Antonín Benda

Antonín Benda
Jiná jménaodbojové krycí jméno: Václav Vorel
Narození5. června 1892
Praha,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. března 1942
koncentrační tábor Osvětim,
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtízemřel vysílením
Povolánístředoškolský profesor tělocviku
ZaměstnavateléMinisterstvo školství a národní osvěty
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Benda (5. června 1892 Praha – 27. března 1942 koncentrační tábor Osvětim) byl středoškolským profesorem tělocviku a vysokým sokolským funkcionářem. Redigoval a publikoval práce s tělovýchovnou a sokolskou tematikou.[1][2][3][4][5]

Život

Před druhou světovou válkou

Antonín Benda se narodil 5. června 1892 v Praze. Jako středoškolský profesor tělocviku vyučoval tento předmět na gymnáziích v Praze a zároveň byl pracovníkem a činovníkem v Československé obci sokolské (ČOS).[6] Tyršův tělovýchovný ústav v Praze vedl jako ředitel od roku 1921.[6] Mezi léty 1931 až 1936 vykonával funkci náčelníka Sokola Pražského. Z pohledu župy Pražské – Scheinerovy fungoval jako místonáčelník a vedoucí žáků.[6] Od začátku 20. let 20. století až do jara roku 1941, kdy vydávání periodika zakázala německá okupační moc, byl redaktorem časopisu Sokol.[6] Antonín Benda byl členem náčelnictva Československé obce sokolské.[6] V roce 1936 jej zvolili III. místonáčelníkem a později dosáhl i funkce I. místonáčelníka.[7]

Za protektorátu

Po německé okupaci Čech a Moravy (14. až 16. března 1939) a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (16. března 1939) se Antonín Benda zapojil do domácího sokolského protiněmeckého odboje.[7] V polovině července 1941 vznikla tzv. Sokolské revoluční rady (SRR). Ta byla čtyřčlenná v následujícím složení:[8]

  • předseda: Antonín Hřebík (krycí jméno Karel Heller);
  • náměstek předsedy: Antonín Benda (krycí jméno Václav Vorel);
  • hospodářská agenda: Otakar Klich (krycí jméno Aga Podlipný);[p. 1]
  • vedoucí sokolské odbojové sítě Ladislav Vaněk (krycí jméno Jindra Sklenář), který měl na starosti rovněž styk s ostatními odbojovými organizacemi.

Činnost tohoto ilegálního orgánu byla přerušena krátce nato asi dva měsíce po jeho vzniku,[7] takže se stačila uskutečnit jen jediná jeho schůzka, která se konala na Zbraslavi 14. září 1941. [8]

  • Ostatní členové Sokolské revoluční rady
  • Antonín Hřebík (1945 až 1948)

    Antonín Hřebík (1945 až 1948)

  • Otakar Klich (jako příslušník československých legií na Rusi)[p. 1]

    Otakar Klich (jako příslušník československých legií na Rusi)[p. 1]

  • Ladislav Vaněk v sokolském cvičebním úboru

    Ladislav Vaněk v sokolském cvičebním úboru

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora (27. září 1941) a vyhlášení prvního stanného práva[p. 2] se Obec sokolská v odboji (OSVO) stala cílem úderů německých bezpečnostních orgánů (gestapo, sicherheitsdienst). Drtivý úder sokolské organizaci zasadily německé bezpečnostní složky v noci ze 7. na 8. října 1941, kdy proběhla tzv. Akce Sokol.[13] Při této razii bylo zatčeno asi 1 500 členů České obce sokolské[14] (mezi nimi: Antonín Benda,[7][6] Stanislav Bukovský, Ladislav Jandásek,[p. 3] Jan Václav Keller, Jan Pelikán a mnoho dalších) z toho asi 800 funkcionářů.[13] Dne 8. října 1941 byla sokolská organizace rozpuštěna, ale úředně k tomuto aktu došlo až 11. října 1941. Rekonstrukcí poničených struktur OSVO se začal zabývat Ladislav Vaněk – zakladatel ilegální organizace Jindra, která se stala přímým pokračovatelem OSVO.

