Anténór z Atén

Kora (681) z aténské Akropole, dílo Anténóra a jeho otce Eumara, Muzeum Akropole, Athény [1]

Anténór (starořecky Ἀντήνωρ, působil kolem roku 520 před Kr.) byl řecký sochař z přelomu 6. a 5. století před Kr.[2] Působil v Athénách a byl činný přibližně v letech 530 až 500 před Kr.[3] Vytvořil slavné bronzové sousoší Harmodia a Aristogeitóna (známé i pod jménem Tyranobijci; zobrazení mužové v roce 514 př. Kr. zabili aténského tyrana Hipparcha).[2] Toto dílo po pádu Atén v roce 480 před Kr. odvezli Peršané, ale už kolem roku 477 před Kr. bylo nahrazeno novým sousoším od sochařů Kritia a Nésióta,[4] které ve druhém století obdivoval i řecký cestovatel Pausanias.[5] Anténórovo původní dílo je ztraceno, neznáme jeho podobu (bylo zřejmě vytvořeno ještě v archaickém stylu). Anténór se pravděpodobně zasloužil i o výzdobu východního štítu Apolónova chrámu v Delfách.

Z jeho děl se zachovala socha kory č. 681 z aténské Akropole. Na podstavci měla nápis, který hlásal, že její tvůrci byli sochař Anténór a jeho otec Eumaros, slavný malíř[6] (v té době byly totiž všechny řecké sochy polychromované).[1][7] Socha zobrazuje ženský ekvivalent kúra, pochází z období kolem roku 520 před Kr. a představuje ještě typický styl řeckého archaického sochařství. Majestátní působící, přes dva metrů vysoká socha je důkazem architektonického chápání lidské postavy, což zdůrazňuje i ztuhlost drapérie a přísná frontálnost.

Na aténské Akropoli se našlo přes sedmdesát archaických soch těchto dívek (kor). Vytvořili je v 6. století před Kr. Jsou většinou zobrazeny v rouchu s krásnými záhyby a s květem nebo obětní nádobou v ruce a zdá se, jakoby byly připraveny tančit na počest některé z bohyň. Všechny oživuje záhadný „archaický úsměv“.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anténor z Atén na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b José Pijoan. Dejiny umenia 2. [s.l.]: [s.n.] 61-377-82. S. 53. 
  2. ↑ a b Lesley Adkins & Roy A. Adkins. Starověké Řecko. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7391-580-3. S. 398. 
  3. ↑ Diana Bowder, Who was who in the Greek world, 776 BC-30 BC, str. 47
  4. ↑ José Pijoan. Dejiny umenia 2. [s.l.]: [s.n.] 61-377-82. S. 81. 
  5. ↑ Pausanias. Pausaniás, cesta po Řecku I.. [s.l.]: [s.n.] 25-039-73. S. 37. 
  6. ↑ Plínius Starší. Kapitoly o přírode. [s.l.]: [s.n.] 25-006-74. S. 270. 
  7. ↑ Inscriptiones Graecae, IG I³ 628
  8. ↑ Vojtech Zamarovský. Grécky zázrak. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-06-00122-7. S. 238–239. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ACMA 681 Kore Antenor 1.JPG
Autor:
Antenor
, Licence: CC BY-SA 2.5
Statue of a larger than life-size korè, in Paros marble. She wears a chiton and himation, tiara with painted meanders, and bronze hair ornaments. Her eyes are set with rock crystal. The work has been dated around 520 B.C. (H.E.9580) and is associated with an epigraphic text. According to the inscription, the potter Néarchos dedicated the statue and the sculptor Anténor made it.