Antýgl (Šumava)
| Antýgl | |
|---|---|
 Dřevěný kříž na vrcholu Antýglu | |
| Vrchol | 1254 m n. m. |
| Prominence | 111 m ↓ Tetřevská slať[1] |
| Izolace | 3,7 km → Luzný |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #80 Ultratisícovky #30 Nejprominentnější hory CZ Hory a kopce Šumavy |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šumava / Šumavské pláně / Kvildské pláně / Modravské pláně |
| Souřadnice | 49°2′53″ s. š., 13°32′10″ v. d. |
  Antýgl | |
| Typ | suk |
| Hornina | žula |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antýgl (německy Antigl) je 1254[2] m vysoká hora v pohoří Šumava. Nachází se v katastru obce Horská Kvilda a stojí zcela samostatně, takže vytváří výraznou dominantu Kvildských plání. Dobře viditelný je i z jiných směrů a z větších vzdáleností. Jeho jihozápadní svahy jsou vyhlášeny jako I. zóna Národního parku Šumava, v této zóně se nachází i samotný vrchol hory. Pod jeho východními svahy se nachází bývalá osada Horní Antýgl, která patří k Horské Kvildě. Dnes je v těchto místech pouze jedna dochovaná chalupa, která slouží jako rekreační objekt. Je však svými majiteli velmi citlivě udržována v původním slohu a stala se tak jednou z nejzachovalejších ukázek původní šumavské architektury.[3]
Název
Hora se v minulosti nazývala Sokol. Používání tohoto názvu je doloženo ještě na státní mapě z roku 2004, či v knize Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny z roku 2006.[4][5]
Geologie a geomorfologie
Jde o výrazný kupovitý lehce asymetrický suk s prudšími východními svahy. Geologicky je tvořen vložkami žuly v rulách. Na jeho svazích se nacházejí četné skalní výchozy a suťová pole.[6]
Přístup
Na vrchol Antýglu nevede žádná turistická stezka, nedaleko od vrcholu prochází zeleně značená stezka z Horské Kvildy na Filipovu Huť. Ještě blíže se nachází lesní silnička, po které vede cyklotrasa č. 1042 a v zimě upravovaná lyžařská trasa.
Vedlejší vrcholy
K Antýglu (Sokolu) patří i dva vedlejší vrcholy. Jsou jimi:
- Jelení vrch (1177 m) – vzdálený 1480 m od vrcholu Antýglu na jihozápad, zalesněn smrčinou; cca 800 m jižně osada Korýtko, součást Filipovy Hutě[2]
- Jelení vrch – JZ vrchol (1107 m)[7] – plochý výběžek Jeleního vrchu dalších 1100 m na jihozápad směrem na Modravu, částečně zalesněn, částečně louka, západní svahy se prudce svažují do údolí Vydry
Galerie
Antýgl z Jezerní slati
Antýgl (v zimě)
Antýgl od cesty k Horské Kvildě (v popředí boží muka nedaleko od Hamerského potoka)
Pohled na Antýgl z hory Tetřev
Pohled na Antýgl od Hamerského potoka
Antýgl v pozadí Hamerských Domků na Horské Kvildě (dobové foto)
Antýgl v pozadí Hamerských Domků na Horské Kvildě (současné foto, 2019)
Reference
- ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- ↑ a b Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- ↑ HORNÍ ANTÝGL. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000, ML Vimperk 9-4 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2004 [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 407.
- ↑ Antýgl na Tisicovky.cz
- ↑ Analýzy výškopisu [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-02-25]. Je nutné využít nástroj Vlastnosti reliéfu. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antýgl na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Sokol (též Antýgl) je 1253 m vysoká hora, ležící v pohoří Šumava nad Horskou Kvildou, Česká republika. Vytváří výraznou dominantu Kvildských plání, dobře je viditelný z Jezerní slati. Jde o výrazný kupovitý lehce asymetrický suk s prudšími východními svahy. Geologicky je tvořen vložkami žuly v rulách. Na jeho svazích se nacházejí četné skalní výchozy a suťová pole. Na vrchol Sokolu nevede žádná turistická stezka, nejblíže od vrcholu prochází zeleně značená stezka z Horské Kvildy na Filipovu Huť. Vrcholové foto dřevěného kříže s vrcholovou knihou.