Po zatčení byl Antonín Benda vyslýchán a krátce vězněn nejprve v Praze, následně v policejní věznici pražského gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, odkud byl 14. ledna 1942 deportován do koncentračního tábora v Osvětimi.[2][6] Tam na následky vysílení organizmu zemřel 27. března 1942.[7]

Publikační aktivity

  • BENDA, Antonín, ed. a PELIKÁN, Jan, ed. Tělocvičné hry. Díl I., Hry bez náčiní. V Praze: Matice Sokola pražského, 1921. 61 stran; Knihovna cvičitelů sokolských; svazek 36. (Druhé vydání vyšlo v roce 1922.)
  • BENDA, Antonín a PELIKÁN, Jan. Tělocvičné hry. Díl II., Hry s náčiním. Praha: nákladem Matice Sokola pražského, 1922 84 stran; Knihovna cvičitelů sokolských; číslo 39. (Druhé doplněné vydání vyšlo v roce 1930 a mělo 89 + 7 stran)
  • VOREL, Václav a BENDA, Antonín. O záchraně. V Praze: Nákladem Matice Sokola pražského, 1923; 68 stran; Knihovna cvičitelů sokolských; svazek 43.
  • BENDA, Antonín. Pokyny k vedení besídek. Praha: Československá obec sokolská, 1924 2 strany; Knihovna cvičitelů sokolského žactva; svazek 11.
  • KLÍMA, Jiří Václav a kolektiv (Cziviš, Kamil; Fikar, J.; Benda, Antonín). Základní úvahy vychovatelské pro činovníky sokolské. Praha: Čs. obec sokolská, 1924; 32 stran; Knihovna cvičitelů sokolského žactva; svazek 2.
  • BENDA, Antonín. Napodobení: praktické příklady pro cvičitele nejmenších. Praha: Československá obec sokolská, 1929; 22 stran; Knihovna cvičitelů sokolského žactva; svazek 5.
  • BENDA, Antonín, ed. Příručka pro herní odbory jednot: Sbírka usnesení a řádů pro hry. V Praze: Československá obec sokolská, 1935; 58 stran + [VI] stran příloh; Knihovna herních pravidel a řádů; svazek 6.

Připomínka

Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v Tyršově domě[17] (a v Sokole Pražském). Na pamětní desce v Tyršově domě je nápis: „NA PAMĚŤ ČLENŮ ÚSTŘEDÍ ČOS, / KTEŘÍ PŘINESLI V LETECH 1939 – 1945 / OBĚŤ NEJVYŠŠÍ // ANTONÍN BENDA *5.6.1892 +26.3.1942 OSVĚTIM, .... následuje výčet jmen ...“[17]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Otakar Klich (* 10. května 1896 Polonnoje, Ruské císařství – 18. dubna 1942 koncentrační tábor Osvětim) – za první světové války bojoval jako příslušník československých legií na Rusi.[9] Povoláním byl prokurista (obchodní jednatel). V Československé obci sokolské (ČOS) byl členem náčelnictva a předsednictva ČOS a vykonával funkci náčelníka župy Scheinerovy. Za Protektorátu Čechy a Morava během německé okupace Čech, Moravy a Slezska převzal v roce 1941 ilegální vedení sokolského odboje. Po zatčení německými bezpečnostními složkami byl vězněn a deportován do koncentračního tábora Osvětim.[10]. Na hřbitově v pražském Braníku se nachází kenotaf věnovaný Otakaru Klichovi. Na kenotafu je nápis: OTAKAR KLICH / * 10.5.1896 + 18.4.1942 / V OSVĚTIMĚ / ČLEN PŘEDSEDNICTVA A NÁČELNICTVA Č.O.S. / A NÁČELNÍK ŽUPY PRAŽSKÉ - SCHEINEROVY.[11][12]
  2. ↑ První stanné právo za protektorátu trvalo od 28. září 1941 do 20. ledna 1942; druhé stanné právo za protektorátu pak od 27. května 1942 do 3. července 1942.
  3. ↑ a b Ladislav Jandásek (* 19. listopadu 1887 Moravany u Kyjova – 5. září 1942 koncentrační tábor Osvětim) byl středoškolský profesor, zemský školní inspektor a vysoký funkcionář Československé obce sokolské (ČOS). V ČOS se zabýval publikační a redakční prací se sokolskou tematikou.[15] Za Protektorátu Čechy a Morava působil v politické skupině vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa. Poprvé byl zatčen německými bezpečnostními složkami a vězněn v Brně (od 9. září do 30. září 1940). Podruhé byl zatčen a vězněn od 30. září 1941 v brněnské věznici Pod kaštany. Dne 11. června 1942 byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde později zahynul.[16]

