Antonín Frinta

Prof. PhDr. Antonín Frinta
Narození	14. června 1884 Nové Město nad Metují Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. února 1975 (ve věku 90 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	jazykovědec, vysokoškolský učitel, středoškolský učitel, slavista a bulharista
Zaměstnavatel	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Nábož. vyznání	Českobratrská církev evangelická
Funkce	šéfredaktor (Slovanský přehled; 1931–1939) šéfredaktor (Slovanský přehled; 1946–1948) předseda (Kostnická jednota)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Frinta (14. června 1884 Nové Město nad Metují – 21. února 1975 Praha) byl český lingvista, slavista, bulharista a sorabista.^[1][2]

Život

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval slovanskou a románskou filologii. Jeho učiteli byl Jan Gebauer, Jiří Polívka, František Pastrnek a Josef Zubatý. V letech 1904–5 studoval v Paříži. V roce 1907 získal na Karlově univerzitě titul PhDr. Habilitace v roce 1916 mu nebyla potvrzena z politických důvodů, od 1918 docent pražské filozofické fakulty pro srovnávací slovanský jazykozpyt se zvláštním zřetelem ke stránce fonetické.^[1] Souběžně s tím působil jako vyučující středních škol a od roku 1919 jako učitel ortoepie na nově založeném dramatickém oddělení ^[3] Státní konzervatoře v Praze (1909–1941).^[4]

Roku 1945 se stal řádným profesorem bulharského jazyka a literatury a lužickosrbské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mimo jiné byl člen řady vědeckých institucí a redaktor odborných periodik. Vědecky se věnoval slovanskému hláskosloví, problematice pravopisu slovanských národů, ortoepii a transkripci cyrilského písma latinkou. Dále v rámci slovanské lexikologie zkoumal náboženskou terminologii. Spolupracoval na praktických učebnicích slovanských jazyků. Jeden z prvních českých propagátorů metod jazykového zeměpisu. ^[1]

Publikace

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Frinta
• Novočeská výslovnost : pokus o soustavnou fonetiku jazyka českého, 1909. Dostupné online [1].
• M. Jan Hus a naše snahy, 1916
• Básně tak zvaných Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského : V upomínku stoletého jubilea novočesky a rytmicky upravil dr. A. Frinta, 1917
• Náboženské názvosloví československé : jazykozpytný rozbor s doklady z naší reformační literatury, 1918
• Bohemismy a paleoslovenismy v lužickosrbské terminologii křesťanské a jejich dějepisný význam, 1954
• K literární činnosti lužickosrbského humanisty J. Bocatia = K literaturnoj dejatel’nosti lužickoserbskogo humanista J. Bokaciusa, 1955
• Lužičtí Srbové a jejich písemnictví, 1955
• Shody jazyka bulharského s českým, 1955
• Lexikální i jiné shody jazyků srbskochorvatského a lužickosrbského, 1957
• Bulharsko-český slovník : mluvnický přehled spisovné bulharštiny, 1959
• Slavica Pragensia 1 : Věnováno prof. dr. Antonínu Frintovi k pětasedmdesátinám, 1959
• Rukopis dolnolužických písní duchovních, 1960
• Havel Žalanský – Phateon, 1970

Reference

Literatura

• Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 141, 148–150, 502
• VEČERKA, Radoslav. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů (2., upravené a doplněné vyd.). Linguistica ONLINE. 2008, roč. 2008, čís. 1, s. 1–198. Dostupné online. ISSN 1801-5336. 

Související články

• Josef Zubatý
• Lužičtí Srbové

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Frinta
• Články Antonína Frinty v časopisech Naše řeč a Slovo a slovesnost