Antonín Bratršovský
| Admodum Reverendus Dominus Antonín Bratršovský | |
|---|---|
| děkan v Jablonci nad Nisou | |
 Antonín Bratršovský v roce 1992 | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Sídlo | Jablonec nad Nisou |
| Znak |  (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 24. června 1966 světitel František Tomášek |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 29. března 1934 |
| Místo narození | Velká Losenice |
| Datum úmrtí | 16. května 2006 (ve věku 72 let) |
| Místo úmrtí | Jablonec nad Nisou |
| Místo pohřbení | hřbitov ve Velké Losenici |
| Národnost | česká |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Bratršovský (29. března 1934 Velká Losenice – 16. května 2006 Jablonec nad Nisou) byl český římskokatolický kněz litoměřické diecéze, inspirátor a zakladatel diecézního časopisu Zdislava a několika dalších periodik.
Životopis
V dětství nikdy neministroval, protože mezi ministranty v rodné farnosti nezapadl. Ale ozvalo se v něm volání po kněžství.
Studoval bohosloví v kněžském semináři v Litoměřicích (tehdy jediná státem tolerovaná /a kontrolovaná/ fakulta, kde se dalo na kněze vystudovat) a byl vysvěcen na kněze. Primiční mši svatou slavil v rodné Velké Losenici. Jeho prvním působištěm se staly Litoměřice, kde působil jako vikarista při katedrále sv. Štěpána. Po nějakém čase se stal farářem v obci Libuň.
V roce 1970 obdržel od litoměřického biskupa Štěpána Trochty pochvalný dekret a privilegium nosit synodalie.
V osmdesátých letech se stal farářem v Horním Tanvaldě, kde na tamní horské faře často vítal setkání křesťanské mládeže Archivováno 30. 4. 2019 na Wayback Machine. v rámci tzv. podzemní církve. Zde získal přezdívku "Padre". V roce 1990 se stal děkanem farnosti Jablonec nad Nisou. Zde se stal záhy velice oblíbeným, inspiroval založení
- církevní školy, která později nese jeho jméno
- diecézního časopisu Zdislava,
- časopisu pro ministranty Tarsicius a
- v závěru života se podílel i na vzniku časopisu pro katolické dívky s názvem „IN“.
Pořádal také ministrantské tábory na uprázdněných farách hlavně libereckého vikariátu. Za svého působení rekonstruoval velké množství kostelů v Jizerských horách, např. v Bedřichově, v Janově nad Nisou aj. V závěru jeho života začali v Jablonci vypomáhat kaplani. Ve své funkci působil až do konce svého života.
Odkazy
Reference
- ↑ Acta curiae litomericensis, Litoměřice, 1968
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Bratršovský na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Bratršovský
- Životopis na stránkách děkanství Jablonec nad Nisou
- Rozhovor s P. Bratršovským k 10. výročí časopisu Zdislava
| Biskupský vikář litoměřické diecéze pro školství Antonín Bratršovský do roku 2006 | | Nástupce: Miloš Raban |
Média použitá na této stránce