Reference

  1. ↑ Antonín Benda (* 5.6.1892 v Praze – 27.3.1942 v koncentračním táboře Osvětim) – tělovýchovný pracovník, redakční a publikační práce z oboru. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-09-19]. Identifikační číslo: jk01011516. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ANTONÍN BENDA (* 5. 6. 1892 Praha – + 27.3.1942 Osvětim): profesor tělocviku [online]. Databáze: Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2023-09-19]. Zatčen (Nástup do MPT): 8. října 1941; deportace do KT Auschwitz: 14. ledna 1942; zemřel v KT Osvětim: 27. března 1942. Dostupné online. 
  3. ↑ BENDA Antonín (* 5.6.1892 - 27.3.1942) [online]. Biografický slovník Českých zemí (AV ČR) [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Antonin Benda (* 5. června 1892 – 27. března 1942 Auschwitz Concentration Camp) [online]. Find a Grave [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. ↑ BENDA Antonín (* 5. 6. 1892 - 27. 3. 1942) [online]. Biografický slovník Českých zemí (AV ČR) [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g Benda, Antonín (* 5. 6. 1892 Praha – 27. 3. 1942 koncentrační tábor Osvětim) – sokolský pracovník [online]. Fotografická databáze Langhans [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e WALDAUF, Jan. Antonín Benda (1892 - 1942) [online]. Databáze knih cz [cit. 2023-09-19]. Podle textu ve Věstníku sokolském. Dostupné online. 
  8. ↑ a b UHLÍŘ, Jan Boris. Sokolská odbojová organizace Jindra (závěrečná zpráva gestapa); Dokumenty [online]. Soudobé dějiny VIII/4 [cit. 2023-09-12]. Strana 793; strana 3 z 21 stran. Dostupné online. 
  9. ↑ Otakar Klich (* *10.5.1896, Polonoje, Volyň-Rovno, Rusko) [online]. Databázi spravuje Československá obec legionářská na základě dat poskytnutých VÚA-VHA PRAHA. [cit. 2023-09-21]. Legionářský poslužný spis. Dostupné online. 
  10. ↑ Otakar Klich (* 10. 5. 1896 Polonnoje, Ruské císařství – 18. 4. 1942 koncentrační tábor Osvětim) [online]. Fotografický archiv Langhans [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Kenotaf Otakar Klich [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2006-04-29 [cit. 2023-09-21]. Umístění: Praha 4, Vrbova 1795/8, Braník, hřbitov; Centrální evidence váleč. hrobů: CZE0004-55360. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Kenotaf Otakar Klich [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2006-09-24 [cit. 2023-09-20]. Umístění: Praha 4, Vrbova 1795/8, Braník, hřbitov, oddělení 2st. Dostupné online. 
  13. ↑ a b KOUŘIL, Jiří. Příčiny zrušení České obce sokolské 8. října 1941 [online]. Masarykova univerzita, 2015 [cit. 2023-09-12]. Studia sportiva. 9. 114. 10.5817/StS2015-1-13. (strana 118). Dostupné online. 
  14. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc. (1939–1941). Příprava vydání Jan Kočudák; redakce Jakub Laxar. 2.., rozšířené vyd. Praha: Ottovo nakladatelství (1. vydání), 2022 (2022 tisk). 496 s. ISBN 978-80-7451-871-3. Kapitola 7. Opus pro smrtihlava, s. 422. První kniha z trilogie. 
  15. ↑ Ladislav Jandásek (* 19.11.1887 Moravany u Kyjova – 5.9.1942 koncentrační tábor Osvětim) [online]. Bibliografie dějin Českých zemí (AV ČR) [cit. 2023-09-21]. Středoškolský profesor, zemský školní inspektor, sokolský pracovník, publikační a redakční práce z oboru sokolského hnutí.. Dostupné online. 
  16. ↑ Ladislav Jandásek (* 19.11.1887 (Moravany, okres Hodonín) – † 5.9.1942 (Osvětim)) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz) [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b KAREŠ, Josef; ZAHRADNÍČEK, Aleš. Pamětní desky Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-04-05 [cit. 2023-09-19]. Umístění: Praha 1, Újezd 450/40, v budově Tyršova muzea. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Antonin Hrebik (1902 1984) V Sokolskem.jpg
Antonín Hřebík (* 24. února 1902 Řevnice – 20. listopadu 1984 Chicago) byl významný sokolský činovník, český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl (po druhé světové válce) poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění. V roce 1949 emigroval společně se svojí manželkou z komunistického Československa do zahraničí. V letech 1945 až 1948 působil jako starosta Československé obce sokolské. Z tohoto období je také tato fotografie neznámého autora.
