Ansa-metaloceny
Ansa-metalocen je organokovová sloučenina obsahující dva cyklopentadienylové ligandy propojené můstkovou skupinou tak, že cyklopentadienyly jsou navázané na stejný atom kovu; takto navázaná skupina brání rotaci cyklopentadienylů a mnohdy také pozměňuje strukturu a reaktivitu kovového centra. Některé ansa-metaloceny jsou aktivními složkami Zieglerových-Nattových katalyzátorů, i když žádný z nich nemá průmyslové využití.[1]
Označení ansa-metaloceny zavedli A. Lüttringhaus a W. Kullick k popisu ferrocenů s alkylidenovými můstky, poprvé připravených v 50. letech 20. století.[2]
Ansa-metaloceny jsou často popisovány úhlem mezi dvojicí cyklopentadienových kruhů. U titanocendichloridu je tento úhel 58,5°, zatímco u ansa-titanocenu, Me2Si(C5H4)2TiCl2, činí 51,2°.[3]
Spojujícími skupinami mohou být (CH2)n, kde n = 1, 2, nebo 3. Snadněji se ovšem navazují skupiny obsahující heteroatomy, jako je (CH3)2Si.
Ansa-metaloceny mohou být využity v polymerizačních reakcích. Ansa můstek umožňuje lepší řízení stereochemie na kovovém centru; například při přípravě polypropylenu za přítomnosti methylaluminoxanu (MAO) lze použít tři rozdílné ansa-zirkonocendichloridové katalyzátory podle toho, zda má být produkt syndiotaktický, izotaktický nebo ataktický.[4]
- Tři pohledy na dichlorid ansa-dimethylsilylhafnocenu
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ansa-metallocene na anglické Wikipedii.
- ↑ B. Wang. Ansa-metallocene polymerization catalysts: Effects of the bridges on the catalytic activities. Coordination Chemistry Reviews. 2006, s. 242–258. DOI 10.1016/j.ccr.2005.05.012.
- ↑ A. Lüttringhaus; W. Kullick. Ansa-Ferrocene. Angewandte Chemie. 1958, s. 438. DOI 10.1002/ange.19580701407.
- ↑ Chandrasekhar S. Bajgur; Wayne Tikkanen; Jeffrey L. Petersen. Synthesis, structural characterization, and electrochemistry of [1]metallocenophane complexes, [Si(alkyl)2(C5H4)2]MCl2, M = Ti, Zr. Inorganic Chemistry. 1985, s. 2539. DOI 10.1021/ic00210a015.
- ↑ H. Werner. Landmarks in Organo-Transition Metal Chemistry: A Personal View. [s.l.]: Springer Science, 2008. Dostupné online. DOI 10.1021/ic00210a015. S. 161.