Antonín Černý (architekt)

Antonín Černý
Narození15. dubna 1896
Vítkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. července 1976 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Černý (15. dubna 1896 Vítkovice31. července 1976 Praha) byl český architekt a vysokoškolský pedagog. Patřil k představitelům pozdního funkcionalismu.

Palác Broadway, průčelí v Celetné

Život a dílo

V letech 1914–1922 studoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze, jeho učiteli byli mj. Josef Fanta, Jan Koula a Antonín Engel. Pracoval nejprve v ateliéru Oldřicha Tyla, v roce 1932 se osamostatnil. Několik jeho projektů bylo realizováno a nejznámější z nich je budova pojišťoven Assicurazioni Generali a Moldavia Generali (později palác Sevastopol, nyní palác Broadway) mezi ulicemi Na Příkopě a Celetnou, která patří k nejrozsáhlejším funkcionalistickým stavbám v Praze; na tomto projektu spolupracoval s Bohumírem Kozákem.

Některé realizované stavby v Praze:[1]

  • vila v Dejvicích, Na Hanspaulce 1664/6 (1931)
  • nájemní domy v Krči, U nových domů III 533/1 – 538/11 (1932–1937)
  • obytné domy na Břevnově, Nad Kajetánkou čp. 1401, 1402, 1410 – 1415 (1936)
  • Palác Broadway na Starém Městě, Na Příkopě 988/31 (1936–1938, s B. Kozákem)
  • obytný blok ve Vršovicích, Sámova čp. 29 (1937)
  • obytné bloky v Karlíně, Pernerova čp. 558 a 559 (1938–1941)
  • vlastní vila v Dejvicích, Matějská 1986/9 (1939–1940),[2] památkově chráněná[3]
Vlastní vila A. Černého v Dejvicích

Kromě uvedených realizací byla jeho tvorba často oceněna předním umístěním v architektonických soutěžích:

  • v roce 1921 získal jedno ze druhých míst v soutěži o vzorový typ malých hospodářských statků
  • v roce 1923 navrhl stadion v Praze na Bílé Hoře v puristickém stylu
  • v roce 1925 získal druhou cenu v soutěži na stavbu státního obchodního paláce v Bratislavě
  • v roce 1927 třetí místo za návrh nového pražského krematoria
  • v roce 1930 jedna ze čtyř hlavních cen v soutěži na nejmenší byty ústřední sociální pojišťovny na Pankráci a druhé místo v jiné soutěži na výstavbu malých bytů na území někdejší plynárny v Holešovicích

Také po druhé světové válce se účastnil několika soutěží, např. v roce 1961 byl v užším výběru soutěže na vstupní areál ČVUT v Dejvicích, ale už se více uplatňoval jako teoretik a pedagog; od roku 1933 byl doktorem technických věd (disertační práce: Krematorium jako výraz světového názoru). V roce 1945 se stal profesorem architektury a pozemního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde také působil v letech 1950–1953 ve funkci prorektora a v roce 1960/1961 byl děkanem stavební fakulty.

Vydal několik teoretických publikací, např. Úvod do konstrukcí ze dřeva (1930), Typologie školních budov a jeslí (1963), Typologie kulturních domů (1965). V roce 1957 obdržel vyznamenání Za vynikající práci, v roce 1961 Řád práce a v roce 1972 byl jmenován zasloužilým umělcem.[4]

Odkazy

Reference

  1. ČERNÝ Antonín. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. 
  2. Vlastní vila Antonína Černého, Praha - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  3. vila - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  4. ČERNÝ Antonín 15.4.1896-31.7.1976 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 162, 383, 395. 
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha: Academia, 1996. S. 517. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 762 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 124–125. 
  • SVOBODOVÁ, Zuzana. Bytová otázka v československé meziválečné architektuře - soutěže na domy s nejmenšími byty v Praze. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Eva Novotná. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Celetná 38.JPG
Autor: Jakub Stránský, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Baba - Matějská 9 - 03.jpg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlastní dům Antonína Černého, Matějská 9/1986, Dejvice, Praha