Huan Xu, Yongqing Liu, Hongwei Kuang, Nan Peng, Kemin Xu & Jun Chend (2020). Diverse preserved dinosaur footprint assemblage from Jurassic–Cretaceous transition eolian dune deposits of western Shandong Province, China. Cretaceous Research. 104733. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104733
  5. ↑ https://dinosaurusblog.com/2019/12/19/dinosauri-certi-z-polska/

Literatura

Externí odkazy