Antonín Bořek-Dohalský

Jeho Milost
Msgre. ThDr. Antonín
Bořek-Dohalský
arcibiskupský kancléř
kanovník svatovítské kapituly
prelát řádu sv. Lazara
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Arcidiecézepražská
Osobní údaje
Datum narození23. října 1889
Místo narozeníPřívozec u Domažlic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí3. září 1942 (ve věku 52 let)
Místo úmrtíOsvětim
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
RodičeFrantišek Karel Bořek-Dohalský a Marie Ludovika Josefa Antonia Eleonora d'Hoop
Blízká osobabratr: František Bořek-Dohalský
bratr: Zdeněk Bořek Dohalský
bratr: Ludvík Bořek-Dohalský
PříbuzníFrantišek Bořek-Dohalský a Zdeněk Bořek-Dohalský (sourozenci)
Povoláníkanovník, kněz a katolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic (23. října 1889 Přívozec u Domažlic[1]3. září 1942 Osvětim) byl český šlechtic a katolický kněz, arcibiskupský kancléř a kanovník svatovítské kapituly (obojí od 1931), člen protinacistického odboje a oběť nacistického teroru.

Život

Pocházel ze starého českého hraběcího rodu Bořků z Dohalic. Jeho rodiči byli František Karel Bořek-Dohalský (1843–1925) a Ludovika, rozená d’Hoop (1863–1920). Teologii vystudoval na Collegio Urbano de Propaganda fide v Římě, na kněze byl vysvěcen v roce 1912. Od roku 1937 byl prelátem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

Německá okupace

Msgre. Bořek-Dohalský se netajil nepřátelským postojem k nacismu, v roce 1938 podepsal prohlášení české a moravské šlechty o věrnosti republice, po okupaci vypomáhal protinacistickému odboji, především ukrýváním a zásobováním jeho příslušníků.

Po smrti kardinála Karla Kašpara byl považován za jeho možného nástupce, což ještě posílilo jeho nepřátelství s německými pronacistickými exponenty v pražské arcidiecézi, Josefem Grünerem a Franzem Bobem, kteří doufali, že stoupající moc Třetí říše nakonec přinutí Svatý stolec jmenovat někoho z nich.[2]

Zatčen byl 5. června 1942 během mše, kterou sloužil v Ústavu pro slepé dívky sester františkánek na Kampě,[3] předpokládá se, že na žádost či udání Bobeho.[4] Nějakou dobu byl vězněn s bratrem Františkem v koncentračním táboře v Terezíně a poté byl deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde krátce po příjezdu zemřel v důsledku nelidského zacházení;[5] podle jednoho svědectví byl ubit,[6] podle jiného byl zastřelen při práci v bažinách.[7]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Zdeněk Hazdra: Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic (1889-1942). Šlechtic, kněz a vlastenec. in Pavel Marek a Jiří Hanuš (eds.): Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století; CDK, Brno 2006; ISBN 80-7325-097-7 (384-5)
  3. VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 74. 
  4. Zdeněk Hazdra: Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic (1889-1942). Šlechtic, kněz a vlastenec. in Pavel Marek a Jiří Hanuš (eds.): Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století; CDK, Brno 2006; ISBN 80-7325-097-7 (385)
  5. Zdeněk Hazdra: Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic (1889-1942). Šlechtic, kněz a vlastenec. in Pavel Marek a Jiří Hanuš (eds.): Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století; CDK, Brno 2006; ISBN 80-7325-097-7 (385-6)
  6. Archivovaná kopie. www.oslj.cz [online]. [cit. 2010-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29. 
  7. ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt (1939 - 1941). Praha: Laguna, nakladatelství a vydavatelství, 2002. ISBN 80-86274-40-3. S. 25. 

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 17. 
  • Zdeněk Hazdra: Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic (1889–1942). Šlechtic, kněz a vlastenec. in Pavel Marek a Jiří Hanuš (eds.): Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století; CDK, Brno 2006; ISBN 80-7325-097-7 (str. 374–387)
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 64. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 122. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 75. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Antonín Bořek-Dohalský.jpg
Antonín Bořek-Dohalský (1889–1942), Český šlechtic a katolický kněz.
Antonin Borek-Dohalsky, Svata Hora 1933.jpg
Mons. Antonín Bořek-Dohalský během poutní bohoslužby na Svaté Hoře (1933).
Domažlice - památník obětí nacistů.JPG
Autor: Takmocsekretovanej!, Licence: CC0
Památník starého českého hraběcího rodu Bořků z Dohalic, nainstalovaný na fasádě domu čp. 68 na náměstí Míru v Domažlicích.