Antonín Daněk

Antonín Daněk
Narození24. dubna 1927
Karolín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. listopadu 1950 (ve věku 23 let) nebo 14. října 1950 (ve věku 23 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Daněk (24. dubna 1927[1] Karolín14. října 1950 Brno) byl český student a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.

Životopis

Narodil se v roce 1927 v Karolíně na Kroměřížsku matce Marii. Jeho otec Antonín zemřel v mládí. Měl bratra Karla, sestru Bohumilu a jednoho dalšího sourozence. Po studiu se stal pomocným dělníkem ve firmě Svit ve Zlíně.[2] V únoru 1945 se stal partyzánem, když vstoupil do 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky.[3]

Po únoru 1948

V dubnu 1949 se stal členem odbojové skupiny Světlana poté, co mu ji představil jeho bratr Karel. Měl za úkol do skupiny nabírat nové členy, což se mu povedlo ve dvou případech. V rámci své odbojové činnosti šířil protirežimní letáky, pomáhal ukrývat členy skupiny, získal zprávu týkající se milice v Gottwaldově, pomohl při převozu cyklostylu a spolupracovníkovi v odboji zprostředkoval samopal.[4] Od květnu 1949 se snažil uprchnout do zahraničí. V červnu 1949 byl postřelen při přestřelce v Brankovicích a následně zatčen. Při přestřelce zároveň zranil příslušníka Státní bezpečnosti.[5][6] Za svou odbojovou činnost byl Státním soudem v Brně v dubnu 1950 za trestné činy velezrady, vyzvědačství a nedokonané vraždy odsouzen k trestu smrti. V červnu 1950 se proti verdiktu odvolal, to však Nejvyšší soud zamítl. Bez odezvy zůstaly rovněž žádosti o prezidentskou milost zaslané prezidentovi Klementu Gottwaldovi a jeho ženě Martě Gottwaldové.[3] V říjnu 1950 byl popraven.[7] Zajímavostí je, že během procesu svaloval prakticky veškerou vinu na svého bratra Karla, přičemž není jisté, zda šlo o Státní bezpečností zinscenované jednání, domluvu mezi bratry, či prostou snahu zachránit si vlastní život za každou cenu.[3]

Rehabilitace

Po sametové revoluci byl v září 1990 rehabilitován v souvislosti s trestnými činy velezrady a vyzvědačství. V červnu 1994 jej soud rehabilitoval i v případu nedokonané vraždy.[6] Na pamětní desce připomínající oběti komunistického režimu ve Svatém Hostýně je uvedeno i jeho jméno.[2]

Jmenovec

O rok dříve zemřel za nejasných okolností jeho jmenovec Antonín Daněk, rovněž protikomunistický odbojář a člen skupiny Světlana, narozený v roce 1922.[8][9][10][11][12][13]

Odkazy

Reference

  1. Antonín Daněk. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  2. a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  3. a b c RAUŠ, Ondřej. Státní soud, oddělení Brno - justiční vraždy z pohledu dobové i současné právní úpravy. , 2019 [cit. 2024-05-11]. . Masarykova univerzita, Právnická fakulta. . Dostupné online.
  4. TRKAN, Tomáš. Brněnský státní soud v letech 1948–1952: Popravení v Brně. , 2016 [cit. 2024-05-11]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  5. Případ Světlana Proměny obrazu třetího odboje. www.ustrcr.cz. Dostupné online. 
  6. a b RAUŠ, Ondřej. Státní soud, oddělení Brno - justiční vraždy z pohledu dobové i současné právní úpravy. , 2019 [cit. 2024-05-11]. . Masarykova univerzita, Právnická fakulta. . Dostupné online.
  7. Třetí odboj - Daněk, Antonín. tretiodboj.sdruzenipamet.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  8. Třetí odboj - Daněk, Antonín. tretiodboj.sdruzenipamet.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  9. Pro Božice. www.probozice.wz.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  10. Antonín Daněk? Straně věřte, soudruzi! [online]. Úterý 16. května 2017 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  11. Světlana 62: Má Antonín Daněk šanci na rehabilitaci? [online]. Neděle 4. prosince 2011 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  12. Světlana 69: Před 64 lety zemřel Antonín Daněk [online]. Neděle 12. května 2013 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  13. Když Antonín Daněk postřelil majora Hlavačku [online]. Pátek 15. května 2020 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“