Antonín Hartmann (františkán)

Antonín Hartmann OFM
kněz
Zasvěcený život
Institutfrantiškáni
Francescocoa.png
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • provinciál české provincie františkánů (1690-1693, 1698-1701)
  • kvardián kláštera v Zásmukách
    • Osobní údaje
    Datum narození17. století
    Místo narozeníKladsko
    Datum úmrtí18. duben 1707
    Místo úmrtíPraha
    Národnostčeská
    Povolánífilozof
    Řády a oceněnílector iubilatus
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Antonín Hartmann OFM (?- 1707), též Harttmann byl český františkán původem z Kladska.[1] Patřil k vzdělanějším řeholníkům, proto byl v roce 1669 jmenován lektorem filozofie v jindřichohradeckém klášteře, kde tehdy devátým rokem fungovalo klášterní studium pro vzdělávání budoucích františkánských kněží. Jako i ostatní františkánští učitelé v Hradci působil také u augustiniánů kanovníků v Třeboni.[2] Již roku 1670 ale působil jako magistr noviců v Plzni.[3] Opakovaně byl v letech 1676, 1681 a 1687 zvolen českým františkánským provinčním definitorem, vrcholu své kariéry však dosáhl jako český řádový provinciál, jímž byl zvolen opakovaně, přitom napodruhé jednohlasně. Českým proviniciálem tak byl v letech 1690–1693 a 1698–1701.[4] Jako provinční představený stál u vzniku nového kláštera v Zásmukách, kam uvedl první bratry a postaral se o potřebné záležitosti k jejich životu na novém působišti včetně konventní knihovny.[5] Pro své zásluhy získal Antonín Hartmann čestné řádové tituly „otec provincie“ a „lector iubilatus“[6] . Zemřel 18. dubna 1707 v Praze.

    Reference

    1. ↑ HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. S. 17. WRBCZANSKY, Severin. Nucleus Minoriticus. Vetero-Pragae: [s.n.], 1746. S. 35. 
    2. ↑ BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007, s. 341. Rigorózní práce Otravské univerzity. [1]. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 140 – strojopisný přepis – Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
    3. ↑ Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 508 – strojopisný přepis – Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
    4. ↑ HOUŠKA. České františkánství (cit.). Liber memorabilium Novodomensis (cit.), s. 145, 148, 151, 152.
    5. ↑ BAJGER. Česká františkánská knižní kultura (cit.), s. 577.
    6. ↑ WRBCZANSKY, Severin. Nucleus Minoriticus. Vetero-Pragae: [s.n.], 1746. S. 35. 

    Média použitá na této stránce