Antonín Hajn
| Antonín Hajn | |
|---|---|
.jpg) PhDr. Antonín Hajn | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | radikál. pokrok. str. státopráv. pokrok. str. Čs. národní demokracie |
| Narození | 24. července 1868 Solnice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. března 1949 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Commons | Antonín Hajn |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Hajn (24. července 1868 Solnice[1][2] – 26. března 1949 Praha[3][4][5]) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii.
Biografie
Pocházel z rodiny solnického truhláře. V letech 1887–1891 studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během studií se spolu s Karlem Sokolem podílel na založení a vydávání Časopisu českého studentstva. Po zákazu této tiskoviny v prosinci 1892 pak nastoupil jako redaktor nově založeného listu Neodvislost. Angažoval se v Omladině a v pokrokovém hnutí, v jehož rámci patřil k levicovému křídlu, které kladlo důraz na sociální témata. Vstoupil do socialistického spolku Politický klub dělnický v Čechách. V září 1893 byl zatčen a 21. února 1894 byl nad ním v procesu s Omladinou vynesen rozdudek 18 měsíců těžkého žaláře.[6][7]
Po propuštění se spolu s Aloisem Rašínem stal jednou z hlavních postav radikálněpokrokového směru. Zodpovídal za tisk. Roku 1896 se ale s Rašínem názorově rozešel a akcentoval nadále sociální tematiku a protivládní rétoriku. Jako spojence vnímal sociální demokraty. Roku 1897 jím byla založena Česká strana radikálně pokroková a této nové straně předsedal. V této straně se angažoval i jeho mladší bratr Alois Hajn, který vydával list Osvěta lidu, jenž měl neoficiální status stranických novin. Roku 1908 se Česká strana radikálně pokroková a Česká strana státoprávní spojily do nové formace Česká strana státoprávně pokroková, kam přešel i Antonín Hajn, který řídil spolu s K. S. Sokolem stranický list Samostatnost. Kromě toho v letech 1905–1909 byl redaktorem Pokrokové revue a profiloval se i jako nakladatel (založil edici Hajnova knihovna děl domácích a cizích). V letech 1917–1918 se podílel na přípravách vzniku České státoprávní demokracie, z níž se později vyvinula Československá národní demokracie. Stal se jedním ze čtyř místopředsedů nové strany. Vedl pak dlouhodobě tiskový odbor strany, do jejíhož vlivu spadala vlivná periodika jako Národní listy.[8][7][3]
Do vrcholové politiky pronikl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 023. Usedl do poslanecké frakce Sjednocení českých národně sociální, radikálně pokrokových a státoprávních poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[9]
Názorově patřil k zastáncům českého státu, požadoval odluku státu a církve, sekulární školský systém. Česká strana státoprávně pokroková v květnu 1914 (tedy ještě před vypuknutím války) publikovala Manifest k Evropě, ve kterém se přihlásila k samostatnosti českého státu. Šlo tehdy v české politice o ojedinělý koncept odmítající nutnost zachování Rakouska-Uherska.[3]
V roce 1915 byl jedním z představitelů domácí odbojové organizace Masarykovy Maffie.[10]
V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929.[11] Podle údajů k roku 1929 byl profesí nakladatelem v Praze.[12]
Dílo
- List z nejnovější historie vnitřního našeho politického života, 1894
- Mistr Jan Hus, 1897
- Nebezpečí reakce ve školství, 1899
- Karel Havlíček Borovský; k památce padesátiletí jeho úmrtí, 1906
- Výbor prací 1889–1909 I–III , 1913
- Sláva a úpadek, 1913
- Škola, národ, život (vybrané úvahy), 1913
- Naše poslání: šest kapitolek o minulosti a budoucnosti, 1918
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837-1872 v Solnici, sign.150-6, ukn.8956, str.262. Dostupné online
- ↑ Uváděno též narození 28. července 1868 (Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.)
- ↑ a b c Antonín Hajn [online]. phil.muni.cz [cit. 2013-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1300. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 322, 324.
- ↑ a b kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách. Praha: Libri, 1993. ISBN 80-901579-0-4. S. 91.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 320–321, 324–328, 333–334, 387, 593, 598.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.11 - 12, 24 - 25, 77 - 83, 140 - 148, 159 - 164
- ↑ Antonín Hajn [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Hajn na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Hajn
- Antonín Hajn v Národním shromáždění roku 1931
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Podobizna Antonína Hajna, jednoho z místopředsedů Revolučního národního shromáždění (datováno 8. srpna 1918). Zdroj: MÚA, FBV_n_B_07003.