Antonín Jančařík

Antonín Jančařík
Jiná jménaTonda
Narození13. června 1950
Brno ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. listopadu 2018 (ve věku 68 let)
Beroun ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtírakovina plic
Místo pohřbeníBeroun
BydlištěBeroun
Povoláníspeleolog
Znám jakočeský speleolog
ChoťIrena Jančaříková (1980-2020) Anna Jančaříková (1972-1980)
DětiAntonín, Anna, Irena, Jiří
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Jančařík (13. června 1950 Brno – 25. listopadu 2018 Beroun) byl český speleolog, meteorolog a matematik.

Profesní dráha

Na základní školu chodil v Letovicích, Brně a v Uhříněvsi, maturoval na gymnáziu v Říčanech, poté absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor meteorologie (1968–1974). Pracoval v Hydrometeorologickém ústavu Praha (letiště Ruzyně), do konce roku 1987 působil v Ústavu geologie a geotechniky ČSAV Praha v Holešovičkách (klimatologie v dolech), poté od roku 1988 v Ústředním ústavu geologickém Praha, jako samostatný matematik-analytik ve výpočetním středisku. Od roku 1992 byl zaměstnán v Eurotelu Praha jako systémový manažer a dále manažer tiskařského střediska.

Speleologie

V roce 1974 byl spoluzakladatelem odborné speleologické skupiny TARCUS, která v letech 1975 – 1979 působila jako jedna z pracovních skupin Komise UIS pro fyzikální chemii v krasu, od roku 1979 pak byla vedoucí složkou její pracovní skupiny pro geochemii v krasu. Také byl spoluzakládajícím členem ZO 1-05 "Geospeleos" České speleologické společnosti, jejíž byl až do roku 2018 členem, v posledních letech pak patřil mezi nejaktivnější co do počtu odborných článků, přednášek a exkurzí do jeskynních systémů nejen v České republice (Borneo, Čína, Portoriko,...)[1][2][3]. U několika ročníků sborníku Český kras zpracoval finální úpravy.

Dílo

  • 1976: Nástin dynamiky ovzduší v jeskyních na příkladu horních pater Koněpruských jeskyní (Outline of the Atmosphere Dynamics in Caves on the Exemple of Upper Levels of the Koněprusy Caves). - Čes. kras (Beroun), 1: 7-17.
  • 1976: Schauhöhlenerschliessung, Mikroklima und Sinterzerstörung (Cave Opening for Public, Microclimate and Flowstone Destruction). - Der Höhlenforscher (Dresden), 8, 4: 52-57.
  • 1977: Návštěvník - speleoklimatický činitel (Visitor - a Speleoclimatic Factor). - Čes. kras (Beroun), 2, 39-46.
  • 1977: Effect of Alternations of the External Air Pressure on the Climatic Regime of Caves. -Tarcus Proceedings on the Occasion of the 7th International Congress of Speleology Sheffield ´77 (Prague): 37-40.
  • 1978: Klimatický model dynamické jeskyně (Climatic Model of a Dynamic Cave). - Čes. kras (Beroun), 3: 38-50.
  • 1978: K niektorým aspektom sprístupnenia Koněpruských jaskyň (Some Aspects of the Opening to the Public of the Koněprusy caves). - Sbor. symp. pre speleoterápiu a speleomedicínu-1976, Liptovský Mikuláš: 41-43 (slovenská verze), 93-96 (německá verze), 125-128 (přílohy).
  • 1979: Prochladnutí v jeskyních (Cooling in Caves). - Čes. kras (Beroun), 4: 73-77.
  • 1979: Zájezd do pohoří Apusenii (Rumunsko). - Čes. kras (Beroun), 4: 101-102.
  • Jančařík A., Lysenko V., Porkát J. (1980): Jeskyně v lomu "U paraplete" - 21. krasová oblast Českého krasu. - Čes. kras (Beroun), 5: 30-36.
  • 1980: K výpočtu změn povrchové teploty při přestupu tepla mezi ovzduším a horninou (On the Calculation of Surface Temperature Changes Among Air and Rock). - Čes. kras (Beroun), 5: 55-56.
  • Botur J., Jančařík A. (1980): Prochladnutí a vlhký oděv (Cooling and wet dress). - Čes. kras (Beroun), 5: 57-59.
  • Botur J., Jančařík A. (1981): K dynamickému odporu proudění. - Čes. kras (Beroun), 6: 53-57.
  • 1982: Měření obsahu vodního aerosolu v jeskynním ovzduší. - Čes. kras (Beroun), 7: 50-52.
  • Halbichová I., Jančařík A. (1982): Izmjenjenije mikroklimata peštěry i aerosolnyj sinter. - Referát na První národní Bulharské speleologické škole, Karlukovo - 1982, nepublikováno.
  • Halbichová I., Jančařík A. (1982-1983): Conseguenze del cambiamento della morfologia e del microclima in alcuni riepimenti i minerari delle grotte di Koněprusy. - Not sez. CAI, Sez. di Napoli, N.S., 37, 1: 51-55. Napoli.
  • Halbichová I., Jančařík A. (1983): Aerosol Sinter and the Cave Development. Nové směry ve speleologii, Red. Jančařík: 8-10, Dobřichovice.
  • 1983: Visitor in a Mathematical Model of a Cave Microclimate. Nové směry ve speleologii, Red. Jančařík: 29-30, Dobřichovice.
  • 1984: Současný stav poznatků o mikroklimatu Koněpruských jeskyní (Recent Stage of Knowledge on the Microclimate in the Koněprusy Caves). - Čes. kras (Beroun), 9: 96-101.
  • 1984: Klimatické podmínky v jeskyni č. 1504, In: Matoušek V.: Zpráva o třetí sezoně archeologického výzkumu jeskyně č. 1504 v Údolí děsu u Srbska. - Čes. kras (Beroun), 10: 22-23.
  • 1984: Mezinárodní sympozium "Nové směry ve speleologii - Dobřichovice 83". - Čes. kras (Beroun), 10: 92-93.
  • 1986: Ke genezi specifických forem aerosolových sintrů vyskytujících se ve středních patrech Koněpruských jeskyní (Zur Genese von spezifischen Formen von Aerosolsintern die in mittleren Etage der Koněprusy-Höhle vorkommen). - Čes. kras (Beroun), 12: 5-22.
  • 1986: BOSÁK, Pavel, JANČAŘÍK, Antonín: Krasová turistika : Učební text pro cvičitele 3. a 2. třídy; kresby A. Jančařík; Olympia, Praha.
  • 1987: Jen pro upřesnění. - Čes. kras (Beroun), 13: 69-72.
  • 1989: Axanometrické zobrazení povrchů. - Čes. kras (Beroun), 15, 56-63.
  • 1989: II. mezinárodní sympózium o podzemních lomech. - Čes. kras (Beroun), 15: 93.
  • Jäger O., Jančařík A. (1992): 60 let prof. Ivo Chlupáče, DrSc. - Čes. kras (Beroun), 17, 52.
  • Jančařík A. (1994): Evidence speleologických objektů pomocí PC. - Čes. kras (Beroun), 19: 30-31.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kudyznudy.cz: přednáška Borneo 6/2015
  2. ↑ Speleo.kuk.cz: přednáška čína 3/2017
  3. ↑ Speleo.kuk.cz: přednáška Portoriko 2/2016

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“