Hamerské domky – bývalá osada na levém břehu Hamerského potoka náležející k Horské Kvildě s několika zachovalými starými domy. Osada se nacházela v nadmořské výšce zhruba 1025 m nad mořem, na severovýchodním úpatí šumavského vrcholu Sokol (Antýgl, 1253 m). V současné době (rok 2019) se jedná o dva domy evidenční číslo 22 (GPS souřadnice: 49°3'17.346"N, 13°32'52.385"E) a evidenční číslo 1 (GPS souřadnice 49°3'16.555"N, 13°32'48.658"E). Historická fotografie neznámého autora z doby před rokem 1949, publikovaná (rok 2019) na informační tabuli (s názvem "Hamerské domky") umístěné na veřejném místě u Hamerského potoka na cestě z Antýglu na Horskou Kvildu.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Sokol (též Antýgl) je 1253 m vysoká hora, ležící v pohoří Šumava nad Horskou Kvildou, Česká republika. Vytváří výraznou dominantu Kvildských plání, dobře je viditelný z Jezerní slati. Jde o výrazný kupovitý lehce asymetrický suk s prudšími východními svahy. Geologicky je tvořen vložkami žuly v rulách. Na jeho svazích se nacházejí četné skalní výchozy a suťová pole. Na vrchol Sokolu nevede žádná turistická stezka, nejblíže od vrcholu prochází zeleně značená stezka z Horské Kvildy na Filipovu Huť.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Sokol (též Antýgl) je 1253 m vysoká hora, ležící v pohoří Šumava nad Horskou Kvildou, Česká republika. Vytváří výraznou dominantu Kvildských plání, dobře je viditelný z Jezerní slati. Jde o výrazný kupovitý lehce asymetrický suk s prudšími východními svahy. Geologicky je tvořen vložkami žuly v rulách. Na jeho svazích se nacházejí četné skalní výchozy a suťová pole. Na vrchol Sokolu nevede žádná turistická stezka, nejblíže od vrcholu prochází zeleně značená stezka z Horské Kvildy na Filipovu Huť. Pohled od Hamerského potoka (Horská Kvilda).
Autor: User:Aktron, Licence: CC BY-SA 3.0
Šumava, Czech republic, Jezerní slať near Horská Kvilda - Šumava, Jezerní slať nedaleko Horské Kvildy
.jpg)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z místa těsně pod vrcholem hory Tetřev (1260 m) na Šumavě přibližně severním směrem, v dáli (zhruba ve vzdálenosti 3,7 km) je vidět na obzoru vrch hory Sokol (Antýgl) (1253 m).
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hamerské domky – bývalá osada na levém břehu Hamerského potoka náležející k Horské Kvildě s několika zachovalými starými domy. Osada se nacházela v nadmořské výšce zhruba 1025 m nad mořem, na severovýchodním úpatí šumavského vrcholu Sokol (Antýgl, 1253 m). V současné době (rok 2019) se jedná o dva domy evidenční číslo 22 (GPS souřadnice: 49°3'17.346"N, 13°32'52.385"E) a evidenční číslo 1 (GPS souřadnice 49°3'16.555"N, 13°32'48.658"E). Foto z veřejné cesty u Hamerského potoka na trase z Antýglu na Horskou Kvildu.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Boží muka na cestě k Horské Kvildě (poblíž Hamerského potoka) na Šumavě, Česká republika. V pozadí je šumavský vrchol Sokol (Antýgl) (1 254 m n.m.)