Antonín Bořek-Dohalský

Jeho Milost Msgre. ThDr. Antonín Bořek-Dohalský
arcibiskupský kancléř kanovník svatovítské kapituly prelát řádu sv. Lazara
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Arcidiecéze	pražská
Osobní údaje
Datum narození	23. října 1889
Místo narození	Přívozec u Domažlic Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	3. září 1942 (ve věku 52 let)
Místo úmrtí	Osvětim Německá říše Německá říše
Rodiče	František Karel Bořek-Dohalský a Marie Ludovika Josefa Antonia Eleonora d'Hoop
Blízká osoba	bratr: František Bořek-Dohalský bratr: Zdeněk Bořek Dohalský bratr: Ludvík Bořek-Dohalský
Příbuzní	František Bořek-Dohalský a Zdeněk Bořek-Dohalský (sourozenci)
Povolání	kanovník, kněz a katolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic (23. října 1889 Přívozec u Domažlic^[1] – 3. září 1942 Osvětim) byl český šlechtic a katolický kněz, arcibiskupský kancléř a kanovník svatovítské kapituly (obojí od 1931), člen protinacistického odboje a oběť nacistického teroru.

Pocházel ze starého českého hraběcího rodu Bořků z Dohalic. Jeho rodiči byli František Karel Bořek-Dohalský (1843–1925) a Ludovika, rozená d’Hoop (1863–1920). Teologii vystudoval na Collegio Urbano de Propaganda fide v Římě, na kněze byl vysvěcen v roce 1912. Od roku 1937 byl prelátem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

Msgre. Bořek-Dohalský se netajil nepřátelským postojem k nacismu, v roce 1938 podepsal prohlášení české a moravské šlechty o věrnosti republice, po okupaci vypomáhal protinacistickému odboji, především ukrýváním a zásobováním jeho příslušníků.

Po smrti kardinála Karla Kašpara byl považován za jeho možného nástupce, což ještě posílilo jeho nepřátelství s německými pronacistickými exponenty v pražské arcidiecézi, Josefem Grünerem a Franzem Bobem, kteří doufali, že stoupající moc Třetí říše nakonec přinutí Svatý stolec jmenovat někoho z nich.^[2]

Zatčen byl 5. června 1942 během mše, kterou sloužil v Ústavu pro slepé dívky sester františkánek na Kampě,^[3] předpokládá se, že na žádost či udání Bobeho.^[4] Nějakou dobu byl vězněn s bratrem Františkem v koncentračním táboře v Terezíně a poté byl deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde krátce po příjezdu zemřel v důsledku nelidského zacházení;^[5] podle jednoho svědectví byl ubit,^[6] podle jiného byl zastřelen při práci v bažinách.^[7]

• 
  Mons. Bořek-Dohalský během poutní bohoslužby na Svaté Hoře v roce 1933
• 
  Památeční deska z Domažlic

• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 17. 
• Zdeněk Hazdra: Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic (1889–1942). Šlechtic, kněz a vlastenec. in Pavel Marek a Jiří Hanuš (eds.): Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století; CDK, Brno 2006; ISBN 80-7325-097-7 (str. 374–387)
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 64. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 122. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 75. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Bořek-Dohalský na Wikimedia Commons
• Seznam prací o Antonínu Bořkovi-Dohalském v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Antonín Bořek-Dohalský
• http://patricus.info/Rodokmeny/Dohalsky.txt osoba č. 147
• Antonín Bořek-Dohalský na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine.
• vlu. Kněz Bořek-Dohalský, zavražděný nacisty, bude mít v Hluboši pamětní desku. Christnet [online]. 2022-08-30 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.