Antimonit

Antimonit
Antimonit, Čína
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Antimonit, Čína
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecSb2S3
Identifikace
Barvaolověně šedý,
lehce namodralý šedý
Vzhled krystalujehlicovité krystaly,
či sloupcovitě protažený
Soustavakosočtverečná
Tvrdost2
Leskkovově lesklý
Štěpnostdokonalé štěpný
Vrypšedý
Hustota4,51–4,66 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv HNO3
Ostatnítaje v plameni svíčky

Antimonit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Sb2S3, je kosočtverečný minerál. Další možný název je stibnit, starší české pojmenování je leštěnec antimonový. Název pochází z řeckého slova anthémon – květina, podle tvaru krystalových drúz.

Vznik

Antimonit vzniká na nízkoteplotních až středněteplotních hydrotermálních ložiskách často společně s dalšími minerály jako galenit, baryt, pyrit, sfalerit, kalcit, či zlato. Výjimkou ale nejsou ani metasomatická ložiska uložená ve vápencích a žulách.

Morfologie

Tvoří nejčastěji stébelnaté až paprsčité agregáty, které jsou často vertikálně rýhované. Jen v minimálním počtu případů se vyskytuje celistvý či zrnitý. Největší (až 60 cm dlouhé a 5 cm široké) a nejkrásnější krystaly byly nalezeny v Japonsku.

Vlastnosti

Krystal antimonitu, ze sbírek Státního přírodovědného muzea v Karlsruhe
Antimonit
  • Fyzikální vlastnosti: Ohebný, lze rýpat měděným hřebíkem (má tvrdost 2), hustota 4,5 – 4,7 g/cm³, dokonale štěpný podle plochy (010), lom lasturnatý. Taje při 548 °C.
  • Chemické vlastnosti: Rozpustný v HNO3 a v horké HCl, v KOH černá.
  • Optické vlastnosti: Barva: olověná, ocelově šedá, agregáty až černé, s odstínem do modrozelená. Na povrchu často tmavě modré zbarvení. Vryp olovnatě šedý. Průhlednost: opaktní, kovově lesklý (zvláště na štěpných plochách).

Podobné minerály

berthierit, bismutin, pyroluzit, manganit, galenit

Parageneze

realgar, auripigment, cinabarit, galenit, pyrit, markazit, arsenopyrit, cervantit, kalcit, ankerit, baryt

Získávání

Antimonit se těží v dolech, či lomech jako důležitá ruda. Největším světovým producentem antimonitu je v dnešním světě Čína.

Využití

Nejdůležitější ruda pro získávání antimonu, ale často se těží i pro svůj vysoký podíl zlata. Prvek je pak využíván k výrobě mnohých slitin, pro legování ocelí, které jsou odolné proti korozi, impregnaci látek, na výrobu keramiky, či v barvířství. Je součástí elektrolytu v autobateriích, na výrobu polovodičů., v medicíně, pyrotechnice atd. Ve starověku byl po rozemletí na jemný prášek používán jako líčidlo na oči. Sulfid antimonitý se také přidává na hlavičky zápalek jako oxidační činidlo pro rychlejší a bezpečnější reakci na hlavičce. Dopomáhá při tření k alotropické difuzi červeného a bílého fosforu, díky svým oxidačním vlastnostem udržuje chemickou rovnováhu po celou dobu reakce (redukuje bazicity a oxiduje acidity).

Naleziště

Ve světě se častěji objevují jen omezená ložiska antimonitu, jeho velikostně významná ložiska jsou velmi řídká a vzácná.

  • Hynčice
  • Jeseníky – zlatonosná ložiska
  • Příbramsko – zlatonosná ložiska
  • Japonsko – hydrotermální naleziště – Išinokawa na ostrově Šikoku – v 18. a 19. století objeveny nejkrásnější krystaly
  • Jižní Amerika – hydrotermální naleziště
  • Čína – hydrotermální naleziště – největší producent.

Odkazy

Literatura

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 270–275
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Stibnite - Herja mine, Maramures, Romania.jpg
Autor: Ivar Leidus, Licence: CC BY-SA 4.0
Stibnite (5.0 × 2.8 × 1.5 cm) from Herja mine, Maramureș, Romania
Antimonit 02.jpg
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Stibnite, Antimonite, Antimony sulfide, Sb2S3; Staatliches Museum für Naturkunde Karlsruhe, Germany. Used in homeopathy as remedy: Antimonium crudum / Stibium sulfuratum nigrum (Ant-c.)
Stibnite-stibnite china giant scovil.jpg
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Stibnite
Locality: Wuning Mine (Wuling Mine; Qingjiang Mine), Qingjiang, Wuning County, Jiujiang Prefecture, Jiangxi Province, China (Locality at mindat.org)
Size: large cabinet, 90 x 75 x 70 cm
Stibnite
This massively large, important specimen is one of the few giants removed from the famous Wuling mine by a team working exclusively for specimen recovery, in around 2003. It came to the US in its own shipping crate as a specimen perhaps 6 times the size and mass, from which this core of undamaged, pristine, remarkably aesthetic crystals was obtained. There is nearly zero damage to the specimen, and certainly none to any core crystals. No repairs, no unsightly breaks. It is a miracle that such a thing could come out intact and even at this reduced size after the trimdown, it weighs nearly 200 pounds. While too big for nearly all collectors, it is truly a "museum piece" in more than just words. Under half a dozen pieces of this size and calibre are thought to exist, including one that is actually twice the size, from the same pocket, that has now been donated to the American Museum of Natural History and resides in a place of honor in a front atrium, in its own showcase. People stand next to that piece, taking photos with the natural swords of stibnite cluster, all day long. Even my children notice the consistent line to take photos in front of it, when we visit that museum. This piece is of the same impact and , I think, even finer in overall quality and condition. Although stibnite is now perhaps all too common, this particular pocket and mine will be remembered as one of the major finds of China to date, and from it this piece will stand out. It was, until I obtained it in exchange, in the personal collection of the company that extracted and brought the pocket to the US. I do not often use the words "museum-sized" and "museum-quality" in the same description out of care because high quality does not always equate to large size (most often, it does not!). But in this case, the piece really is mindblowing and would be a prime centerpiece for any museum or major collection.