Antonín Frel
Antonín Fröhlich-Frel | |
---|---|
Antonín Frel | |
Narození | 11. června 1894 Dolní Újezd Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. ledna 1970 (ve věku 75 let) nebo 2. ledna 1970 (ve věku 75 let) Hranice Československo |
Bydliště | Dolní Újezd |
Vzdělání | Učitelský ústav Příbor |
Povolání | pedagog, historik |
Choť | Marie Tomanová |
Příbuzní | Jiří Frel (syn) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Fröhlich-Frel (11. června 1894, Dolní Újezd – 3. ledna 1970, Hranice) byl moravský učitel, historik a spisovatel.
Mládí a studia
Antonín Fröhlich-Frel bývá považován za nejvýznamnější osobnost Dolního Újezda v okrese Přerov. Narodil se tam roku 1894 v domě č. 20 jako syn Františka Fröhlicha a Cecilie roz. Libigrové. Ve svém rodišti je i pohřben, ačkoliv zemřel v nemocnici v Hranicích. Studoval na střední škole v Lipníku nad Bečvou a dále na Veřejné chlapecké škole, posléze na c. k. Ústavu ku vzdělávání učitelů v Příboře, kde absolvoval v roce 1914[1].
Působení
Jeho prvním místem působení bylo Veselíčko, kde v roce 1914 nastoupil jako učitelský praktikant, ale brzy musel na frontu první světové války, takže se do školy vrátil až v roce 1918. Kromě Veselíčka působil po válce ještě krátce v Radvanicích. Na Veselíčku se také oženil 30. května 1922 s Marií Tomanovou, dcerou kastelána veselíčského zámku. Měli spolu dvě děti – Jiřího a Alenu. Jeho žena Marie Tomanová byla učitelkou v Dolním Újezdě, kde po ní Frel v roce 1925 nastoupil a vrátil se tak do svého rodiště. Ve škole postupně povyšoval, až se stal v roce 1931 řídícím učitelem. V roce 1946 si Antonín Fröhlich nechal změnit jméno na Frel.
Kromě učení a vydávání vlastivědného sborníku Záhorské kroniky se angažoval v mnoha dalších oborech. Snad nejlépe to vystihuje zápis, který o sobě napsal do výkazu činnosti v roce 1966. Uvádí zde, že je mimo jiné okresním konzervátorem, předsedou sekce ochrany přírody, členem sekce památkové péče, předsedou místní komise památkové péče v Lipníku, předsedou socialistické akademie Lipník nad Bečvou. Dále knihovník lidové knihovny, kronikář, člen školské a kulturní komise a předseda Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, to vše již v Dolním Újezdě.
Záhorská kronika
Jeho dodnes nejčastěji uváděným počinem bylo redigování Záhorské kroniky, „vlastivědného sborníku Záhoří a Pobečví“, založené roku 1891 knězem Františkem Přikrylem. Antonín Fröhlich se vydávání ujal takřka po patnáctileté přestávce, když v roce 1925 začal 8. ročníkem. V první fázi dospěl až k 21. květnu 1941 a ročníku 23., kdy došlo k úřednímu zastavení Záhorské kroniky a její samostatné části Pověsti našeho kraje jako nežádoucích sborníků. Po válce se Záhorskou kroniku povedlo ještě na léta 1946–1950 (ročníky 24–27) obnovit. V letech 1947–1950 vycházela ještě příloha nazvaná Vlastivědná besídka mládeže, která obsahovala jednak přetisky některých starších článků a jednak hádanky, křížovky, aktuality a agitace. Právě články s tematikou posledních dvou uvedených byly z úředních míst stále více požadovány proto, aby mohla Záhorská kronika vůbec vycházet. Přestože byla 17. května 1950 v národní škole uspořádána kladně hodnocená výstavka časopisu, které se zúčastnili i zástupci ONV Hranice na Moravě a KNV Olomouc, časopis spěl ke svému konci. Protože nebylo znovu zažádáno o vydavatelské oprávnění, byla Záhorská kronika 28. března 1951 úředně zrušena, ovšem roku 2019 byla obnovena a zase se pravidelně vydává.
V samotné Záhorské kronice za Frelovy redakce najdeme vedle pověstí a pohádek různé články historické, vlastivědné, národopisné, přírodopisné, genealogické, meteorologické a spoustu dalších, včetně prezentace literatury zaslané různými autory. V této době se dá napočítat více než dvě stě přispívajících autorů. Ty také Frel občas sezval na schůzky pracovníků a přátel Záhorské kroniky a šlo celkem o pět schůzek. Antonín Frel za svého života udělal obrovský kus práce jak pro celý kraj, tak přímo pro Dolní Újezd. Sepisoval vše, co se týkalo historie Dolního Újezda, a podařilo se mu nashromáždit vskutku úctyhodné množství materiálu. V Záhorské kronice také uveřejnil krátké dějiny Dolního Újezda.
Rodina
- Jeho syn prof. Jiří Frel (1923–2006) byl klasický archeolog a historik antického umění.
Odkazy
Reference
- ↑ Váša, Josef (red.) : Památník na oslavu šedesátého výročí Učitelského ústavu v Příboře. (1875 - 1935). Příbor 1936, s. 139.
Literatura
- Peluněk, Lukáš: Antonín Frel - učitel a vlastivědný pracovník Záhoří a Pobečví. Střední Morava: vlastivědná revue 20, 2014, č. 38, s. 110-113.
- Kokojanová-Hašková, Michaela: Záhorská kronika, Přerov 2004
- Štěpán, Jan: Dolní Újezd minulostí k současnosti, Olomouc 2006, ISBN 80-85973-08-1
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Frel
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“