Antonín Boček (speleolog)

Antonín Boček
Narození15. srpna 1880
Brno, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. srpna 1955 (ve věku 75 let)
Brno, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Vzděláníbrněnská reálka
Povoláníbankovní úředník v Brně, později pracovník samosprávy
Domovské městoBrno
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Boček (15. srpna 1880[1] Brno18. srpna 1955 Brno) byl český učitel, propagátor cizineckého ruchu a speleolog, objevitel Sloupských jeskyní, Punkevních jeskyní a také autor literatury o Moravském krasu.[2][3][3][4]

Život

Antonín Boček se narodil 15. srpna 1880 v Brně.[5] Po absolvování brněnské reálky v roce 1898 začal pracovat jako bankovní úředník (později pracovník samosprávy).[4] Při příležitosti padesátin byl uváděn jako ředitelský rada Hypoteční a zemědělské banky moravské a stoupenec České strany národně sociální.[6]

Antonín Boček zemřel v Brně 18. srpna 1955 ve věku 75 let.[5]

Speleologie

Od roku 1907 se stala jeho koníčkem speleologie a Boček se začal věnovat výzkumu jeskyní v Moravském krasu. V rámci Přírodovědeckého klubu v Brně založil Boček spolu s moravským krasovým badatelem Karlem Vítězslavem Absolonem jeskynní sekci, která byla z valné části tvořena amatérskými speleology (jeskyňáři). Byl to Antonín Boček, kdo se podílel na objevu Punkevních jeskyní a Kateřinské jeskyně. Po skončení první světové války se stal Antonín Boček členem představenstva akciové společnosti Moravský kras. Svoje souhrnné práce o Moravském krasu napsal ve 20. letech 20. století a popsal v nich méně známé a do těch dob poněkud opomíjené jižní části Moravského krasu. Během druhé světové války se Boček zapojil do ilegálního výzkumu v krasu. Necelý půl rok po skončení druhé světové války založil v říjnu 1945 v Brně Speleologický klub a stal se jeho předsedou. Antonín Boček se podílel na několika nových výzkumech: Býčí skála;[7] Jedovnický podzemní potok; Mladečský a Hranický kras na severní Moravě. V roce 1948 založil Boček časopis Československý kras a až do roku 1955 byl i jeho hlavním redaktorem.[8]

Dílo

  • BOČEK, Antonín. Moravský Kras: průvodce celým jeho územím a jeho krápníkovými jeskyněmi. Praha: Körber, 1922. 156 stran; 2 l.; Edice: Körbrův průvodce po Moravě; 1.[4][9]
  • BOČEK, Antonín. Průvodce Moravským Krasem: popis celého území Krasu na Moravě, hlavně jeskynních bludišť ve Sloupě, Ostrově, u Macochy, u Jedovnic (Rudic), v Josefském a Ochozském údolí. V Praze: Cestovní kancelář Josefa Uhra, 1928. 326 stran; Uhrovy cestovní průvodce.[4][10]
  • BOČEK, Antonín. Povrchové krasové zjevy na Třesíně u Mladče (Litovel), in: Československý Kras číslo: 6, ročník: 1953, strany 121 a dále[8]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matrika 17256, sn. 87 [online]. MZA [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  2. Antonín Boček (* 15.8.1880 v Brně – zemřel 18.8.1955 v Brně) – Objevitel sloupských a punkevních jeskyní, autor literatury o moravském krasu. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-05-03]. Identifikační číslo: jk01012413. Dostupné online. 
  3. a b Antonín Boček (*15. 8. 1880, Brno - +18. 8. 1955, Brno) [online]. Web Osobnosti Moravy eu [cit. 2021-05-03]. Místa pobytu: Hranice; Obory působení: speleolog, učitel; Anotace: Moravský speleolog, zkoumal hranické jeskyně. Autor knihy: Moravský kras. Průvodce (Praha 1922).. Dostupné online. 
  4. a b c d MENŠ. Antonín Boček (* 15.8.1880 Brno – † 18.8.1955 Brno) [online]. Web Encyklopedie Brna, rev. 2013-08-11 [cit. 2021-05-03]. Zaměstnání: bankovní úředník v Brně; pracovník samosprávy; ale také: speleolog; propagátor cizineckého ruchu. Dostupné online. 
  5. a b Boček, Antonín, 1880-1955 [online]. Web Biblio [cit. 2021-05-04]. Narozen 15.8.1880 v Brně, zemřel 18.8.1955 tamtéž. Objevitel sloupských a punkevních jeskyní, autor literatury o moravském krasu.. Dostupné online. 
  6. Ředitelský rada Antonín Boček padesátníkem. S. 3. Národní listy [online]. 1930-08-15 [cit. 2021-12-12]. S. 3. [uuid_f1fc0e5a-435d-11dd-b505-00145e5790ea Dostupné online]. 
  7. GOLEC, Martin. Antonín Boček a Speleologický klub Brno v Býčí skále [online]. ZO ČSS Býčí skála, 2013 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 
  8. a b VLAŠÍMSKÝ, Pavel. BOČEK Antonín (* 15. 8. 1880 Brno, † 18. 8. 1955 Brno), speleolog [online]. Web Biografický slovník [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  9. BOČEK, Antonín. Moravský Kras: průvodce celým jeho územím a jeho krápníkovými jeskyněmi [online]. Databáze NK ČR, 1922 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  10. BOČEK, Antonín. Průvodce Moravským Krasem: popis celého území Krasu na Moravě, hlavně jeskynních bludišť ve Sloupě, Ostrově, u Macochy, u Jedovnic (Rudic), v Josefském a Ochozském údolí [online]. Databáze NK ČR, 1928 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • Rudolf Burkhardt, Přemysl Ryšavý: Za Antonínem Bočkem, in: Československý Kras, čísla: 8–9, ročníky: 19551956, strany 111 a dále
  • Josef Skutil. Nekrolog: Antonín Boček, in: Časopis pro mineralogii a geologii, 1, 1956, číslo 4, strany 380–381

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Mladečské jeskyně 5 - panoramio.jpg
(c) Hanc Tomasz, CC BY-SA 3.0
Mladečské jeskyně 5
Vývěry Jedovnického potoka.JPG
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Vývěry Jedovnického potoka
Býčí skála 2.jpg
Autor: Jiří Baisa, Licence: CC BY-SA 4.0
Den otevřených dří - květen 2015
Eliščina síň, Sloupsko-šošůvské jeskyně 05.jpg
Autor: Doronenko, Licence: CC BY-SA 3.0
Eliščina síň, Sloupsko-šošůvské jeskyně
Drapérie, Punkevní jeskyně 03.jpg
Autor: Doronenko, Licence: CC BY-SA 3.0
Drapérie, Punkevní jeskyně
HranickaPropast.jpg
Autor: Fext, Licence: CC BY-SA 3.0
Spodní část hranické propasti s jezírkem.