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Ladislav Vanek (1906 1993) V Sokolskem.png
Profesor Ladislav Vaněk (* 19. června 1906, Olomouc – 5. října 1993, Praha) byl středoškolský učitel chemie a tělesné výchovy na IV. reálném gymnáziu v Brně, člen náčelnictva Československé obce sokolské (ČOS) a Obce sokolské v odboji (OSVO), zakladatel a vedoucí sokolské ilegální organizace Jindra. Po svém zatčení gestapem 4. září 1942 učinil plné doznání a usvědčoval dopadené spolupracovníky (konfident gestapa). Velmi kontroverzní postava domácího protiněmeckého odboje. Po druhé světové válce byl v Československu spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti (StB).
Antonin Benda (1892 1942) AI.jpg
Antonín Benda (* 5. června 1892 Praha – 27. března 1942 koncentrační tábor Osvětim) byl středoškolským profesorem tělocviku a vysokým sokolským funkcionářem. Redigoval a publikoval práce s tělovýchovnou a sokolskou tematikou. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Jan Pelikan (1889 1942) AI.jpg
Jan Pelikán (* 16. října 1889 Praha – 15. února 1942 koncentrační tábor Osvětim) byl sokolský pracovník, tajemník Československé obce sokolské (ČOS), člen předsednictva a vzdělávacího sboru ČOS a člen Komise pro styk se župami. Absolvent Filozofické fakulty pražské univerzity. V oblasti publikační redigoval Věstník sokolský' a napsal několik knih zabývajících se historií sokolské organizace. V roce 1920 zastával funkci člena Slavnostního výboru VII. Všesokolského sletu, později byl zvolen tajemníkem Československé obce sokolské. Výtěžek z X. Všesokolského sletu (konal se v roce 1938) se mu (po německé okupaci Čech a Moravy) podařilo zachránit před konfiskací německými protektorátními úřady. V rámci sokolského odboje podporoval rodiny pronásledovaných sokolů a stanul i v ilegálním vedení sokolské organizace. Společně s Františkem Pecháčkem a Štěpánem Drásalem patřil k významným sokolským odbojářům. Během německé represivní Akce Sokol byl 8. října 1941 zatčen gestapem a později deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde byl 15. února 1942 umučen. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Stanislav Bukovský 1925.jpg
Stanislav Bukovský
Otakar Klich (1896 1942) Legie Rusko.jpg
Otakar Klich (* 10. května 1896 Polonnoje, Ruské císařství – 18. dubna 1942 koncentrační tábor Osvětim) – za první světové války bojoval jako příslušník československých legií na Rusi. Povoláním byl prokurista (obchodní jednatel). V Československé obci sokolské (ČOS) byl členem náčelnictva a předsednictva ČOS a vykonával funkci náčelníka župy Scheinerovy. Za Protektorátu Čechy a Morava během německé okupace Čech, Moravy a Slezska převazl v roce 1941 ilegální vedení sokolského odboje. Po zatčení německými bezpečnostními složkami byl vězněn a deportován do koncentračního tábora Osvětim.
Ladislav Jandasek (1887 1942) V Sokolskem AI.jpg
Ladislav Jandásek (* 19. listopadu 1887 Moravany u Kyjova – 5. září 1942 koncentrační tábor Osvětim) byl středoškolský profesor, zemský školní inspektor a vysoký funkcionář Československé obce sokolské (ČOS). V ČOS vykonával publikační a redakční práci z oboru sokolského hnutí. Za Protektorátu Čechy a Morava působil v politické skupině vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa. Poprvé byl zatčen německými bezpečnostními složkami a vězněn v Brně (od 9. září do 30. září 1940). Podruhé byl zatčen a vězněn od 30. září 1941 v brněnské věznici Pod kaštany. Dne 11. června 1942 byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde později zahynul. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Jan Vaclav Keller (1884 1944) Sepie AI.jpg
Jan Václav Keller (* 21. dubna 1884 Praha–Smíchov – 26. února 1944 Brandenburg an der Havel, Německo) byl pražský advokát a sokolský činovník. Po zákazu činnosti sokolské organizace (ČOS) na území Protektorátu Čechy a Morava byl „posledním protektorátním starostou ČOS“. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“