Antigermanismus
Antigermanismus (též antiněmectví) označuje nenávist nebo ostrý nesouhlas, vyjádřený vůči Němcům nebo Německu.
Rozšířený byl a dnes v mnohem menší míře je v zemích s Německem sousedícími, hlavně ve Francii, Česku a Polsku, stal se ale i nástrojem propagandy v SSSR. Do jisté míry se jednalo o reakci na ostrý antislavismus (u východních sousedů Německa), který vygradoval hlavně v časech druhé světové války a po jejím skončení, kdy docházelo na některých místech i k lynčům a útokům na Němce (například Ústecký masakr). Byl však rozšířen již dříve (například v ČSR k sudetským Němcům panovala jistá forma nesympatie, vyvolaná na konci 30. let hlavně jejich snahami o autonomii a vzhlížením k nacistickému Německu).
Nedobré vztahy mezi Němci a Francouzi z dob předválečných a meziválečných byly umírněny a zlepšeny díky poválečné spolupráci a obnově (například Elysejskou smlouvou z roku 1963) a vytvoření ekonomického středu Evropského společenství. V současné době antigermanistické postoje ve Francii zastávají někteří pravicoví aktivisté či odpůrci EU (například Jean-Pierre Chevènement).
Antisudeťáctví
Českou odrůdou antiněmectví[1] je antisudeťáctví.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Finrod Felagund: Němcožroutství je výhodná póza, před nacismem ale nechrání, URL: http://www.nekorektne.com/2010/04/spolecnost-nemcozroutstvi-je-vyhodna.html
- ↑ Finrod Felagund: Odpor k sudetským Němcům = legální obdoba antisemitismu?, URL: http://www.nekorektne.com/2008/08/sudety-odpor-k-sudetskm-nmcm-legln.html
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antigermanismus na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Restaurant operator Fred Horak of Somerville, Massachusetts, put this sign on the window of his lunch room, shown March 18, 1939. Horak was a native of Prague, Czechoslovakia. (AP Photo)