Antonín Belada

Ing. arch. Antonín Belada
Antonín Belada
Narození	26. února 1881 Křivsoudov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. dubna 1936 (ve věku 55 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Vyšší průmyslová škole v Praze
Povolání	architekt a stavitel
Choť	Marie Beladová (roz. Rohlíková)
Příbuzní	Bohumil Belada[1], Alois Belada[2] a Karel Belada[3] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Belada (26. února 1881 Křivsoudov^[4] – 20. dubna 1936 Praha) byl český architekt, stavitel a podnikatel. Za svou kariéru vypracoval se svou firmou celou řadu staveb na území Čech, především pak v Praze. Spolupracoval se svým bratrem, stavitelem Bohumilem Beladou.

Narodil se v městečku Křivsoudov nedaleko Vlašimi do rodiny pekaře. Navštěvoval obecnou a měšťanskou školu v Dolních Kralovicích a ve Vlašimi, poté studoval stavitelství na Vyšší průmyslové škole v Praze, kde odmaturoval roku 1900. Poté byl zaměstnán v architektonické kanceláři Osvalda Polívky^[5] a v kanceláři arch. Viktora Beneše. Další praktické stavitelské zkušenosti získal u firmy Ivan J. Zlatin v bulharské Sofii, kde se mj. podílel na stavbě železnice Belovo–Kjustendil. Po návratu do Čech se mj. zabýval řešením průkopu Letenského masivu a projektem stavby zdejšího tunelu. Roku 1910 složil stavitelskou zkoušku, od roku 1912 pak samostatně podnikal pod vlastní firmou budující obytné domy. V letech první světové války byl mobilizován do řad císařské rakousko-uherské armády.

Po válce získal inženýrský titul a pokračoval v podnikatelské činnosti. Firma ve 20. letech 20. století a 30. letech 20. století realizovala především stavby obytných budov, areály škol či nemocnic. Rovněž provedla v letech 1925–1927 výstavbu rodinné letní vily Antonína Belady na okraji Plané nad Lužnicí v jižních Čechách podle Beladova vlastního návrhu.^[6] Opakovaně spolupracoval se společností Ing. Bohumil Belada a spol. vlastněné jeho bratry Bohumilem a Karlem, která se mimo obytných budov specializovala na přípravu povrchu pro stavbu budov, kanalizační sítě či projekty vodárenských staveb.

Antonín Belada zemřel 20. dubna 1936 v Praze ve věku 55 let.

• Sídlo Histologického a embryologického ústavu 1. LF UK, Albertov, Praha
• Sídlo Filozofické fakulty UK, náměstí J. Opletala, Praha-Staré Město
• Palác Valdek, náměstí Míru, Praha (1928–1930, spolu s B. Beladou)
• Vlastní vila, Ústrašická 12, Lhota-Samoty, Planá nad Lužnicí (1925–1927, vlastní návrh)
• Pavilony Nemocnice na Bulovce, Libeň, Praha
• Vojenský stadion na Strahově, Praha
• Dívčí rodinná škola, Podskalská, Praha
• Budovy polikliniky a ošetřovatelské školy, Karlovo náměstí, Praha (1936, spolupráce více firem)
• Učňovská škola, Praha-Žižkov
• Prosketury Vinohradské nemocnice, Praha-Vinohrady
• Škola Na Pražačce (pozdější gymnázium), Nad Ohradou, Praha-Žižkov
• Měšťanská škola, Praha-Nusle
• Ministerstvo obchodu a průmyslu ČSR, Nábřeží L. Svobody, Praha^[7]

• 
  Sídlo Filosofické fakulty UK, náměstí J. Opletala, Praha-Staré Město
• 
  Palác Valdek, Praha
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Škola Na Pražačce (pozdější gymnázium)
• 
  Ministerstvo obchodu a průmyslu ČSR, Praha

• VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.

• ÚH AVČR
• Záznam v Seznamu obyvatel Prahy