Antisystémová strana

Antisystémová strana je politickou stranou, která stojí v opozici vůči vládnoucímu systému a chce daný systém změnit, nebo zničit.[1][2] Tento typ strany se může vymezovat proti jakémukoliv systému, tedy nejen demokratickému,[1] byť je tento termín často spojován s fašismem či komunismem.[3] Pojem antisystémové strany je také hojně spojován s populismem.[4] Antisystémovo stranu lze klasifikovat jako narušitele aktuální státní politické ideologie. V širším pojetí negace podle Sartriho zahrnuje rozsáhlé spektrum různých postojů „od ,odcizení‘ a celkového odmítání až po ,protest‘.[5]

Za autora pojmu lze považovat politologa Giovanni Sartoriho, který jej zavedl ve své klasické práci Strany a stranické systémy (1976), ačkoliv pojem byl dle Hanse Daaldera užíván již na začátku 60. let 20. století.[1][6]

Příklady stran

V Evropské unii lze mezi antisystémové strany zařadit například řeckou SYRIZU, španělskou Podemos, italské Hnutí pěti hvězd,[7] či německou Die Linke.[8] Častým důvodem existence a vzniku antisystémových stran v EU je:[9]

  • nesouhlas s omezováním rozhodování jednotlivých států v rámci EU
  • vytvoření politického protipólu
  • získávání rozhodovací moci a utváření koalic s ideově blízkými stranami.

V rámci České republiky uvedl Bohumil Doležal v roce 2017 jako antisystémové strany hnutí ANO, Piráty a SPD.[10] Dalším příkladem v ČR může být také KSČM.[6]

Reference

  1. ↑ a b c KUBÁT, Michal. Teorie antisystémové strany. Politologický časopis / Czech Journal of Political Science. 2/2007, s. 111. Dostupné online. 
  2. ↑ anti-system party. Oxford Reference [online]. [cit. 2021-01-23]. DOI: 10.1093/oi/authority.20110803095417571. Dostupné online. DOI 10.1093/oi/authority.20110803095417571. (anglicky) 
  3. ↑ ZULIANELLO, Mattia. Anti-System Parties Revisited: Concept Formation and Guidelines for Empirical Research. Government and Opposition. 2018/10, roč. 53, čís. 4, s. 653–681. Dostupné online [cit. 2021-01-23]. ISSN 0017-257X. DOI 10.1017/gov.2017.12. (anglicky) 
  4. ↑ NETWORK, European Data Journalism. Europe and the anti-establishment parties. European Data Journalism Network [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ RAY, L. B. STKE: Receptors on the Move. Science. 2004-12-17, roč. 306, čís. 5704, s. 2005b–2005b. Dostupné online [cit. 2021-09-13]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.306.5704.2005b. 
  6. ↑ a b JINDŘICHOVÁ, Kateřina. Je KSČM antisystémová strana? [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ SAYS, Jacob Jonker. LSE BREXIT [online]. 2020-07-13 [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ GRILLINGEROVÁ, Irena. Role a pozice strany Die Linke ve stranickém systému Spolkové republiky Německo (analýza politické strany z hlediska teorie koalic). Plzeň: Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni, 2014. 63 s. S. 35. 
  9. ↑ YOUNGS, Kalypso Nicolaïdis, Richard. Dealing With the Rise of Antisystem Parties. Carnegie Europe [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ANO, Piráti či SPD jsou antisystémové strany, varuje politolog Bohumil Doležal. E15.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.