Antonín Janoušek

Antonín Janoušek
Stranická příslušnost
Členství	Česká strana sociálně demokratická Komunistická strana Československa Maďarská komunistická strana
Narození	22. srpna 1877 Nymburk
Úmrtí	30. března 1941 (ve věku 63 let) Moskva
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Děti	Jaroslav Janoušek
Profese	politik a novinář
Commons	Antonín Janoušek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Janoušek (22. srpna 1877 Nymburk^[1] – 30. března 1941 Moskva^[2]) byl český novinář a komunistický politik.

Život

V roce 1895 se stal členem sociálnědemokratické strany. V roce 1906 se stal dělnickým novinářem a funkcionářem dělnických spolků v někdejším Rakousko-Uhersku.

Od roku 1918 žil v Budapešti, kde pracoval jako dopisovatel kladenských novin Svoboda. Koncem roku 1918 se zapojil do událostí během komunistického převratu v Maďarsku. V roce 1919 vedl českou a slovenskou sekci v ústředním výboru Maďarské komunistické strany.

Po vpádu revolučních maďarských jednotek na Slovensko vyhlásil dne 20. června 1919 v Prešově Slovenskou republiku rad a sám se stal členem jejího Revolučního výkonného výboru a předsedou Revoluční vládní rady.^[3] Dne 7. července 1919 československé jednotky vytlačily maďarská vojska z území Československa a Slovenská republika rad zanikla.

Po pádu Maďarské republiky rad v srpnu 1919 byl vězněn v Maďarsku a později v roce 1920 ho Horthyho režim odsoudil a vydal československým úřadům. V roce 1920 obdržel 2 hlasy (ze 411 platných) v československých prezidentských volbách.^[4]

V roce 1921 se pokusil o ilegální přechod do Sovětského svazu, byl zatčen a obviněn z vlastizrady.

Po intervenci Sovětského svazu a udělení sovětského občanství se tam v 1922 přestěhoval a stal se zmocněncem Mezinárodní dělnické pomoci. Žil v ruské republice Čuvašsko, v jejím hlavním městě Čeboksary, kde založil sirotčinec. Zemřel v roce 1941 přirozenou smrtí.

Rodina

• dcera Oktava^[5]
• syn Otto^[5]
• syn Jaroslav Janoušek (též pod jménem Pravoslav) – důstojník NKVD, po roce 1948 v službách StB, znám jako brutální vyšetřovatel^[6][7][8]

Památka

V létech I. světové války žil na Kladně v Unhošťské ulici kde má pamětní desku od akad. sochaře Ladislava Nováka.^[9] V Čeboksarech^[5] a v Českých Budějovicích^[10] jsou po něm pojmenovány ulice. Jeho urna byla po roce 1989 vložena do společného hrobu (č. 137) významných členů KSČ na Olšanských hřbitovech.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonín Janoušek na slovenské Wikipedii.

Literatura

• HOŘENÍ, Zdeněk. Antonín Janoušek: předseda revolučnej vlády Slovenskej republiky rád. Bratislava: Vydavateľstvo osvěta, 1964. 94 s.
• NOVOTNÝ, Karel, ed., ŠLESINGER, Milan a VOBORNÍK, Miroslav. Zasvětil život revoluci: k 100. výročí narození Antonína Janouška. Nymburk: OV KSČ, 1977. 218 s.
• Dokumentační přehled. 1977, č. 28.
• MIŽÁKOVÁ, Irena. Antonín Janoušek. Kladno: Krajská knihovna Kladno, 1979. 71 s.
• MIŽÁKOVÁ, Irena, ed. Antonín Janoušek - predseda revolučnej vládnej rady Slovenskej republiky rád: bibliografia. Prešov: Okresná knižnica, 1979. 71 s. (slovensky)
• Slovenská republika rád. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1980.
• Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Vyd. 1. Praha: Pražská edice, 1998, s. 112.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Janoušek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Janoušek
• Bořím a bouračka se mi daří. Zapomenutý komunista Janoušek, který kandidoval proti Masarykovi Pořad Českého rozhlasu Plus, velmi podrobné životopisné informace, podrobnosti o Slovenské republice rad a o údajné kandidatuře na prezidenta.