Antigonovci

Makedonie
(Antigonovská říše)

Μακεδονίa
 Makedonská říše
 Antipatrovci
306168
př. n. l.
Makedonie (provincie) 
Seleukovská říše 
Státní znak
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5

znak
Geografie
Mapa
Antigonovská říše (oranžová) v roce 200 př. n. l.
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Makedonci, Řekové, Kárové
starověká makedonština, starořečtina-koiné, attičtina
starořecké / helénistické
Státní útvar
dědičná monarchie
Vznik
306 př. n. l. – vznik dynastie
Zánik
168 př. n. l. – porážka Římany, sesazení Antigonovců a rozdělení Makedonie do čtyř republik
148 př. n. l. – zřízení provincie
Státní útvary a území
Předcházející
Makedonská říšeMakedonská říše
AntipatrovciAntipatrovci
Následující
Makedonie (provincie)Makedonie (provincie)
Seleukovská říšeSeleukovská říše

Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi. Antigonovská Makedonie bylo nezávislé helénistické království a hegemon v Řecku, bylo jedním z nástupnických států říše Alexandra Velikého. Zaniklo v roce 168 př. n. l. po třetí válce s Římany, kteří Antigonovce sesadili a o 20 let později přeměnili Makedonii na římskou provincii.

Historie

Zakladatel dynastie Antigonos I. byl Alexandrovým generálem a jednou z nejvýraznějších postav válek diadochů. V letech následujících po Alexandrově smrti vytvořil Antigonos I. velkou říši s jádrem v Malé Asii. Jeho pokusy ovládnout celé území Alexandrovy říše ale skončily jeho porážkou a smrtí v bitvě u Ipsu v roce 301 př. n. l. Antigonův syn Démétrios I. Poliorkétés vyvázl z bitvy a dokázal se zmocnit Makedonie, avšak po několika letech byl poražen a nakonec zemřel v zajetí.

Teprve Monofthalmův vnuk Antigonos II. Gonatás se dokázal trvale prosadit v zápase o makedonský trůn a zajistil tak pro sebe a své následovníky makedonský královský titul. Za Filipa V. dosáhla Makedonie kolem roku 200 př. n. l. hegemonie nad většinou Řecka. S Antigonovci soupeřící řecké státy se však obrátily o pomoc k Římanům, kterým tak umožnily osudovým způsobem zasáhnout do dějin Makedonie. V roce 168 př. n. l. podlehl král Perseus římským legiím v bitvě u Pydny, čímž bylo panování Antigonovců v Makedonii ukončeno.

Trvalým cílem antigonovské politiky bylo vytvoření a udržení makedonské hegemonie v Řecku. Makedonci disponovali zřejmě nejlepším vojskem ze všech helénistických říši vzešlých z válek diadochů, které se přesto ukázalo nedostačujícím ke splnění jejich nadmíru ambiciózních plánů. Uzavření spojenectví Filipa V. s Hannibalem v roce 215 př. n. l. se ukázalo být osudovou chybou, neboť tím Makedonii uvrhl do konfliktu s Římany, kteří se na počátku 2. století př. n. l. vyvinuli v dominantní mocnost východního Středomoří.

Mapa druhé makedonské války

Během první římsko-makedonské války, jež trvala deset let, nedosáhla ani jedna válčící strana přesvědčivého vítězství. Ovšem po porážce Hannibala se Římané toužící po pomstě obrátili proti Makedonii. V následné druhé římsko-makedonské válce pak římské legie vedené Titem Quinctiem Flamininem v roce 197 př. n. l. rozhodně porazili makedonskou falangu v bitvě u Kynoskefal. Makedonie si sice udržela svoji nezávislost, její hegemonní postavení v Řecku však bylo nenávratně ztraceno.

Filipův syn Perseus (179168 př. n. l.) si získal podporu v Řecku, čemuž ale Římané přihlíželi jen s nelibostí. V roce 171 př. n. l. proto rozpoutali třetí římsko-makedonskou válku, v níž Lucius Aemilius Paullus zvítězil nad Perseem v bitvě u Pydny. Výsledkem bylo sesazení Antigonovců v roce 168 př. n. l. a konečný zánik makedonského království rozděleného Římany do čtyř republik. Jistý Andriskos, vydávající se za Perseova syna, se prohlásil v roce 149 př. n. l. králem, avšak již v následujícím roce byl Římany snadno poražen, což vedlo ke zřízení římské provincie Makedonie.

Makedonští králové z dynastie Antigonovců

Literatura

  • OLIVA, Pavel, Řecko mezi Makedonií a Římem, Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0435-1

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Macedonia and the Aegean World c.200.png
Macedonia and the Aegean world c.200 B.C. This image is made by Raymond Palmer.
Second Roman–Macedonian War-en.svg
Autor:

Pasztilla aka Attila Terbócs, Marsyas, Willyboy

, Licence: CC BY-SA 4.0
Second Macedonian war (200 to 196 BC)
Seleucos I Bucephalos coin.jpg
Autor: Uploadalt, Licence: CC BY-SA 3.0
Seleucos_I_Bucephalos_coin
Coat of arms of Greece.svg
Coat of arms of Greece since 7 June 1975.
Perseus of Macedonia Tetradrachm 90060057.jpg
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
Kings of Macedon. Perseus. 179-168 BC.
AR Tetradrachm (16.95 g h 11), Pella or Amphipolis, under the magistrate Zoilos, c. 178-174.
Diademed head of Perseus to right.
ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΠΕΡΣΕΩΣ Eagle with spread wings standing right on thunderbolt; above, monogram of ΞΩ; to right, ΜΙ; between legs, Φ.
Vergina Sun WIPO.svg
Autor: ‍Philly boy92, Licence: CC BY-SA 3.0
The Vergina Sun, one of the three varieties that Greece filed as a national symbol at the World Intellectual Property Organization.
Flag of the Roman Empire.svg
Autor: Ssolbergj (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY 3.0
Vexillum of the Roman Empire