Antonín Červinka

prof. Ing. Antonín Červinka, CSc.
poslanec České národní rady
Ve funkci:
1969 – 1971
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1971
místopř. vlády S. Rázla a J. Kempného
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
KSČM
Narození20. ledna 1926
Úmrtí???
Profesepolitik, pedagog a ekonom
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Červinka (20. ledna 1926 - ???[1]) byl český a československý ekonom, politik Komunistické strany Československa, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace.

Biografie

Ve školním roce 1956/1957 se uvádí jako vedoucí katedry politické ekonomie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1955 byl docentem politické ekonomie.[2] V 60. letech 20. století zasedal v takzvané barnabitské komisi, která řešila nápravu některých křivd období stalinismu. V jejím rámci působil v odborné skupině, která se zabývala otázkou česko-slovenských vztahů a ekonomického vývoje obou částí republiky.[3] V roce 1968 publikoval články na téma ekonomických souvislostí česko-slovenského soužití.[4]

Po federalizaci Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do funkce ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Ve federálním parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1971.[5] Získal i vládní post. Ve vládě Stanislava Rázla a vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka byl v letech 1969-1971 místopředsedou vlády České socialistické republiky.

Na přelomu let 1969-1970 zasedal v zvláštní komisi při vládě ČSSR, která měla řešit revizi ústavního zákona o federalizaci Československa. V česko-slovenských státoprávních vztazích pak došlo k omezení pravomocí republik.[6]

Jeho bratr Karel Červinka byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta. Krátce poté, co Antonín Červinka opustil českou vládu, byl bratr Karel zbaven své ředitelské funkce.[7] I během 80. let 20. století se veřejně angažoval. V roce 1987 například vystoupil jako jeden z hostů v diskuzním pořadu Spravedlnost pro všechny, který připravila Československá televize.[8]

Po roce 1989 se dál politicky angažoval. V komunálních volbách roku 1998 a znovu v komunálních volbách roku 2002 byl zvolen zastupitelem městské části Praha 13 za KSČM. Je tehdy uváděn jako důchodce.[9] V roce 2002 se podílel jako jeden z přednášejících na diskuzi pořádané Klubem ekonomů blízkým KSČM na téma Sociální a důchodové zabezpečení - zdroje a rizika, kde vystoupil s projevem na téma Sociální doktrína pro Českou republiku.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Antonín Červinka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Univerzita Karlova [online]. medvik.cz [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Grisová, Hana: „Barnabitská“ komise. Její činnost a výsledky [online]. theses.cz [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 483. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 541. 
  7. ↑ Rychetského Ústavní soud je falešná pověra, říká šéf „volebních škůdců“ [online]. idnes.cz [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ cyklus Kde je pravda? - pořad: Spravedlnost pro všechny [online]. totalita.cz [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Osoba: Antonín Červinka [online]. komunalni-politika.cz [cit. 2012-03-13]. Dostupné v archivu. 
  10. ↑ Zpravodaj Klubu ekonomů, 1, 2002 [online]. geocities.ws [cit. 2012-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy