Antiopa

Antiopa
Watteau Jupiter und Antiope Detail.jpg
ChoťEpópeus
Phocus
Partner(ka)Zeus
DětiAmfíón[1][2]
Zéthos[2][3]
RodičeAsópos[3] a Nykteus[1][3] a Polyxo (manželka Nyktea)[3]
PříbuzníNykteis (sourozenec)
Sipylos, Amyclas, Chlóris, Alphenor, Damasichthon, Ismenus, Tantalus, Phaedimus, Ilioneus, Amphion, Neaera, Amaleus, Archénor, Archemorus, Astycrateia, Astynome, Astyóche, Chias, Kleódoxa, Klytia, Etodáia a Eupinytus (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jupiter a Antiopa

Antiopa (řecky Αντιόπη, latinsky Antiope) je v řecké mytologii jméno několika ženských postav.

Antiopa z Théb

Byla dcerou thébského krále Nyktea.Proti otcově vůli se s ní oženil sikyónský král Epopeus. Nykteus s ním proto neúspěšně válčil a na smrtelné posteli žádal svého bratra Lyka, aby ho pomstil. Lykos uspořádal výpravu na Peloponnés, zbořil město Sikyón a krále Epopea zabil.

Antiopa byla tak krásná, že upoutala nejvyššího boha Dia a z tohoto mileneckého vztahu se narodili bratři Amfíón a Zéthos. Ze strachu před svým manželem pohodila dvojčata v lese (podle jiných pramenů je však v lese nechal Antiopin strýc Lykos na nátlak své manželky Dirké). Našel je pastýř, vzal je k sobě a dal jim vychování i vzdělání. Vyrostli v urostlé mládence, byli ale každý jiný: Amfíón byl jemný a mírný, miloval hudbu, zatímco Zéthos byl silák, miloval lov a zápas. Přesto žili spokojeně spolu a nic netušili o svém původu.

Po smrti krále Nyktea nastoupil na thébský trůn jeho bratr Lykos. Jeho manželka Dirké Antiopu nenáviděla a tak jí připravovala nejhorší ústrky a utrpení a nakonec ji uvrhla do vězení. Po dlouhé době jí Zeus dopomohl k útěku do hor.

Možná náhodou, možná z božské vůle, dostala se právě k pastýři a svým synům. Než si mohli všechno vysvětlit, objevila se Dirké, v které vzplála stará nenávist a prohlásila, že ta žena je uprchlá otrokyně. Poručila bratrům, aby ji chytili, přivázali k rohům býka a nechali ji usmýkat. Bratři nechtěli, ale nakonec museli královnin rozkaz poslechnout. V poslední chvíli promluvil pastýř, řekl, že je to jejich matka. Bratři v hněvu nad připravovaným zločinem Dirké krutě potrestali stejným způsobem, jaký ona připravovala pro Antiopu – divoký býk ji usmýkal k smrti.

Antiopa a její synové se vrátili do Théb. Na domluvu od boha Herma upustili od potrestání krále Lyka, darovali mu život, ale z města ho vyhnali. (Také je možné, že ho zbavili vlády a zabili ho, jak to líčí jiná verze příběhu.) Ujali se vlády a dali se do zvelebování města a do stavby bytelných hradeb.

Antiopa - vůdkyně Amazonek

Nejznámější nositelkou tohoto jména byla vůdkyně Amazonek. Zajal ji hrdina Héraklés, když plnil úkol pro mykénského krále Eurysthea a vypravil se k Amazonkám, aby získal pás královny Hippolyty pro Eurystheovu dceru.

Intrikami bohyně Héry tam došlo k ozbrojenému střetu, v němž Amazonky utrpěly porážku. Jejich vůdkyně Antiopa byla zajata a Héraklés ji daroval svému příteli Théseovi, ten si ji odvedl do Athén a údajně se s ní oženil. Když Amazonky táhly do Athén, aby svou družku osvobodily, Antiopa – zamilovaná do Thésea – se postavila po boku svého muže proti nim a nakonec v boji zahynula.

Antiopa z Makedonie

Další nositelkou tohoto jména byla manželka makedonského krále Piera, který svým dcerám dal jména devíti Múz. Domýšlivé dívky vyzvaly Múzy k soutěži, kterou samozřejmě prohrály a byly poté proměněny ve straky.

Odraz v umění

  • Nejdramatičtější moment z tohoto příběhu zachycuje největší sousoší, které se ze starověku zachovalo, a sice Farnéský býk v Neapoli, vytvořený sochaři Apollóniem a Tauriskem v 1. stol. př. n. l.
  • obraz Antiopin spánek namaloval Corregio (kolem roku 1520)
  • obraz Zeus a Antiopa je od Watteaua (kolem roku 1720). Oba tyto obrazy jsou v pařížském Louvru

Reference

  1. a b Amfion. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  2. a b Antiopa. In: Encyklopedický lexikon, svazek 2.
  3. a b c d Antiopa. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Watteau Jupiter und Antiope Detail.jpg
Nymph and Satyr, also known as Jupiter and Antiope, detail. olej na plátně
medium QS:P186,Q296955;P186,Q12321255,P518,Q861259