Antonín Štourač

Antonín Štourač
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1932 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození5. června 1888
Pivonice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. srpna 1944
Vratislav
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Štourač (5. června 1888 Pivonice[1] – 10. srpna 1944 Vratislav[2]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa. Za druhé světové války člen odboje, popraven nacisty.

Biografie

Narodil se jako nejmladší z pěti dětí Františka a Anežky Štouračových. Otec byl malozemědělcem a tkalcem.[1] Antonín Štourač se vyučil tkalcem a tesařem. Za první světové války nastoupil do armády, ale již v prvních dnech přeběhl do ruského zajetí. Po ruské revoluci vstoupil do Rudé armády a stal se politickým komisařem.[2]

Podle údajů k roku 1932 byl profesí malorolníkem v Pivonicích.[3] Působil jako tajemník krajského sekretariátu KSČ v Olomouci.[1] Zastával funkce ve Svazu domkařů a malorolníků. Od roku 1927 byl starostou (v rodných Pivonicích[4]) za Komunistickou stranu Československa, byl taky okresním důvěrníkem KSČ na Bystřičsku a členem Krajského výboru KSČ v Brně.[2]

Po parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[5] Mandát ale nabyl až dodatečně v roce 1932 jako náhradník poté, co rozhodnutím volebního soudu pozbyl poslanecké křeslo Josef Barša.[6]

Byl členem zemského vedení KSČ. Byl popraven nacisty pro účast v odboji.[7] Roku 1943 ho zatklo gestapo.[2] Scházel se s odbojáři na stezce vedoucí z Nedvědice na hrad Zubštejn. Zatčen byl ve Víru při rozšiřování ilegálních letáků. Byl vězněn v Jihlavě, v Kounicových kolejích v Brně a pak popraven ve slezské Vratislavi.[2]

V 70. letech 20. století byla jeho památka připomínána na veřejných shromážděních u pomníku odbojářů pod hradem Zubštejnem u rodných Pivonic.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Časopis Matice moravské, Svazky 92–93. [s.l.]: Matice moravská, 1973. Dostupné online. S. 245. 
  2. ↑ a b c d e MRÁZ, Miroslav - MARIÁNKOVÁ, Julie. Žili a pracovali v Brně. [s.l.]: Aktiv cestovního ruchu Národního výboru města Brna ve spolupráci s československou reklamní agenturou RAPID, 1977. 142 s. Dostupné online. S. 114. 
  3. ↑ 224. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Na louce pod Zubštejnem. Rudé právo. Srpen 1974, roč. 54, čís. 189, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Antonín Štourač [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ Bystrc II - ulice jižně od Vejrostovy [online]. prygl.net [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.