Antigonovci
Makedonie (Antigonovská říše) Μακεδονίa
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Pella (do r. 167 př. n. l.) | |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Národnostní složení | |||||||||||
starořecké / helénistické | |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
dědičná monarchie | |||||||||||
Vznik | 306 př. n. l. – vznik dynastie | ||||||||||
Zánik | 168 př. n. l. – porážka Římany, sesazení Antigonovců a rozdělení Makedonie do čtyř republik 148 př. n. l. – zřízení provincie | ||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi. Antigonovská Makedonie bylo nezávislé helénistické království a hegemon v Řecku, bylo jedním z nástupnických států říše Alexandra Velikého. Zaniklo v roce 168 př. n. l. po třetí válce s Římany, kteří Antigonovce sesadili a o 20 let později přeměnili Makedonii na římskou provincii.
Historie
Zakladatel dynastie Antigonos I. byl Alexandrovým generálem a jednou z nejvýraznějších postav válek diadochů. V letech následujících po Alexandrově smrti vytvořil Antigonos I. velkou říši s jádrem v Malé Asii. Jeho pokusy ovládnout celé území Alexandrovy říše ale skončily jeho porážkou a smrtí v bitvě u Ipsu v roce 301 př. n. l. Antigonův syn Démétrios I. Poliorkétés vyvázl z bitvy a dokázal se zmocnit Makedonie, avšak po několika letech byl poražen a nakonec zemřel v zajetí.
Teprve Monofthalmův vnuk Antigonos II. Gonatás se dokázal trvale prosadit v zápase o makedonský trůn a zajistil tak pro sebe a své následovníky makedonský královský titul. Za Filipa V. dosáhla Makedonie kolem roku 200 př. n. l. hegemonie nad většinou Řecka. S Antigonovci soupeřící řecké státy se však obrátily o pomoc k Římanům, kterým tak umožnily osudovým způsobem zasáhnout do dějin Makedonie. V roce 168 př. n. l. podlehl král Perseus římským legiím v bitvě u Pydny, čímž bylo panování Antigonovců v Makedonii ukončeno.
Trvalým cílem antigonovské politiky bylo vytvoření a udržení makedonské hegemonie v Řecku. Makedonci disponovali zřejmě nejlepším vojskem ze všech helénistických říši vzešlých z válek diadochů, které se přesto ukázalo nedostačujícím ke splnění jejich nadmíru ambiciózních plánů. Uzavření spojenectví Filipa V. s Hannibalem v roce 215 př. n. l. se ukázalo být osudovou chybou, neboť tím Makedonii uvrhl do konfliktu s Římany, kteří se na počátku 2. století př. n. l. vyvinuli v dominantní mocnost východního Středomoří.
Během první římsko-makedonské války, jež trvala deset let, nedosáhla ani jedna válčící strana přesvědčivého vítězství. Ovšem po porážce Hannibala se Římané toužící po pomstě obrátili proti Makedonii. V následné druhé římsko-makedonské válce pak římské legie vedené Titem Quinctiem Flamininem v roce 197 př. n. l. rozhodně porazili makedonskou falangu v bitvě u Kynoskefal. Makedonie si sice udržela svoji nezávislost, její hegemonní postavení v Řecku však bylo nenávratně ztraceno.
Filipův syn Perseus (179–168 př. n. l.) si získal podporu v Řecku, čemuž ale Římané přihlíželi jen s nelibostí. V roce 171 př. n. l. proto rozpoutali třetí římsko-makedonskou válku, v níž Lucius Aemilius Paullus zvítězil nad Perseem v bitvě u Pydny. Výsledkem bylo sesazení Antigonovců v roce 168 př. n. l. a konečný zánik makedonského království rozděleného Římany do čtyř republik. Jistý Andriskos, vydávající se za Perseova syna, se prohlásil v roce 149 př. n. l. králem, avšak již v následujícím roce byl Římany snadno poražen, což vedlo ke zřízení římské provincie Makedonie.
Makedonští králové z dynastie Antigonovců
- Antigonos I. Monofthalmos (306–301)
- Démétrios I. Poliorkétés (294–287)
- Antigonos II. Gonatás (276–239)
- Démétrios II. Aitolikos (239–229)
- Antigonos III. Dósón (229–221)
- Filip V. Filhelénos (221–179)
- Perseus (179–168)
Literatura
- OLIVA, Pavel, Řecko mezi Makedonií a Římem, Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0435-1
Související články
- Diadochové
- Starověká Makedonie
- Starověké Řecko
- Seznam makedonských králů
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antigonovci na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Macedonia and the Aegean world c.200 B.C. This image is made by Raymond Palmer.
Autor:
Pasztilla aka Attila Terbócs, Marsyas, Willyboy
- Derivative work: Amphipolis
Second Macedonian war (200 to 196 BC)
Coat of arms of Greece since 7 June 1975.
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
Kings of Macedon. Perseus. 179-168 BC.
- AR Tetradrachm (16.95 g h 11), Pella or Amphipolis, under the magistrate Zoilos, c. 178-174.
- Diademed head of Perseus to right.
- ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΠΕΡΣΕΩΣ Eagle with spread wings standing right on thunderbolt; above, monogram of ΞΩ; to right, ΜΙ; between legs, Φ.
Autor: Philly boy92, Licence: CC BY-SA 3.0
The Vergina Sun, one of the three varieties that Greece filed as a national symbol at the World Intellectual Property Organization.
Autor: Ssolbergj (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY 3.0
Vexillum of the Roman Empire