Antonín Hošťálek

Antonín Hošťálek
Narození2. listopadu 1950 (73 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, novinář, sportovní novinář a redaktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Hošťálek (* 2. listopadu 1950, Brno) je český esejista a novinář.

Biografie

Od roku 1973 působil jako redaktor-grafik a sportovní redaktor deníku Mladá fronta v Brně, po deseti letech přešel do brněnské redakce Svobodného slova, opět jako sportovní redaktor. V závěru roku 1989 začal publikovat zpravodajské články a komentáře týkající se vnitropolitického dění a stal se členem redakce ROKu.[1]. V letech 1990 až 1994 působil v brněnské redakci deníku Lidová demokracie. Po jeho zániku byl redaktorem deníku Rovnost a Katolického týdeníku a vedl časopisy Bariéry a Konec konců.

Komunistickou tajnou policií StB byl v roce 1974 evidován jako "agent" s krycím jménem Redaktor.[2][zdroj?]

Výše uvedená informace z 24. 8. 2023 je účelová, protože Městský soud v Praze rozhodl dne 3. 5. 1996, že byl jako spolupracovník státní bezpečnosti evidován neoprávněně (spis 37C 54/95 - 28). Navíc v poznámce[2] uvedená informace, že jde o jmennou evidenci spolupracovníků, neodpovídá skutečnosti. Ve jmenné evidenci Archivu bezpečnostních složek se nenachází, jde o knihu registračních protokolů StB.[zdroj?]

Publikace

Je autorem drobných memoárových próz Husovická romance [3] a Vzpomínky na Brno [4], životopisného eseje Gorkij [5], dvou výborů z publicistiky Výprodej [6] a Totální výprodej [7]. Spolu s Blankou Švábovou je editorem sborníku Novinářem v Brně [8] , se Zdeňkem Gábou a Blankou Švábovou almanachu A trubači troubili mambo Zambezi, s Ladislavem Vencálkem a Blankou Švábovou sborníku Zameteno[9]. S Evou Kantůrkovou a Květou Jechovou napsal knihu o Nadaci Charty 77 [10]. Je rovněž autorem rozhovoru se Zdeňkem Gábou Vítr se vrací [11] , Deníku čtenáře 2014-2015 a knihy Všehochuť r. 2017.[12] [13] V roce 2018 vydal vzpomínkový esej Černopolské kapitolky.[14] v roce 2020 Dobrá, Edáčku a Zápisky, eseje, hra, verše, krátké prózy. [15]

Projekt Pečuj doma

Od roku 2006 je s Blankou Švábovou též iniciátorem projektu Pečuj doma. Ten realizoval pod Moravskoslezským kruhem a v poledních letech rozvíjel pod Diakonií ČCE.[16]. Moravskoslezský kruh, z. s.[17] byl založen (zakladatelé Antonín Hošťálek, Ladislav Vencálek a Blanka Švábová) na začátku roku 2003. Věnuje se především problematice kulturní, sociální a zdravotní. V letech 2004 až 2008 vydával celostátní kulturně společenský časopis Konec konců, podporovaný americkým Trustem pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě, dnes vydává noviny Pečujeme doma [18] a provozuje poradenské a vzdělávací aktivity pro pečující.

Reference

  1. ↑ ROK [online]. slovnikceskeliteratury.cz [cit. 2015-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Jmenné evidence. Archiv bezpečnostních složek. StB Brno II.odbor 4.oddělení. 21800 - 22809. Str. 73. Dostupné online: https://www.abscr.cz/data/pdf/knihy//BRN/BRN_21.pdf
  3. ↑ Vyšly Hošťálkovy memoárové texty Husovická romance [online]. listyjm.cz [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://brno.idnes.cz/batlesove-a-promeny-metropole-v-knihach-inspirovanych-brnem-p5p-/Brno-zpravy.aspx?c=A100129_1327006_brno_dmk
  5. ↑ Gorkij [online]. mzk.cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výprodej : průřez publicistikou 1990-2005 [online]. mzk.cz [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Totální výprodej : druhý průřez publicistikou 1983-2006 [online]. mzk.cz [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Novinářem v Brně [online]. mzk.cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zameteno [online]. mzk.cz [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Nadace Charty 77 [Dvacet let] [online]. atlantis-brno.cz [cit. 2014-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-03. 
  11. ↑ Antonín Hošťálek: Vítr se vrací. Hovory se Zdeňkem Gábou [online]. kulturni-noviny.cz [cit. 2014-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. 
  12. ↑ BH. Na knižní trh přišla Hošťálkova Všehochuť r. 2017 [online]. 2017-03-21 [cit. 2017-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-22. 
  13. ↑ ŠTĚPANÍK, Jaroslav. Nad Všehochutí Tondy Hošťálka [online]. Jihomoravská pobočka Syndikátu novinářů České republiky, 2017-04-13 [cit. 2017-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-15. 
  14. ↑ Bohumil Hlaváček. Černopolské kapitolky [online]. Moravskoslezský kruh [cit. 2018-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. 
  15. ↑ https://www.divadelni-noviny.cz/geoblog-ladislava-vencalka-no-10
  16. ↑ Křesťanský magazín Pečuj doma [online]. Česká televize [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ https://www.mskruh.cz
  18. ↑ Vychází druhé číslo novin Pečujeme doma [online]. helpnet.cz [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Antonín Hošťálek.jpg
Autor: Fanatic, Licence: CC BY-SA 4.0
Antonín Hošťálek (2021)