Antonín Hugo Bradáč
Antonín Hugo Bradáč | |
---|---|
farář v Pavlově u Radostína nad Oslavou, spisovatel | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Brněnská |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1939 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 29. května 1911 |
Místo narození | Olší nad Oslavou Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 28. dubna 1974 (ve věku 62 let) |
Místo úmrtí | Pavlov, Československo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Hugo Bradáč (29. května 1911, Olší nad Oslavou – 28. dubna 1974, Pavlov) byl římskokatolický kněz, působící v brněnské diecézi, básník a spisovatel, dlouholetý duchovní správce v Pavlově u Radostína nad Oslavou.
Život
Narodil se v Olší nad Oslavou na západní Moravě v roce 1911 a v roce 1933 maturoval na gymnáziu ve Velkém Meziříčí. Následně studoval teologii a v roce 1939 byl vysvěcen na římskokatolického kněze. V letech 1939–1946 působil postupně v Bystřici nad Pernštejnem a v Klentnici. V roce 1946 byl ustanoven duchovním správcem v Pavlově, kde působil až do své smrti. Psal básně a prózu, které publikoval např. v Lidové demokracii. Náměty svých literárních prací čerpal přímo ze svého rodiště Olší nad Oslavou, či z jeho blízkého okolí (Netín, Mostiště).
V roce 1961 proslovil kázání při pohřbu kněze a spisovatele Jakuba Demla v Tasově, přestože Deml před svou smrtí výslovně žádal[1] aby Bradáč na jeho pohřbu nemluvil. V roce 1973 odešel ze zdravotních důvodů do penze, zůstal však bydlet v Pavlově a dle svých možností zde dále jako kněz vypomáhal. V Pavlově zemřel, a je pohřben na tamním novém hřbitově. Byl v Pavlově posledním farářem, v posledním roce jeho života již farnost administroval kněz z Bohdalova, později z Radostína nad Oslavou.
Dílo
Knižně
- Kletba a slib
- Neboť oni dostanou za úděl zemi (1964)
- Olešský pytlák (1968)
- Pokušení noci (1968)
- Hajný partyzán vzpomíná (1971)
V Cyrilometodějských kalendářích
- Netínský hastrman (1963)
- Mostišťská růže (1965)
- Pokání (1966)
- A vyšel rozsévač (1968)
- Panská odplata hrdinovi z Netína (1971)
Dochováno v rukopise
- Cikánka Ester
- Sladký mír bolesti
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“