Antonín Kandert

Antonín Kandert
Antonín Kandert 1939.jpg
Narození21. listopadu 1890
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. března 1968 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Kandert (21. listopadu 1890 Praha[1] – 10. března 1968 Praha) byl český herec a divadelní režisér.

Život

Ze studií stavebního inženýrství přešel k divadlu. Postupně působil v několika souborech jako ochotník, od roku 1917 pak spolu s Vendelínem Budilem v pražské Uranii, v letech 1917 až 1920 v Městském divadle v Plzni.[2] Následně se přes Švandovo divadlo v Praze dostal v roce 1925 do Divadla na Vinohradech a zde působil až do roku 1959.[3]

V roce 1937 byl v Divadle na Vinohradech jmenován režisérem. Řadu let působil ve vedení Klubu solistů Městských divadel pražských.[4]

Ve filmu se objevil poprvé již v roce 1925. Spolupracoval také s rozhlasem. Byl ženatý s herečkou Annou, roz. Machovou. Přednášel o dramatickém umění jako docent na Husově škole.[5]

Divadelní role, výběr

Divadelní režie, výběr

  • 1925 Karl Sternheim: Dobrodruh Casanova, Divadlo na Vinohradech (nastudováno pro Klub solistů)
  • 1936 Karel Piskoř: Velké pokušení, Komorní divadlo (43 repríz)
  • 1937 Karel Beran: Hořká láska, Divadlo na Vinohradech (9 repríz)
  • 1937 Mark Reed: Ano, dceruško, Komorní divadlo (97 repríz)
  • 1937 Marjan Hemar: Herečka, Komorní divadlo (36 repríz)
  • 1938 Georges Berr, Louis Verneuil: Vlak do Benátek, Divadlo na Vinohradech (21 repríz)
  • 1938 F. F. Šamberk: Kulatý svět, Komorní divadlo (24 repríz)
  • 1939 J. J. Kolár: Mravenci, Divadlo na Vinohradech (10 repríz)
  • 1939 J. F. Black: Moudrá Penny, Komorní divadlo (68 repríz) (A.Kandert navrhl rovněž scénu)
  • 1940 F.X.Svoboda: Housenky, Divadlo na Vinohradech (10 repríz)
  • 1940 Milena Balcarová: Olympijský vítěz, Komorní divadlo (13 repríz)
  • 1941 F. Lichtneker: Ženino tajemství, Komorní divadlo (47 repríz)
  • 1941 Lila Bubelová: Slečna Pusta, Komorní divadlo (35 repríz)
  • 1942 Josef Štolba: Maloměstští diplomati, Komorní divadlo (26 repríz)
  • 1943 A. Möller, H. Lorenz: Hodinka s Alexou, Komorní divadlo (36 repríz)
  • 1944 A. J. Lippl: Potulní muzikanti, Divadlo na Vinohradech (47 repríz)
  • 1947 Jean Anouilh: Dostaveníčko v Senlis, Komorní divadlo Komorní divadlo (41 repríz)
  • 1949, 1956 Božena Němcová, Jaromír Pleskot: Babička, Divadlo na Vinohradech / Ústřední divadlo Československé armády
  • 1957 Mo-Žo Kuo: Zpěv o lásce a zradě, Ústřední divadlo Československé armády (režie Jan Škoda, asistent režie: A. Kandert)
  • 1958 Hans Pfeiffer: Lampionová slavnost, Ústřední divadlo Československé armády (zájezdová inscenace)

Filmografie, výběr

  • 1925 Josef Kajetán Tyl, role: F. L. Čelakovský, režie Svatopluk Innemann
  • 1932 Písničkář, policejní president, režie Svatopluk Innemann
  • 1937 Hordubalové, notář, režie Martin Frič
  • 1939 Venoušek a Stázička, otec, režie Čeněk Šlégl
  • 1943 Čtrnáctý u stolu, detektiv, režie Oldřich Nový a Antonín Zelenka
  • 1947 Čapkovy povídky, přísedící soudu v nebi, režie Martin Frič
  • 1948 Dvaasedmdesátka, Dr. Tereba, režie Jiří Slavíček
  • 1949 Revoluční rok 1848, dvojrole: zástupce Liberce a spisovatel Schilling, režie Václav Krška
  • 1951 Mikoláš Aleš, muž s licousy, režie Václav Krška
  • 1952 Anna Proletářka, rada Kettner, režie Karel Steklý
  • 1953 Měsíc nad řekou, abiturient, režie Václav Krška
  • 1955 Jan Žižka, staroměstský konšel, režie Otakar Vávra
  • 1961 Kohout plaší smrt, Tondův otec, režie Vladimír Čech
  • 1962 Deštivý den, lékař, režie Jiří Bělka

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  2. ↑ Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 255.
  3. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3.
  4. ↑ Redakční rada: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, ročník XV, 1938, str. 61, 63.
  5. ↑ Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  225.

Literatura

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 261
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 370
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 126, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 76.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 565.
  • Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  225
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 24–5, 27, 31, 35, 39–41, 44–6, 48
  • Zdeněk Hedbávný, Zuzana Paulusová: Sborník Divadlo na Vinohradech 1907 – Komorní divadlo 1997, Divadlo na Vinohradech, Praha, 1997, str. 70, 209, 219–221, 223, 225–6
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 512, 643, foto č. 35 (str.76)
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 248, 257, 349, foto: č.128
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 130, 131, 133, 135–7, 140, 141, 147, 158–9, 179
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 59, 255
  • Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 116–7, 132
  • Redakční rada: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Městské divadlo na Král.Vinohradech, Praha, ročník XV, 1938, str. 53, 57, 59–61, 63, 73
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 170, 177–180, 182, 192, ISBN 978-80-239-9604-3

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Antonín Kandert 1939.jpg
Antonín Kandert, český divadelní režisér (foto před rokem 1939)