Antonín Janoušek

Antonín Janoušek
Stranická příslušnost
Členství	Sociální demokracie Komunistická strana Československa Maďarská komunistická strana
Narození	22. srpna 1877 nebo 22. srpnajul. / 3. září 1877greg. Nymburk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. března 1941 (ve věku 63 let) Moskva Sovětský svaz Sovětský svaz
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Děti	Jaroslav Janoušek
Profese	politik a novinář
Commons	Antonín Janoušek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Janoušek (22. srpna 1877 Nymburk^[1] – 30. března 1941 Moskva^[2]) byl český novinář a komunistický politik.

V roce 1895 se stal členem sociálnědemokratické strany. V roce 1906 se stal dělnickým novinářem a funkcionářem dělnických spolků v někdejším Rakousko-Uhersku.

Od roku 1918 žil v Budapešti, kde pracoval jako dopisovatel kladenských novin Svoboda. Koncem roku 1918 se zapojil do událostí během komunistického převratu v Maďarsku. V roce 1919 vedl českou a slovenskou sekci v ústředním výboru Maďarské komunistické strany.

Po vpádu revolučních maďarských jednotek na Slovensko vyhlásil dne 20. června 1919 v Prešově Slovenskou republiku rad a sám se stal členem jejího Revolučního výkonného výboru a předsedou Revoluční vládní rady.^[3] Dne 7. července 1919 československé jednotky vytlačily maďarská vojska z území Československa a Slovenská republika rad zanikla.

Po pádu Maďarské republiky rad v srpnu 1919 byl vězněn v Maďarsku a později v roce 1920 ho Horthyho režim odsoudil a vydal československým úřadům. V roce 1920 obdržel 2 hlasy (ze 411 platných) v československých prezidentských volbách.^[4]

V roce 1921 se pokusil o ilegální přechod do Sovětského svazu, byl zatčen a obviněn z vlastizrady.

Po intervenci Sovětského svazu a udělení sovětského občanství se tam v 1922 přestěhoval a stal se zmocněncem Mezinárodní dělnické pomoci. Žil v ruské republice Čuvašsko, v jejím hlavním městě Čeboksary, kde založil sirotčinec. Zemřel v roce 1941 přirozenou smrtí.

• dcera Oktava^[5]
• syn Otto^[5]
• syn Jaroslav Janoušek (též pod jménem Pravoslav) – důstojník NKVD, po roce 1948 v službách StB, znám jako brutální vyšetřovatel^[6][7][8]

V létech I. světové války žil na Kladně v Unhošťské ulici kde má pamětní desku od akad. sochaře Ladislava Nováka.^[9] V Čeboksarech^[5] a v Českých Budějovicích^[10] jsou po něm pojmenovány ulice. Jeho urna byla po roce 1989 vložena do společného hrobu (č. 137) významných členů KSČ na Olšanských hřbitovech.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonín Janoušek na slovenské Wikipedii.

• HOŘENÍ, Zdeněk. Antonín Janoušek: předseda revolučnej vlády Slovenskej republiky rád. Bratislava: Vydavateľstvo osvěta, 1964. 94 s.
• NOVOTNÝ, Karel, ed., ŠLESINGER, Milan a VOBORNÍK, Miroslav. Zasvětil život revoluci: k 100. výročí narození Antonína Janouška. Nymburk: OV KSČ, 1977. 218 s.
• Dokumentační přehled. 1977, č. 28.
• MIŽÁKOVÁ, Irena. Antonín Janoušek. Kladno: Krajská knihovna Kladno, 1979. 71 s.
• MIŽÁKOVÁ, Irena, ed. Antonín Janoušek - predseda revolučnej vládnej rady Slovenskej republiky rád: bibliografia. Prešov: Okresná knižnica, 1979. 71 s. (slovensky)
• Slovenská republika rád. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1980.
• Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Vyd. 1. Praha: Pražská edice, 1998, s. 112.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Janoušek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Janoušek
• Bořím a bouračka se mi daří. Zapomenutý komunista Janoušek, který kandidoval proti Masarykovi Pořad Českého rozhlasu Plus, velmi podrobné životopisné informace, podrobnosti o Slovenské republice rad a o údajné kandidatuře na prezidenta.