Antonín Birkhardt

Antonín Birkhardt
Narození	1677 Augsburg
Úmrtí	20. ledna 1748 (ve věku 70–71 let) Praha
Místo pohřbení	Praha
Povolání	tiskař, rytec, mědirytec, grafik a tiskař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Birkhardt, též Anton Birckhardt nebo Birckhart (1677, Augsburg – 20. ledna 1748, Praha) byl vůdčí pražský mědirytec a tiskař doby baroka.

Život

Narodil se v bavorském Augsburgu, kde se vyučil grafickým technikám v dílně Karla Gustava von Amlinga. Roku 1704 cestoval do Říma, kde pobyl šest let. Poté dále cestoval přes Benátky do Francie a Anglie, odkud se přes Nizozemsko vrátil zpět do vlasti.

Roku 1712 se v Praze oženil. V roce 1720 byl jmenován dvorním mědirytcem bádenské markraběnky Františky Sibyly. Krátce působil také v Mnichově a kolem roku 1730 ve Vídni. Téhož roku se natrvalo přestěhoval do Prahy, kde pracoval a tvořil po zbytek svého života. Svou rozsáhlou prací si vydobyl vynikající renomé.

V Praze vedl rozsáhlou tiskařskou dílnu (oficínu), která od 20. do 40. let 18. století ovládala zdejší trh s grafikou. Především se v ní do mědirytin nebo leptů převáděly obrazy Petra Brandla, V. V. Reinera, Jana Hiebela, Kristiána Luny, Václava Jindřicha Noseckého, J. V. Spitzera, J. J. Dietzlera či italského malíře a scénografa Giuseppe Galli-Bibieny. V jeho dílně se vyučil syn Karel Birkhardt (Carlomanus Birckhardt, žil 1710–1749)^[1], který vstoupil do řádu benediktinů a jako podjáhen působil v Břevnovském klášteře, a ryl mariánskou devoční grafiku.

Dílo

Podle soupisu B. J. Dlabače^[2] vytvořil 242 grafických listů. Jan Royt^[3] však odhaduje skutečný počet jeho rytin na mnohem vyšší. Ryl především knižní grafiku. Tematicky se jeho listy řadí do těchto skupin:

Portréty

• 55 rytin českých králů, knížat a rakouských císařů (1735), od praotce Čecha po císaře Karla VI., ilustrace knihy Historia De ducibus ac regibus Bohemiae, autor Bohuslav Balbín, Karlo-Ferdinandova Univerzita, tisk Jan Norbert Fitzky Praha 1735
• 46 dvojic podobizen římských císařů, do knihy jezuity Timothea Rajského z Dubnice
• portréty českých šlechticů, například Jan Kryštof Bořek, Jan František Löw z Erlsfeldu, Leopold Šlik z Holíče a Pasounu (oválná podobozna nesená vojákem, podle obrazu Petra Brandla), František Antonín Špork (dvakrát, podle předloh Jana Hiebla: 1713 a 1715), Jan Rudolf Olbram Brandlínský ze Štěkře (podle obrazu Petra Brandla), římský oratorián Caesar Baronius (podle obrazu Jana Hiebla), pražský arcibiskup František Ferdinand Khünburg, Jan Josef z Vrtby, Julius František Sasko-Lauenburský a jeho dcera Františka Sibyla Augusta Sasko-Lauenburská,
• portréty církevních představitelů, kardinál Fabrizio Spada, kardinál Petr Ottoboni (podle Francesca Trevisaniho), Leopold, kanovník řádu augustiniánů v Augsburgu.^[4]
• portréty českých umělců, např. Ferdinand Maxmilián Brokoff,

Náboženské náměty

• Ježíšovo mládí
• Ježíšovo srdce, Mariino srdce
• 14dílný životopisný cyklus Jana Nepomuckého, (1729), ke kanonizaci; ilustrace v knize, podle předloh J. F. Vodňanského,
• Cyklus tří dekorací ke kanonizaci Jana Nepomuckého na katedrále sv. Víta
• Světci řádu cisterciáků, podle Jakuba Pinka
• Moravští patroni, podle Václava Jindřicha Noseckého
• Ctihodná Marie Elekta, pražská karmelitánka
• Milostné obrazy a sochy světců, některé s tištěnými modlitbami

Veduty

• Ilustrace knihy Magnoalda Ziegelbauera (1740)
  • Břevnovský klášter, podle Jana Josefa Dietzlera, (1740)
  • Broumovský klášter, podle J. J. Dietzlera, (1740)
  • Klášter benediktinů Wahlstatt - Lehnické Pole, podle J.J. Dietzlera (1740)
  • Mariánská statue v Kladně, podle J.J. Dietzlera
• Císařské divadelní scény, podle Giuseppa Galli da Bibbiena (1723-1730)
• „Die Marienkirche auf dem weissen Berge unweit Prag;“

Technické a vědecké ilustrace

• Cyklus Textilní manufaktura Valdštejnů v Horním Litvínově (1725), předlohy nakreslil Jan Josef Dietzler; 22 listů: plán města a výrobní objekty, zaměstnanci, postupy, také kostel
• Portrét autora na frontispicu: Jan František Löw z Erlsfeldu: Appendix ad universam medicinam practicam seu Tractatus medico-juridicus theologico-moralis . Karlo-Ferdinandova univerzita u Sv. Klimenta : Praha 1724^[5]
• „Die Belagerung von Prag“
• Portrét Andrey Pozzy na frontispicu jeho knihy:Perspectiva pictorum et architectorum Andrae Puttei è Societate Jesu, Pars prima et secunda. Obiit Viennae Austriae Anno 1709. Pragae [1748?]
• Bohuslav Balbín, Historia De ducibus ac regibus Bohemiae, Praha 1735 (viz portréty)

Sbírky

Birkhardtovy rytiny jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie v Praze, Národního muzea, Regionálního muzea v Teplicích, Moravské galerie v Brně a v knihovnách.

Odkazy

Reference

Literatura

• Gottfried Johann Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien., I. Theil, Prag 1798
• Ars linearis, kolektiv autorů (Dalibor Lešovský, M. Benčová, M. Mádl, A. Pravdová ad.), Národní galerie, Praha 2010, ISBN 978-80-7035-519-0
• Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M; ed. Anděla Horová. Academia Praha 1995, s.71.
• Osm set let kláštera v Oseku (1286–1986), katalog výstavy, editorka Dana Stehlíková. Unicornis Praha 1986
• Lumír Vácha - Karel Pletzer:Tisky 16.- 18. století z knihovny kaplanů v Českém Krumlově. České Budějovice 1990

Externí odkazy

• Antonín Birkhardt v informačním systému abART
• BLKÖ:Birkhart, Anton – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. (německy) 
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Birkhardt na Wikimedia Commons