Antonín Arnošt Mitrovský

Antonín Arnošt hrabě Mitrovský z Nemyšle
Generálmajor Antonín Arnošt hrabě Mitrovský z Nemyšle (portrét ze sbírek hradu Pernštejn)
Císařský komorník
Ve funkci: 1766 – 1813
Vojenská služba
Hodnost	1764 podplukovník 1773 plukovník 1775 generálmajor
Narození	16. června 1735 Banská Štiavnica Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	30. listopadu 1813 (ve věku 78 let) Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Rodiče	Jan Nepomuk Mitrovský (1704–1760) a Marie Kazimira Blankovská z Dorušic († 1781)
Příbuzní	bratr: Josef Antonín Mitrovský (1733–1808) strýc: Maxmilián Josef Mitrovský (1709–1782) nevlastní strýc: Jan Křtitel Mitrovský (1736–1811) sestra: Maria Anna, provd. Desfour (1736–1799) bratr: Karel Mitrovský (1738–1816)
Náboženství	římskokatolické
1767 hrabě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Arnošt hrabě Mitrovský z Nemyšle (německy Anton Ernst Graf Mittrowsky von Mittrowitz und Nemyschl, 16. června 1735, Banská Štiavnica – 30. listopadu 1813, Brno) byl moravský šlechtic ze starého šlechtického rodu Mitrovských z Nemyšle. V roce 1767 byl povýšen do hraběcího stavu. Působil v císařské armádě, kde dosáhl hodnosti generálmajora, po zranění odešel do výslužby a usadil se v Brně, kde patřil k významným osobnostem osvícenství. V Brně nechal postavit letohrádek Mitrovských.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Mitrovských z Nemyšle, patřil k tzv. uherské větvi. Narodil se jako druhorozený syn Jana Nepomuka Mitrovského (1704–1760), který působil jako státní úředník v Uhrách, proto se Antonín Arnošt narodil v Banské Štiavnici. Od mládí sloužil v armádě, zúčastnil se sedmileté války a po jejím skončení dosáhl hodnosti podplukovníka (1764), v roce 1766 byl jmenován císařským komořím. V roce 1773 byl povýšen na plukovníka a již v roce 1775 dosáhl hodnosti generálmajora.

Po zranění v roce 1778 se trvale usadil v Brně, kde patřil k významným osobnostem osvícenské společnosti na Moravě, byl mecenášem školství a umění. Aktivity v různých směrech podporoval spolu se svým starším bratrem Josefem Antonínem a nevlastním strýcem Janem Křtitelem. Spolu s dalšími příbuznými byl v roce 1767 povýšen do hraběcího stavu. Nejvýznamnější památku po sobě zanechal v podobě letohrádku Mitrovských, postaveného v roce 1779. Tato stavba v podobě venkovského zámečku v té době mimo Brno patří k vrcholům barokní architektury na Moravě druhé poloviny 18. století. Letohrádek Mitrovských (označovaný též jako zahradní kasino Mitrovských) měl zřetelnou inspiraci v zámečku Neuwaldegg (dnes součást Vídně) polního maršála Lacyho, který byl Mitrovského přítelem.

Zemřel svobodný a bez potomstva, letohrádek Mitrovských přešel již v 19. století do majetku města Brna.

Jeho starší bratr Josef Antonín (1733–1808) sloužil v armádě a jako polní zbrojmistr byl vrchním velitelem v Sedmihradsku. Spolu s dalšími příbuznými z rodu Mitrovských patřil k významným osobnostem moravského osvícenství.

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, díl 17.; Praha, 1901 (reprint 1999); s. 444–445 ISBN 80-7185-057-8
• KROUPA, Jiří: Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770–1810; Masarykova univerzita, Brno, 2006 327 s. ISBN 80-7366-063-6
• KROUPA, Jiří: Brněnské paláce. Stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku; Kapitola Zahradní kasino Mitrovských; Národní památkový ústav, Brno, 2005; s. 195–208 ISBN 80-7364-016-3

Externí odkazy

• Rodokmen Mitrovských (Miroslav Marek)
• Vojenská kariéra Antonína Arnošta Mitrovského